Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nechápu, že kauza Rath není uzavřená, diví se exšéf protikorupční policie

  10:07aktualizováno  10:07
V době, kdy Tomáš Martinec řídil protikorupční policii, zabývala se kauzou „krabice od vína“ Davida Ratha, řešila Křetínského tašku nebo aktivity Romana Janouška či pražskou Opencard. Z křesla ředitele protikorupční policie se však Martinec dostal do světa piva. Stal se manažerem havlíčkobrodského pivovaru.

Tomáš Martinec byl v letech 2011 - 2013 šéf tuzemské protikorupční policie. Pak zastával posty na ministerstvech financí i průmyslu a obchodu. Nyní je zpět na Vysočině. Pracuje v brodském pivovaru a je předsedou žďárského basketbalového klubu. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Z pozice ředitele útvaru odhalování korupce a finanční kriminality v roce 2013 nedobrovolně odešel po sporech s pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou.

Jaký byl pro vás přechod od policie do světa piva?
On to nebyl přechod od policie do světa piva. Byl to nedobrovolný odchod od policie, u které jsem pracoval přes dvacet let. Ten přechod byl složitý, není v takové situaci jednoduché shánět práci.

Tomáš Martinec

  • Je mu 51 let. Pochází ze Žďáru nad Sázavou, nyní žije v Nových Dvorech.
  • Dlouhá léta pracoval u policie. Služební poměr mu začal v roce 1986. Nejprve byl na žďárském okresním ředitelství na oddělení hospodářské kriminality, pak přešel do oddělení obecné kriminality.
  • Od roku 2000 byl šéfem odboru obecné kriminality policejní správy Jihomoravského kraje. Později si prošel i Národní protidrogovou centrálou a finanční policií, kde několik let působil jako náměstek ředitele.
  • V letech 2011 - 2013 zastával post ředitele celostátní protikorupční policie. Předtím byl náměstkem ředitele pro službu kriminální policie a vyšetřování na Vysočině.
  • Vystudoval Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.
  • Mezi lety 1996 - 2000 si od policie „odskočil“ na pozici vedoucího oddělení sociálně-právní ochrany při Okresním úřadě ve Žďáře nad Sázavou.
  • Teď pracuje jako manažer v havlíčkobrodském pivovaru.
  • Je předsedou žďárského basketbalového klubu. Ve volném čase si „basket“ občas rád i zahraje.

Ale sehnal jste...
Měl jsem to štěstí, že jsem po skončení služebního poměru u policie nastoupil na ministerstvo financí. Tam jsme už u policie úzce spolupracovali s Generálním finančním ředitelstvím v boji proti daňovým únikům.

Čemu jste se na ministerstvu věnoval?
V době mého nástupu se oddělení boje s daňovými úniky začalo připravovat na verzi Daňové Kobry, jak se to dnes nazývá. Šlo o to, propojit složky policie, finanční i celní správy tak, aby ta jednotka byla úderná, rychlá, nezablokovaná byrokracií a úředními postupy. Poměrně se to dařilo. A myslím si, že i ten efekt Daňové Kobry se ukázal jako dobrý. Byť už o ní tolik slyšet není. Ale není to o tom, že by nevymáhala, že by nekonala. Vím, že ta spolupráce běží dál a poměrně solidně.

To tedy pro vás ještě nebyla taková změna po pracovní stránce...
Byl jsem tam jako ryba ve vodě. Dál jsem se potkával s kolegy od policie i z finanční správy, takže to pro mě nebylo nic cizího. Naopak, protože jsme se znali a věděli jsme o sobě, tak to byla určitá výhoda.

Přesto jste i tam skončil. Za jakých okolností?
De facto když nastoupil nový ministr financí Babiš. On si z nějakých důvodů, které mi dodneška neozřejmil, nepřál, abych tam pracoval. Považoval mě - jak řekl při našem osobním rozhovoru - za „starou strukturu“, což pro mě bylo poměrně nepochopitelné. Nevysvětlil mi, co tím má na mysli. Ale neměl jsem důvod pracovat někde, kde o mě není zájem, a odešel jsem.

Kam tentokrát?
Dělat ředitele odboru auditu a kontroly na ministerstvo průmyslu a obchodu, což byla velmi zajímavá práce. Mohl jsem tam také zúročit své znalosti a zkušenosti. Pak však přišel služební zákon pro úředníky a podle něj já bych na tom místě nemohl setrvat dále.

Jak to?
Kdybych se hlásil do výběrového řízení na toto místo, tak to pro bývalého policistu bylo možné, až tuším, při druhém nebo třetím kole.

Z jakého důvodu nebyla možná vaše účast už v prvním kole konkurzu?
V prvním kole jsem nesplňoval podmínku působit ve veřejné správě, myslím, nejméně čtyři nebo pět let. Na to se práce u policie nevztahovala. Takže podmínky pro první kolo jsem nesplnil. A nechtěl jsem přistoupit k tomu, že by se to odehrálo tak, že do prvního kola výběrového řízení se někdo přihlásí, neuspěje a pak se v dalším přihlásí Martinec a uspěje. Při mé zkušenosti s mediálním světem by se to zase někomu nemuselo líbit a tomu jsem se chtěl bránit. Mimo to jsem řešil ještě nějaké rodinné věci a nazrál už čas, abych se vrátil z „kočovného“ života z Prahy domů na Vysočinu.

A už jsme tedy u toho piva.
Kamarád vlastní havlíčkobrodský Měšťanský pivovar a domluvili jsme se na tom, že v prvopočátku tam bude po mně chtít udělat nějaká opatření z hlediska bezpečnosti.

Co si pod tím představit?
Například kamerové systémy, elektronický zabezpečovací systém, docházkové systémy a vnitřní audity. Následně to přerostlo ve větší spolupráci, kdy mám jako vedoucí oddělení personální a technické podpory na starost i personalistiku, mzdové účetnictví, IT a oblast kontroly...

Akorát tedy zatím nevaříte pivo.
To neumím. (směje se) Od toho tam jsou podstatně lepší, kvalifikovanější lidé.

Takže se dá říct, že jste se v tomto zaměstnání „našel“, nebo byste se třeba chtěl i vrátit do policejních řad?
Musím říct, že jsem měl po skončení služebního poměru u policie několikrát impulz se tam vrátit. Za těch okolností, co jsem odcházel, jsem si říkal, že se nikdy víc k policii nevrátím... Pak vás ale ty negativní stavy přejdou a znova se vracíte k tomu, že byste tu práci mohl a chtěl dělat dál. Takže jsem vždycky váhal. Ten čas, abych šel zpět, však nenastal a už si myslím, že ani nenastane. Tam, kde pracuji, jsem spokojený, ta práce se mi líbí. A také rodina si zaslouží, abych už byl doma. Navíc z pozice předsedy bezpečnostní komise na kraji mi pochopitelně není lhostejné, jak policie funguje a jaké má výsledky. Jsem rád, že jsem v kontaktu s lidmi, kteří tam pracují. Zase tak odstřižený od té problematiky, které jsem se roky u policie věnoval, nejsem.

U policie, v pozici šéfa tuzemské protikorupční policie jste skončil kvůli sporu s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Díval jsem se, jak dopadl soud, ve kterém jste požadoval omluvu za tvrzení Bradáčové, že jste proti ní konstruoval kauzu. Rozsudek ke konci loňského roku zazněl takový, že se paní Bradáčová nemusela omlouvat. Ještě ten spor pokračuje?
Ten rozsudek byl v tom smyslu, že my žalovali doktorku Bradáčovou jako fyzickou osobu a soud rozhodl, že jsme měli žalovat stát, potažmo Vrchní státní zastupitelství v Praze. A musím říct, že potom už jsem neměl ani chuť, ani energii jakkoli prodlužovat tento spor. I s ohledem na to, že některé předchozí soudy i v odvoláních skutečně poukazovaly na to, že jsme měli žalovat stát.

Vy jste však zvolili jinou cestu...
My jsme žalovali doktorku Bradáčovou jako fyzickou osobu z toho důvodu, že ona ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že se v rádiu vyjadřovala jako soukromá osoba. Avšak to soud vůbec nevzal v potaz a myslím si, že případné další odvolávání by pro mě bylo jak finančně, tak i časově zatěžující a asi by to žádný výsledný efekt nepřineslo.

Tomáš Martinec

Jako šéf protikorupční policie jste seděl v horkém křesle...
Samozřejmě jsem byl v úzkém hledáčku jak veřejnosti, tak i politiků. Ty kauzy, které se v rámci protikorupční policie řeší, jsou zpravidla velmi zásadní, významné ať už škodou nebo osobou pachatele. Pro nás tam byla skutečně nejlepší práce v období za policejního prezidenta Petra Lessyho, který nastavil jasná pravidla a pro naši práci nám dal ideální prostor. A když jsem pak viděl, jakým způsobem dokázali policejního prezidenta dehonestovat trestním stíháním a soudy a dopadlo to tak, jak víme, že to dopadlo - že se ničeho nedopustil, tak to pro mě bylo nepředstavitelné. A já jsem potom zažíval období, kdy se o mě psalo, jak jsem zpomalil kauzu vyšetřování obálek Věcí veřejných, jak jsem vynášel informace z policejního prezidia a inspekce si u mě podávala dveře.

Čím se inspektoři a kontroloři například zabývali?
Na tiskové konferenci doktorka Bradáčová řekla, že protikorupční policie dělá za zády státních zástupců a že tam jsou neodborní pracovníci. Tak potom nastala v dějinách policie asi největší kontrola trestních spisů ze strany kontrolních orgánů policie. Na útvaru se zkontrolovalo něco kolem 120 spisů a zápis z kontroly vyzněl jednoznačně: že policisté postupují v souladu se zákony, že se nedopustili žádných pochybení, že se státními zástupci spolupracují. A já jsem tento zápis rozeslal svým kolegům, kteří se na té dobré práci podíleli.

Co následovalo?
Poslal jsem to i Petrovi Lessymu, ať se podívá, že se nemusí stydět za práci protikorupční policie, kterou jsem řídil. A dočkal jsem se toho, že ke mně vtrhlo komando Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) do kanceláře, sebrali mi počítač, notebook, telefon. Že jsem se měl dopustit úniku informací. Byl jsem prověřován pro únik informací, zneužití pravomoci úřední osoby a to byla pro mě opravdu poslední kapka, kdy jsem si řekl: „Tak dost, u takové policie já nebudu!“ Zápis, který kladně hodnotí práci mých podřízených, a já jsem jim ho dal, aby viděli, že pracují dobře a že paní Bradáčová neměla pravdu, se obrátil proti mně. Právě to bylo bráno jako únik informací.

Takže jste podal žádost o odejití do civilu...
Když jsem neměl podporu policejního prezidenta (tehdy už Martina Červíčka - pozn. redakce), když jsem neměl podporu ministra vnitra Kubiceho, který v televizi vlastně uváděl, že si nedokáže představit mou spolupráci se státním zastupitelstvím, tak jsem věděl, že nevyhodí doktorku Bradáčovou, ale že prostě ten prst ukazuje na mě. Tak jsem řekl: „No nic, půjdu z kola ven.“ A jakmile jsem dal žádost o odchod do civilu, tak generální inspekce přestala tu věc šetřit, předala ji ke kázeňskému řízení mému nadřízenému s tím, že se trestný čin nestal.

A co konstatoval váš nadřízený?
Že jsem postupoval v souladu s vnitřními předpisy, že jsem měl oprávnění se s tou informací seznámit, že jsem ji směl poskytnout dalším oprávněným osobám. A stůl byl čistý, Martinec se ničeho nedopustil. Dodnes mám prověrku na stupeň utajení tajné.

Tu by vám v případě pochybení asi odebrali?
Kdo prochází těmito prověrkami v rámci Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), tak ví, že sebemenší pochybení či drobnost vede k přerušení či odebrání prověrek. Se mnou za celou dobu nebyla přerušena, neodebrali mi ji.

A na NBÚ jste byl?
Nebyl. Protože se z dostupných materiálů dočetli a zjistili, že jsem se žádných protiprávních deliktů nedopouštěl. Byl to tlak na to, abych z funkce v čele protikorupční policie odešel. Byla to ta kaňka na práci u policie. Na to vzpomínám nerad. Ale pak, když to člověk zrekapituluje a když ten čas uběhne, tak práci u policie hodnotím, že byla pěkná a že mě bavila.

Je nějaký případ z doby, kdy jste působil u policie, ať už v Praze, nebo na Vysočině, který ještě nebyl dořešen a bylo to zapeklité?
Dodneška se nemůžu smířit s tím, že pořád není ukončená kauza Davida Ratha - z mého pohledu tak jasný a „ložený“ případ. Ale díky našim právním úpravám je prostě vidět, jak se v tom dá poměrně dobře manipulovat, aby výsledek byl co nejvíc oddálen - různým zpochybňováním všech možných postupů, ať už policejního orgánu, nebo státního zástupce, a tak dál. To je pro mě věc přímo snad nepochopitelná, že tato kauza ještě není ukončená.

A co na Vysočině?
Práci na krajském policejním ředitelství na Vysočině byla velmi zajímavá. Lidé tady měli při vzniku kraje obrovský elán, bylo to takové tvůrčí prostředí, dařilo se nám zlepšit objasněnost, kdy jsme se dostávali až na více než 50 procent, byť někteří mi na začátku říkali, že to je sci-fi, že to nepůjde. A ono to šlo.

Teď jste na Vysočině mimo jiné i předsedou bezpečnostní komise rady kraje. Jaká hlavní témata například probíráte?
Hlavním úkolem komise je příprava a předkládání stanovisek i námětů radě kraje, které se týkají bezpečnosti - zejména stavu kriminality, veřejného pořádku a integrovaného záchranného systému. Projednáváme i právní předpisy nebo individuální žádosti o dotace týkající se například prevence kriminality nebo dobrovolných hasičů. A máme i další úkoly, jimiž nás radní kraje pověří.

Jak často se komise schází?
Letos jsme zasedali prozatím čtyřikrát. Hlavními materiály byla například koncepce prevence kriminality na roky 2017 - 2020, program prevence kriminality na rok 2017, financování grantových programů. Zabýváme se i koncepcí ochrany měkkých cílů před případnými útoky. Zapracovávali jsme naše stanoviska i na úrovni ministerstva vnitra.

Na jednom z jednání bezpečnostní komise jste se věnovali i Vysočina Areně v Novém Městě. Letos tam žádné velké biatlonové závody nebudou, ale uskuteční se zase v prosinci 2018. Bavili jste se o kapacitě areálu a případné evakuaci diváků, která by trvala neúměrně dlouho. Jaké jsou závěry nebo doporučení komise v tomto případě?
Tuto problematiku má v gesci hasičský záchranný sbor, ale jako komise jsme chtěli tu situaci projednat, informovat o tom radu kraje a případně provést nějaké další kroky v rámci možností. Při pořádání takovýchto světových pohárů je samozřejmě ze strany pořadatele zájem, aby byla co největší návštěvnost, ale z druhé strany musí být i zájem, aby byly dodržené veškeré bezpečnostní předpisy a aby v případě, a tím nechci nic přivolávat, nějaké krizové situace ji bylo možné vyřešit co nejlépe a eliminovat následné škody.

Pomocí simulace se ukázalo, že evakuace z areálu s „nadstavbovými“ tribunami, která by měla být podle předpisů do 15 minut, by trvala až 40 minut.
Ano, a to je čas, který je naprosto nepřípustný k tomu, aby mohlo dojít případně k záchraně osob, k eliminaci zdravotních rizik a dalších věcí. Svitla taková naděje, že při takových akcích, pokud se budou stavět dodatečné tribuny, tak k tomu bude muset být stavební povolení.

A bude tedy muset být?
Místně příslušný stavební úřad rozhodl, že takováto stavba nepodléhá jeho povolovacímu řízení a v současné době se zejména hasičský záchranný sbor obrátil na ministerstvo pro místní rozvoj, aby vydalo jednoznačné stanovisko.

Teď jsme prošli jen pár bodů z agendy, které se má věnovat bezpečnostní komise. Post jejího předsedy, to byla v minulých volebních obdobích práce na plný úvazek, byť tam byla vazba na uspořádání pozic v kraji - jednobarevná vláda ČSSD s podporou KSČM. Práce šéfa bezpečnostní komise nyní není na plný úvazek. Jak vy se na to díváte?
Není na plný úvazek a musím říct, že bohužel. Ono ta práce předsedy bezpečnostní komise není jen o zasedáních komise. Je tam celá škála problematik, mimo jiné je předseda bezpečnostní komise i členem bezpečnostní komise Asociace krajů ČR, krizového štábu, bezpečnostní rady kraje, povodňové komise a účastní se mnoha dalších jednání i v rámci ministerstva vnitra, když se zpracovává koncepce ochrany před útoky na měkké cíle. Měl bych se účastnit různých jednání, kde se schvalují dotace, například pro dobrovolné hasiče.

A jaké to je, dělat tuto pozici externě při vašem zaměstnání?
Tyto činnosti musím dělat buď ve svém volném čase, nebo pokud s tím souhlasí můj zaměstnavatel, tak v rámci neplaceného volna. Mnoho věcí musím delegovat buď na své kolegy z bezpečnostní komise, nebo musím požádat oddělení krizového řízení a bezpečnosti tady v rámci krajského úřadu. To není zrovna komfortní stav. Jestliže se mám pod něco podepsat a mám nějaké činnosti vykonávat, tak bych je vykonával na sto procent. V tomto okamžiku, při dalším zaměstnání, to de facto není možné. Ten rozsah činnosti je tak obrovský, že bych souhlasil, aby ten post byl na plný úvazek. Ať za tím v minulých volebních obdobích byla, či nebyla jakákoli politická jednání, to mě tolik nezajímá. Je to práce, které sebere hodně času.

Na druhou stranu, argumentem opozice byla finanční úspora na platu předsedy bezpečnostní komise…
Rozumím tomu, ona to je finanční úspora. Na druhou stranu ale pak tu práci, kterou by odvedl předseda bezpečnostní komise na plný úvazek, musí vykonávat ještě se mnou někdo jiný, nebo je to pro mě finanční ztráta, pokud ji musím vykonávat v neplaceném volnu. Jsem navíc rád, že mi zaměstnavatel vychází vstříc. Jinak bych tu práci asi nemohl dělat vůbec.

Co váš volný čas, čemu se stíháte věnovat?
Od září jsem předsedou basketbalového klubu ve Žďáru nad Sázavou, protože basket jsem hrával od malička a ještě si jej občas zahraju.

Jste členem ČSSD. Máte tam ambice jít třeba i do vrcholné celostátní politiky?
Já už nejsem členem ČSSD, vystoupil jsem. Ambice posouvat se v politice dál nemám, měl jsem dřív na úrovni městského zastupitelstva ve Žďáru nad Sázavou, kde jsem bydlel. Považoval jsem to za smysluplnou práci. I lidé v rámci ČSSD mi tam byli blízcí, ale znali jsme se i v rámci opozičních politických stran. I když to na půdě městského zastupitelstva někdy zaskřípe, tak se pak věci dají řešit naprosto konstruktivně a rozumně i napříč politickými stranami. Já jsem se ale ze Žďáru nad Sázavou odstěhoval, a tím pádem jsem ze zákona musel rezignovat na post zastupitele.



Nejčtenější

Chlapec z vláčku předčasně vystoupil, popisuje tragédii majitel Šiklandu

V zábavním areálu Šiklův mlýn spadl 5letý chlapec pod kola vláčku (14. 7. 2018).

Chlapec, který v sobotu zemřel v zábavním areálu Šiklův mlýn pod koly turistického vláčku, z něj podle majitele parku...

Při festivalu na Vysočině zemřel pětiletý chlapec, spadl pod kola vláčku

Pětileté dítě vypadlo z vláčku.

Rodinný festival v zábavním areálu Šiklův mlýn u Bystřice nad Pernštejnem poznamenala tragická událost. Pětiletý...



Malování na poníky dětem dovolily brigádnice, Šikland jim dal výpovědi

Při rodinném festivalu Blue Style Prima Fest v Šiklandu ve Zvoli u Penštejna...

Víkendové malování na poníky v areálu Šiklova mlýna, které pobouřilo veřejnost, nebylo oficiální součástí programu....

Kvůli falešnému svědectví hledá Šikland lidi, kteří tragickou nehodu viděli

V zábavním areálu Šiklův mlýn spadl 5letý chlapec pod kola vláčku (14. 7. 2018).

Zábavní areál Šikland hledá skutečné svědky, kteří byli u sobotní tragické nehody. Pod koly výletního vláčku tam zemřel...

Oprava dálnice D1 u Humpolce má skluz, stát zvažuje ukončení smlouvy

Oprava dálnice D1 u Velkého Meziříčí. (březen 2014)

Oprava dálnice D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem má skluz. Práce za 1,7 miliardy korun dělá česko-italsko-kazažské...

Další z rubriky

Chlapec z vláčku předčasně vystoupil, popisuje tragédii majitel Šiklandu

V zábavním areálu Šiklův mlýn spadl 5letý chlapec pod kola vláčku (14. 7. 2018).

Chlapec, který v sobotu zemřel v zábavním areálu Šiklův mlýn pod koly turistického vláčku, z něj podle majitele parku...

Zámek v Brtnici dostane nová okna, na pobořené hradby se ale nedostane

Střecha zámku po opravě.

Zámek v Brtnici by se letos měl dočkat výměny oken budov na prvním nádvoří. Sdělil to Oleg Rybnikář, předseda Spolku...

Fuchsovy říční lázně mění barvy. Renovaci to prodlouží, vyšší bude i cena

Venkovní koupaliště na Polance je pro Třebíčany letním rájem. Bohuslav Fuchs...

Slavné třebíčské říční lázně od architekta Bohuslava Fuchse změní po několika desetiletích barvu. Odborníci zkoumali...

Najdete na iDNES.cz