Jihlavský architekt Jaroslav Huňáček se podílel na podobě několika nových...

Jihlavský architekt Jaroslav Huňáček se podílel na podobě několika nových pavilonů zdejší zoologické zahrady. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Architekt by v zoo chtěl skleněnou želvu, tulení amfiteátr i víc vody

  • 1
Na Vysočině není atraktivnější cíl pro výlety než jihlavská zoo. Řadu nových pavilonů v ní navrhl architekt Jaroslav Huňáček. Podle něho by se do budoucna mohl velkým lákadlem stát amfiteátr pro pozorování lachtanů a tuleňů nebo pavilon se šimpanzi a orangutany. Zároveň by do areálu rád dostal víc vody.

Kdybych vám řekl, že máte nyní navrhnout jihlavskou zoo budoucnosti, jakým směrem by se zahrada měla vydat?
Ona už existuje studie, která se dělala v době výstavby africké vesničky Matongo. Bylo vydáno územní rozhodnutí na celý rozvoj zoo. Podle ní se už v minulých letech jelo, byť ne úplně vždycky. A více či méně by se podle ní mohlo jet dál.

Co třeba by tedy v zoo mohlo do budoucna být?
Když začnu od staré zahrady, tak si nejprve vezměme ty tři budovy, které tam stojí skoro od začátku. Jde o místo, kde žijí pštrosi a kde bývaly zebry. Teď je tam expozice Jižní Ameriky. Tak v této části zoo měla vyrůst velká prosklená kopule, taková „želva“, v níž by byl umístěný velký tropický prales a ptáci.

Hned vedle těchto letitých expozic je ředitelství. I tento objekt už hodně pamatuje...
Ředitelství by mělo být dislokované do vily u továrny Modeta. A uvažovalo se i o tom, že se technický park více přesune do tohoto firemního areálu. Pak v té studii byl i velký „amfík“ pro tuleně a lachtany.

Zoologická zahrada v Jihlavě

Stávající voliéru jste ve studii zachoval?
Ne, místo ní měla stát největší atrakce zahrady - dva pavilony zasahující zčásti až do areálu Modety - s orangutany a šimpanzi bonobo. To je chovatelsky velmi náročná záležitost, nicméně něco podobného se zbudovalo v zoologické zahradě v Bratislavě.

Byl by parketou pro rozvoj jihlavské zoo třeba i dinopark? Třeba v Plzni nebo ve Vyškově ho mají...
Nemyslím si, že by dinosauři v Jihlavě měli být. Město by to uneslo, ale je to jiný typ zábavy, to patří trochu někam jinam.

Jaká zvířata podle vás ještě chybí v jihlavské zoo? Co třeba sloni?
Jihlava nikdy nebyla nastavená na velkou pětku (dominantní zvířata afrického kontinentu - pozn. redakce). Možná bych tu udělal větší rozsah papoušků. A ještě jedna věc mi chybí.

O co jde?
Bylo namyšlené, že se pod australským pavilonem bude rýžovat zlato. Odvíjelo by se to v místě, jak jsou nyní ovce, které by se posunuly jen o kousek dál. Součástí expozice by byly tři kaskádové budovy s protékající vodou. Návštěvníci by vyfasovali misky, písek a pak už by rýžovali. K Austrálii to docela patří. Bylo i dané, kudy tam dostaneme vodu. Proto se tam dělal tank s čerpadlem na vodu, který je teď permanentně prázdný. A když už jsem zmínil vodu, je na ní v zoo potřeba zamakat.

Je jí nedostatek?
Voda je největší problém dalšího rozvoje zahrady. Je v ní několik vrtů a něco se napájí z řeky, ale bylo namyšleno, že se využije suchovod ze Staré plovárny, jenž přivede vodu do čerpací stanice nad parkovištěm. Tím by se mělo vyřešit to, že spousta expozic je hodně odvislá od vody. Třeba zvažovaný šimpanz bonobo, to je zvláštní sorta primátů, která žije u řeky Kongo. Jsou spojení s vodou. A orangutani nakonec taky. Pro tu enklávu by byla dobrá nějaká větší vodní plocha, ale to není zatím možné. Totéž platí, kdyby se zde měl budovat amfiteátr s lachtany. O tuleních ani nemluvě.

Ono se řekne nový pavilon. Na jakou sumu by asi tak přišel?
To je bratru nějakých 50 až 60 milionů korun a další suma na provoz. Myslím si, že na to nyní město Jihlava nemá. Nevím, jestli bychom ještě dosáhli na nějaké evropské prostředky.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

Město má ještě jinou „kartu“, kterou může v případě rozvoje zahrady hrát. Koupilo areál sousední továrny Modeta. Co byste tam umístil?
Modeta je z pohledu zoo velmi atraktivní objekt - pro zázemí, separaci zvířat, která je někdy potřeba kvůli karanténě, jindy kvůli jiným věcem. Hodila by se tam i nějaká expozice v napojení na velkokapacitní restauraci - takovou, jaká běžně funguje v Německu nebo Rakousku na dálničních odpočívadlech. Dlouhý pult, z velké části samoobslužný. „Ředitelská“ část restaurace by byla s částečnou obsluhou. V Modetě by se dalo odehrát rovněž ubytování pro návštěvy zahrady, které se dnes řeší velmi složitě v objektu Panda. Skoro vůbec žádná kapacita tam není. Ani pro brigádníky či sezonní pracovníky.

Ještě byste něco v Modetě vybudoval?
Projekční nebo přednáškový sál, dejme tomu s kapacitou do sta lidí. Takový by tam bez problémů fungoval. A třeba by tam mohlo být i něco jako IQ park. Přitom si nemyslím, že by to muselo za každou cenu platit město nebo zoo.

Nové atrakce by zřejmě zajistily vyšší návštěvnost. Na druhou stranu, areál zahrady by byl větší, kdyby zahrnoval i současnou Modetu...
Pokud se v této zoo někdy pohybuje kolem 5 000 lidí denně, tak to už docela je limit možného. Nad rámec těchto kapacit asi není dobré jít, aby se tam návštěvníci cpali, chodili tam a nic z toho neměli. Možný by přitom byl ještě rozvoj směrem k dopravnímu hřišti - podél řeky, jako je to například v německém Duisburgu, švýcarském Curychu nebo v některých holandských zahradách.

Jenže u dopravního hřiště jsou už i rodinné domy...
Tady by bylo možné udělat volnočasové části a zvukově méně náročné expozice. Pak už ale opravdu moc jiných možností rozvoje zoo není. Jedině zbourat objekt u starého Brněnského mostu. To je ale už výhled hodně daleko do budoucnosti.