„Politici chtějí mít voliče a už se nechovají tak odpovědně, jako se musíme...

„Politici chtějí mít voliče a už se nechovají tak odpovědně, jako se musíme chovat my, majitelé firem. Vadí mi, že máme jako stát minusový rozpočet,“ říká podnikatel a šéf hospodářské komory na Vysočině Richard Horký. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

EU bez zabezpečené hranice dopadne špatně, varuje šéf hospodářské komory

  • 0
Evropská unie je vynikající projekt, ale musí zabezpečit své hranice a zavést přísnou kontrolu migrantů. To říká podnikatel a předseda Krajské hospodářské komory Kraje Vysočina Richard Horký. Vadí mu také, že přibývá úředníků, kteří se všemožně snaží dokázat svou existenci.

Česká republika je 15 let v Evropské unii. Kdybyste se podíval jako podnikatel na ty roky nazpět - co se za tu dobu změnilo?
Máme svobodu, máme volný pohyb osob, náš blahobyt roste, nikdy jsme na tom nebyli líp. Kdo nemá smůlu, že je vážně nemocný, může se realizovat. Jenže blahobyt někdy bere odpovědnost lidí, politiků, může vést k populismu.

Když byste dnes jako podnikatel začínal, se znalostí, co nám EU přinesla, co byste dělal jinak?
Já měl štěstí. Jsem ročník 1963, v roce 1989 mi bylo 26 let, měl jsem po škole. Jsem z vesnice, doma jsme vždy měli hospodářství, chovali jsme býky, jalovice, králíky, slepice. Vždy jsme byli snaživí. Tehdy byla nějaká startovní čára a ty zkušenosti se daly použít. Ten čas se samozřejmě nedá vrátit. Já bych ani jako podnikatel nic jinak nedělal. Žil jsem svůj život a měl jsem štěstí.

Jaká byla vaše pozice před patnácti lety?
Já jsem původně dělal v zemědělství. Pak jsem si koupil kogenerační jednotku, byl jsem první zákazník firmy Tedom pana Jelečka, která je vyrábí. On měl tehdy jeden prototyp ve Výčapech. Pak jsme vybudovali firmu Tedom, já byl společníkem. Potom jsme se domluvili, že já mám jiné vize, vybudovali jsme tepelná hospodářství. V roce 2008 jsme se s panem Jelečkem přátelsky a kamarádsky rozešli, protože jsme si řekli, že se nebudeme přehlasovávat, ale každý půjdeme dál ve své životní filozofii. Takže já jsem si nechal dodávky tepla v Třebíči, developerství, budovu v Borovině a další. Pan Jeleček vybudoval světovou firmu Tedom. Minulý týden jsme se potkali v Hradci na Teplárenských dnech, užili jsme si to. Já jsem vždycky říkal, že Tedom je jeho dítě, které já jsem mu pomáhal vychovávat, a jsem rád, že jsem ho mohl potkat, protože bych se jinak nikdy nestal energetikem. Ta životní fáze byla pro mě velice důležitá. A normální gramotní lidé se dokážou rozejít bez nenávisti.

Richard Horký

  • Šéf krajské hospodářské komory a vlivný podnikatel z Třebíčska se narodil 14. června 1963, žije v Hrotovicích.
  • Vystudoval Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Tři roky vedl středisko družstva Hrotovice.
  • V letech 1993 až 1996 byl jednatelem firmy Tedom, výrobce kogeneračních jednotek.
  • Je jednatelem a ředitelem Třebíčské tepelné společnosti, založené v roce 1994, nyní TTS Energo. Firma dodává teplo, které vyrábí z biomasy.

Jako člověk, který v hospodářské komoře zastupuje ostatní podnikatele a dlouhodobě podnikatelské prostředí znáte - co se od roku 2004 díky EU změnilo?
Víte, co je obecný problém? Dříve nebyly počítače a byl nějaký počet úředníků, kteří vše dělali ručně. Dnes máme počítače a IT technologie, a přesto máme stálý nárůst úředníků. Prostě to nechápu. Všichni produkují formuláře, a tím nás podnikatele zatěžují. Bylo tady několik proklamací vlády, aby se to zjednodušilo, ale jsou to stále jen proklamace. A všichni ti pracovníci, všichni ti úředníci dokazují svou existenci.

Nedávno jste cestoval do Číny, jak vaše tamní podnikatelská mise dopadla? Kde vidíte nová odbytiště pro svou firmu?
Samozřejmě máme odběratele v Česku, na Slovensku, protože tam nebyla jazyková bariéra a byla tam víceméně stejná legislativa. Teď vidíme největší potenciál na Ukrajině, která se blíží Evropě. A chce se odklonit od ruského plynu. Týká se to kotlů na biomasy, kde děláme generální dodávky investičních celků čili kotle na dřevní štěpku, na slámu. Máme jediné dva kotle na Ukrajině, které jsou na hranaté balíky, ne na pelety, fungují sedm let v Nikopolu. Problémem Ukrajiny byla samozřejmě válka, anexe Krymu, nebylo k dispozici financování. Dneska se financování otvírá a Ukrajina nechce být závislá na zemním plynu. Ukrajinci kupují ruský plyn, zaplatí za něj Rusům a Rusové za ty peníze anektovali Krym a vedou válku v Doněcku… Takže Ukrajinci chtějí být nezávislí, využívat k topení slámu, dřevo… Ale tím, že region byl nejistý, bylo tam i nejisté financování. Ale to se mění.

Vzešlo něco z vaší čínské cesty?
Víte, jaká je obchodní bilance mezi Čínou a Českou republikou. Čína dnes chce hlavně investice k nim. Zavřela se investicím u nás. Ano, koupila tady ŽĎAS, pivovar, fotbalový klub - ale chtějí investovat tam. A tam jste v úplně jiném právním prostředí. Mají tam měnu jen, je tam jazyková bariéra. Já jsem Čínu podnikatelsky uzavřel.

Máte odhad, jak se bude Unie vyvíjet po brexitu a jak dopadne samotný brexit?
Británie dnes sama neví. Bylo referendum, nějak dopadlo. Evropský projekt je fantastický, dal nám svobodu, volný pohyb osob, zboží. Ale Evropa se zahltila příliš do regulací. Mám biometrický pas, a když odjíždím mimo země Schengenu, tak mi kontrolují otisky prstů, všechno. Jestli se ale Unie tváří jako superstát, tak si musí zabezpečit rozumnou ostrahu hranic. Není možné, aby sem přicházely desetitisíce uprchlíků, o kterých nic nevíme. Mě to potom s tím pasem diskriminuje. Musí být spravedlnost, i v tom pohybu osob. Pro evropský populismus je Británie dobrá výstraha. I z dobrého projektu se dá vystoupit. Británie řekla, že jde svou cestou, i když teď úplně neví, co s tím.

Jak řešit zabezpečení hranic?
Jsme na vrcholu blahobytu a mně to tak trochu připadá, jako když byla římská říše na vrcholu a začal její rozklad. Blahobyt, populismus, politici chtějí mít voliče, už se nechovají tak odpovědně, jako se musíme chovat my, majitelé firem. Vadí mi, že máme jako stát - a nejen my - minusový rozpočet, když jsme na vrcholu konjunktury.

A k těm hranicím…
Evropa by měla vytvořit jednotný systém zabezpečení hranic. Nikdo se nebrání migrantům, kteří potřebují pomoc, vždyť nemáme pracovní sílu… Vezměte si, že kdo se za socialismu dostal přes železnou oponu, dali ho do utečeneckého tábora a tam si zjistili, jestli je, nebo není agentem Státní bezpečnosti. My si musíme zjistit, zda migranti jsou opravdu uzurpovaní, zda jim hrozí ohrožení života, my nemůžeme být ti naivní, kteří je jen bereme a nevíme o nich nic - to je začátek konce.

Současné vedení EU to dělá?
Nedělá. Vezměte si migraci do Itálie a jinam. Jsou to diskuse, které nemají efekt. Cítím se tím ohrožen.

Měnil byste systém eurodotací?
Máte dvě možnosti: nedávat žádné dotace, anebo jste v systému, kdy jedna dotace nahrazuje druhou. Z mého pohledu: kdyby nebyly žádné dotace, řekněme, mimo sociální oblast a zdravotnictví, tak by to nevadilo. Ale Evropa je takto nastavená.

Kdybychom nebyli v Unii, jak byste se jako podnikatel musel přizpůsobit?
Vezměte si administrativu, celní deklarace, služební cesty s frontami na hranicích. Evropa má jasné výhody, ale utápí se v populismu.

Dovedete si představit, jak by měla být reformována?
Evropu a politiku obecně utváří osobnosti. Mně tam taková osobnost charismatického osvíceného lídra chybí. Měli jsme pana Václava Havla, pana Klause, teď máme pana Zemana a jsou tady další. Myslím, že díky blahobytu a populismu ty osobnosti v současnosti u nás nejsou.

Představme si teď Vysočinu bez Unie - co by bylo jinak?
Jsme kraj, který je krásný, bezpečný, bez kriminality. Myslím, že by Vysočina dál žila svým životem.

Jak byste rád Evropu viděl za dalších patnáct let?
Jak jsem řekl: měla by si rozumně zabezpečit hranice, jinak je to sebedestrukce a dopadne to špatně. Jinak se nemůžeme tvářit jako velký evropský stát.

Jste v tom optimista?
Padesát na padesát. Budou volby do Evropského parlamentu, každý máme možnost dát svůj hlas.