„Nejvíce mě těší kladná zpětná vazba. Třeba když se páru, kterému nedávaly výsledky naději na miminko a karty ano, narodí dítě,“ podotýká jihlavská kartářka.
Jak jste se dostala ke kartám?
Výklady karet a magie se táhnou celou linií žen z otcovy strany. Věnovalo se jim už několik pokolení žen z naší rodiny, takže zkrátka mám takové kořeny.
Takže vás k tomu vaše blízké příbuzné vedly?
To zas ne. Jediné, co jsem se musela učit, bylo karty míchat. Beru to jako něco, co člověk dostane do vínku. Hlavně jsem si v dětství myslela, že se dělají výklady karet v každé rodině. Nenapadlo mne, že karty jsou i stolní hra, protože jsme je tak nikdy nepoužívali. Jak jsem byla starší, byla jsem právě z těchto faktů překvapená.
Věděla jste už jako malá, že chcete vykládat?
Jako děti jsme si s kartami sice hrály, ale já je nikdy nechtěla dělat. Když mi babička říkala, ať jdu vykládat, nechtělo se mi. Jako starší jsem zjistila, že je mám dělat, že to mám dané, a napověděla mi v tom i astrologie. Tam mám velkého draka, obsahuje boží oko a protíná se ve znamení štíra, což je život a smrt, začátek a konec. To je předurčení všem, co se zabývají duchovnem, jasnovidectvím a podobnými věcmi. Asi čtyřikrát mě napadlo, že toho nechám, ale ono vás to vrací zpátky. V momentě, kdy je to vaše poslání, nejde to obejít.
Kdy jste cítila, že s kartami chcete přestat?
To bylo v momentě, kdy lidí bylo moc nebo jsem se cítila vyčerpaná. Klienti k vám přijdou v obdobích, která nejsou úplně šťastná. A já jsem cítila hroznou zodpovědnost za to, co jim řeknu. Trochu mě právě ta míra odpovědnosti děsila. Ten pocit, abych neřekla něco, co je nějakým způsobem zraní nebo poškodí. Někdy se totiž řeší opravdu hodně vážné věci, a když toho je moc, tak tu tíhu pracovního dne prostě cítíte.
To je pak asi potřeba se nějak „očistit“, jako to dělají například léčitelé?
Nejlepší je jít ven, nadechnout se, jít na procházku se psy nebo si jen tak sednout na zahradu a koukat do nebe. Když máte za ten den nasbírané negace, tak na to pomáhá sprcha. Odplaví se spolu se špatnými pocity.
Může se nějak očistit od „denních negací“ i normální člověk?
Sprcha nebo procházka do přírody pomůže vyčistit myšlenky. Příroda sama o sobě hodně pomáhá. Pokud jde o ochranu před negacemi, na to existuje spousta věcí. Od ochranných kamenů přes programování nebo vizualizace ochranné bubliny, škapulíře (souhrn bylin, ochranných předmětů apod. - pozn. aut.), přes které k vám zlo nemůže. Hodně funguje to, že se ráno člověk naladí tak, že bude úspěšný a bude mít pěkný den. A pakliže přijde něco k řešení, tak to úspěšně zvládnu. Tyto afirmace - motivace, kterou využívají i psychologové - fungují úplně běžně. Pak záleží i na tom, jestli někdo má někoho, kdo mu vyloženě škodí, ale na to jsou další ochranné metody.
Zabýváte se kartami dlouho?
Povoláním jsem kadeřnice, dělala jsem i vizážistku a studuji také psychologii na škole v Brně. Když jsem měla kadeřnický salon, kde se klienti hodně svěřují, rozkřiklo se, že dělám karty.
Co zajímavého za výklad vám řekly?
Každý klient má nějaký problém, který je pro něj ten největší v tom momentě, takže se jím musíte zabývat. Nedá se odlišit, zda je zajímavý, nebo ne. Mám radost, když dostanu zpětnou vazbu. Třeba od páru, který nemůže mít dítě a karty mi řekly, že ho mít budou. A oni se ozvou, že se jim opravdu narodilo i přes původně negativní výsledky. Nebo když je někdo nešťastný z toho, že je dlouho sám, a pak tu lásku najde. To jsou výklady, kde mám radost z výsledku a z té zpětné vazby. A vlastně nejzajímavější karty mi přišly, když jsem se dívala do karet mého syna a tam jsem zjistila, že budou čekat miminko. A oni mi to před dvěma měsíci potvrdili. Úplně mi to rozsvítilo život.
Chodí k vám více žen, nebo mužů?
Poměr žen a mužů je vyrovnaný. Letošek byl vyloženě o vztazích, spousta se jich rozpadla. Partneři se rozváděli nebo prošli tvrdou zkouškou, kterou ustáli a ukázalo se, že spolu můžou dál fungovat. Lidí, kteří za mnou chodí, přibývá. Dochází spousta nových tváří s tím, že „staří“ klienti měli těžká období a dneska už přijdou jen jednou za rok pro klid duše. Někdy mám pocit, že spousta lidí jde ke kartáři raději než k psychologovi. Protože tady nemají pocit, že bude někde nějaký záznam. Takže se svěří s tím, co je trápí, a snažíme se přes karty najít řešení. Řekla bych, že kartář je především psycholog. Protože musíme dávat možnost, jak jít dál.
Četla jsem, že kartář má hlavně dát naději.
Přesně tak. Lidé jsou už takhle na spoustu věcí sami, smutní, mají větší nebo menší problém. Záleží na morálním kreditu každého kartáře, musí se dodržovat nějaká etika a neříkat si, že jako kartář jste neomylný. Vy jste tady pro toho člověka a potřebujete to s ním rozebrat a ty karty vždy dají naději. Ukážou možné cesty, ale to, jak dotyčný naplní svůj cíl, už má ve svých rukou.
Takže karty nedávají jednoznačnou odpověď?
Někdy dají jednoznačnou odpověď nebo radu, kdy je to opravdu ano, nebo ne. Ale pokud člověk potřebuje jít cestou nejmenšího odporu, aby se z té tíživé situace dostal, ve které je... Tam většinou karty upozorní na možné cesty, kterými by se mohl vydat. Každá pak má svoje důsledky, které si klient musí vyhodnotit sám, co pro výsledek hodlá udělat nebo obětovat.
Nějakou negativní zpětnou vazbu jste zažila?
Dvakrát se mi stalo, že se partnerům žen, které za mnou přišly, nelíbil můj výklad. Dotyčné byly v nesnesitelné situaci, karty jednoznačně říkaly, že spolu nezůstanou a čeká je jiný život. Doma se s tím zřejmě pochlubily. A samozřejmě nejjednodušší je ukázat na kartáře, než se podívat na to, jak se chovám. Ten jeden později sám přišel na karty a druhý se vykřičel do telefonu a pak ho položil.
Je něco, co jako kartářka svému zákazníkovi nesmíte říci?
Upozornit se dá na cokoliv. Ale musíte dodržet základní etiku a morální kredit, na který já sázím. Ještě jsem nemusela nikomu říci, že umře. Ale kolikrát jde o členy rodiny. Tam třeba řeknete, co vidíte. Pokud se jedná o stařenku, která má devadesát let, tak musíte čekat, že to přijde. Když vidíte v ohrožení někoho mladšího a třeba autohavárii, na to jsem musela upozornit. Ale zatím se mi nestalo, že bych u někoho viděla smrt.
Do jak daleké budoucnosti vykládáte?
Záleží na tom, co klient chce. Při všeobecném dlouhodobém výkladu se musí počítat s tím, že je to trochu spekulativní. Jak se mění život, tak se mění karty. Klient nežije podle karet, ale karty žijí podle člověka. Když se určitá situace změní, karty to ukážou. Většinou klienti řeší určitý problém, chodí intenzivně třeba sedm měsíců a pak už jednou za rok. Mám nejradši předpovědi nejdéle na rok, a i tam může docházet ke změnám. Protože nic není přesně tak, jak se řekne, každý člověk má svou moudrost, své zkušenosti a ty mohou to všechno ovlivnit.
Jak výklad funguje? Když vidím vaše karty, asi bych nerozluštila jejich význam…
V kartách se dávají jednotlivé obrázky do souvislostí, a když jim rozumíte, čtete v nich jako v knize. Výklad je vlastně meditace, naladíte se na hladinu alfa. Jste ve spojení s vesmírem. Něco čtete z obrázků. Nikdy to však nedá souvislost, pokud se díváte jen do obrázků bez vesmíru a nemáte tam také kus sebe. Pokud není souhra těchto tří aspektů, pak je to hra.
Takže výklady doma nedoporučujete?
Pokud si člověk sám karty koupí, je v místnosti sám a o něco mu jde, tak tam zase může fungovat meditační hladina alfa. Určitě z toho neudělá velký výklad, ale jako určitá pomoc v nesnázích to fungovat může. Myslím si však, že karty se nedají naučit. I kartář, který má v sobě dar a k tomu historii, se každým výkladem vzdělává. Jinak já mám třeba úplně nejraději karty cikánské, které jsou velmi podrobné. Celkově jich mám sedm druhů.
Ptáte se na osud také v případě sebe samotné nebo své rodiny?
Ano, ale velmi výjimečně. Rodina se na mne obrací, ať se jim podívám do karet. Při vykládání blízkým se musíte naučit mít odstup. Ze začátku totiž máte tendenci přeskakovat škaredé věci, protože blízké máte ráda a přejete jim jen to hezké. Ale chce to čas a naučit se udržet emoční odstup, který dnes už zvládám. Sobě si občas také udělám výklad, ale jen na dílčí věci, které mne v danou chvíli zajímají.
Děláte i něco dalšího než karty?
Zabývám se také očistou domů od nepěkných věcí. A odvádění zbloudilých duší, které se nedostanou, kam mají. Poznáte to tak, že lidem v tom místě není dobře, třeba i vidí někoho u postele. A vy pak musíte jenom žádat, nemůžete je vyhnat, a v tom spočívá ta práce. Hodně mi to odčerpává energii, je to hodně náročné. Vytvořila jsem také pohanský kruh pro ženy, které vyznávají přírodní magii, řídí se přírodou, lunárním kalendářem a věcmi, které s přírodou souvisí a jsou to prastaré praktiky. Dalo by se to nazvat jako oslava země, ročních období, živlů a lunárního kalendáře. Kromě tohoto pak dělám také regresní terapii, kterou mne naučil známý mistr v oboru Andrej Dragomirecký. Ten, kdo má jeho školu, dělá tuto práci tak, jak se dělat má.
O čem je regresní terapie?
V hladině alfa mluvíte s klientem, a to od půl hodiny až třeba po šest hodin. Můžete se dostat i do minulých životů. Přijde třeba někdo s astmatem nebo sennou rýmou, hrozně se dusí a otravuje mu to život. Vy mu uděláte regresní terapii. Takže zjistíte, že na něj v jednom z minulých životů spadl strom a ten ho dusil. V té době navíc něco kvetlo, a proto má tu sennou rýmu. A když pak terapie pokračuje, měla by ta rýma a zdravotní problémy ustoupit úplně. Chci zdůraznit, že dělám terapie, a ne výlety do minulosti. Když se chce někdo jen tak podívat, co byl v minulém životě, tak to odmítám.
Co byste lidem popřála?
Aby si navzájem naslouchali. Přála bych jim hodně štěstí, radosti a smíchu. A samozřejmě zdraví, protože to je moc důležité.
