Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nový šéf hasičů na Vysočině si okamžitě prošel křtem ohněm a plechem

  10:14aktualizováno  10:14
Dva měsíce ve funkci má za sebou plukovník Jiří Němec, nový šéf vysočinských hasičů. Za tu dobu už řešil dvě mimořádné události. „Říkám tomu křest ohněm a plechem,“ usmívá se devětatřicetiletý Němec, jenž u hasičů působí od roku 1999, když připomíná lednový požár skládky dřevní hmoty a­ hromadnou nehodu na D1.

Nový ředitel hasičů na Vysočině Jiří Němec | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Stát se hasičem byl váš dětský sen? Máte tuhle tradici v rodině?
Kdepak. Nejsme hasičská rodina, ani to nebyl můj sen. Prostě to byl asi osud, který mě zavál v roce 1999 na náhradní vojenskou civilní službu k pelhřimovským hasičům. Tam mi ta práce přirostla k srdci. Vyrůstal jsem u sboru jako obyčejný informatik. Potom mě chytili nově zaváděné technologie související se spuštěním linky tísňového volání 112. S tím souvisela komunikace se všemi jednotkami dobrovolných hasičů, kterých máme obrovské množství. Díky tomu už z toho nebylo úniku. Moje práce mě na 100 procent naplňuje a je zároveň také mým koníčkem. Je to možná na mě i vidět.

Jiří Němec

  • Je mu 39 let, pochází z Humpolce.
  • Od ledna je novým krajským ředitelem Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina.
  • U vysočinských hasičů pracuje od března 2001. Zastával post vedoucího oddělení krajského operačního a informačního střediska.
  • Vystudoval Univerzitu Jana Amose Komenského, je svobodný a bezdětný.

Na jakých pozicích už jste pracoval?
Začalo to v roce 1999 na civilní službě u pelhřimovských hasičů. Když vzniklo krajské ředitelství sboru, nastoupil jsem v roce 2001 do Jihlavy. V roce 2004 jsem se stal vedoucím operačního řízení a od 1. ledna jsem krajským ředitelem.

Byl jste i dobrovolným hasičem?
Samozřejmě. Pořád jsem u dobrovolných hasičů v Humpolci.

Stále vyjíždíte třeba k požárům?
Už ne. Na to bohužel při vší té práci nezbývá čas.

Jaká byla nejkrizovější situace, kterou jste za dobu svého působení u hasičů zažil?
Jsou to dlouhotrvající události související s nehodami na dálnici D1.

Patřila k nim například i obří nehoda...
Určitě máte na mysli hromadnou nehodu z 21. března 2008. Ano, to byla jedna z nich. Pak to byl požár cisterny na dálnici v roce 2004. To bylo první velké a déletrvající zastavení této dálniční tepny.

Co se tehdy stalo?
Devatenáctiletý muž boural s cisternou, která převážela hořlavou kapalinu. Ta se převrátila a začala hořet. Tehdy jsme museli udělat množství opatření na ochranu obyvatel blízkého Kozlova. Všechna hořlavá kapalina totiž tekla do obce, ohroženy byly zdroje pitné vody. Bylo to velmi dramatické.

Fotogalerie

Od ledna jste nastoupil do pozice šéfa krajských hasičů a hned jste museli řešit dvě opravdu velké mimořádné události.
Jedna z nich začala 7. ledna v Nové Cerekvi a potrápila nás jedenáct dní. Hořela dvanáct metrů vysoká skládka dřevní hmoty. Druhá se potom odehrála 16. ledna na dálnici D1, která musela být dlouhou dobu uzavřená kvůli hromadné nehodě. Zajímavé je, že to bylo 10 let od nehody v roce 2008, kdy havarovalo na 250 aut. Nehoda měla i stejné příznaky jako tehdy: bílá tma, stejný stý kilometr dálnice a prakticky totožná opatření, která jsme museli přijímat. A také se obě tyto nehody obešly bez ztráty na životech - to je něco neuvěřitelného.

Zamýšlel jste se nad tím, proč se problémy na D1 dějí převážně na Vysočině?
Je to dáno počasím i nadmořskou výškou. Lidé, kteří jedou přes Vysočinu, zkrátka neočekávají, že se tady takové počasí může vyskytnout. A nedokážou na to zareagovat. Nám by třeba pomohlo, kdyby se na dálnici v takovýchto případech mohla pružně snížit rychlost na 80, 70 i 50 kilometrů v hodině. Když totiž do takové chumelenice vjedete nižší rychlostí, dokážete s autem ještě něco udělat. Snížení rychlosti by mohlo ovlivnit Ředitelství silnic a dálnic a Policie České republiky. My řešíme už jenom následky. Bohužel.

Hromadná nehoda na dálnici D1 v polovině ledna:

Chovají se řidiči na dálnici nezodpovědně?
Na sociálních sítích nedávno koloval záznam z kamery kamionu pořízený v den hromadné nehody. Řidič jel v bílé tmě 80kilometrovou rychlostí. Normální člověk nechápe, jak může jet v takové situaci tak rychle. Je až neuvěřitelné, co se na dálnici někdy děje.

Asi by se našlo hodně řidičů, kteří by i kvůli krátkodobému snížení rychlosti reptali.
Dálnice by jela sice pomalu, ale jela by. To je pro nás nejdůležitější. Jakmile se dálnice v takových případech zastaví, v jeden okamžik na ní zůstane stát 30 až 40 tisíc lidí, kteří očekávají, že jim někdo pomůže. Navíc taková uzavírka trvá hodiny. My sice apelujeme, aby lidé měli v­ autech dost pohonných hmot, láhev s pitím, nějaké jídlo i deku. Ale bohužel jak známe z praxe, málokdo z řidičů na to myslí. Ten den, kdy se to stalo, všechna média, policie i hasiči hlásili, že je na dálnici velká nehoda, že provoz stojí, a aby lidé nevyjížděli. Nakonec 90 % lidí, kteří chtěli ten den jet, tak také vyjelo. A pak se na dálnici divili, že neprojedou. To je tristní. My nemáme důvod lidem lhát, když dáváme takováto upozornění. Některé osoby, které na dálnici zůstaly, řešily pak situaci tak nestandardně, že by člověka ani nenapadlo, že je něco takového možné.

Řeknete, o co se jednalo?
Bohužel nemohu tyto případy zveřejnit, protože dotyční by se v tom našli. Každopádně když něco takového zažijete, tak si říkáte, že ti lidé snad ani nemyslí.

Dá se na zmíněných mimořádných událostech na dálnici najít také něco pozitivního?
Ale samozřejmě. Tím, jak se to opakuje, hledáme cestu, jak se s těmito událostmi co nejlépe vypořádat. Už se nám to i daří. Víme, že nejdůležitější je lidi, kteří na dálnici uvízli, dostat co nejrychleji pryč. V roce 2008 jsme poprvé aplikovali rozřezání svodidel a letos to pro nás byla už rutina. Auta přejedou do druhého pásu, místo na Prahu míří na Brno. Jedou sice jiným směrem než chtěli, ale dokážou se z dálnice dostat. Řidiči, kteří se takto o sebe umí postarat, nám velmi ulehčují práci.

Jako další závažnou událost jste zmínil velký požár v Nové Cerekvi na Pelhřimovsku, kde samovznícením vzplála dvanáct metrů vysoká halda uskladněné dřevotřískové drti a­ dřevního odpadu jihlavského dřevozpracujícího podniku. Zásah trval jedenáct dní. Jsou na Vysočině podobné „časované bomby“?
Tohoto charakteru není žádná. Možná snad jen tato skládka z Nové Cerekve, která se nám přestěhovala do areálu výrobního závodu Kronospan v Jihlavě. Materiál z hořící skládky museli odvézt a teď ho mají blíž k výrobě. My teď apelujeme na to, aby se i s touto skládkou, která vznikla kvůli mimořádné události, začalo něco dít, aby se nám nestala podobná událost jako v Horní Cerekvi. Obecně skládky dřeva monitorujeme a máme o nich přehled. Ne všechny skládky jsou nám však nahlášeny. Do Bezpečnostní rady kraje připravujeme na březen zprávu o tom, jak na tom je Vysočina v oblasti skladování dřeva, dřevních štěpek z pohledu požárního rizika. Každopádně tak velká skládka dřeva, jako byla v Cerekvi, není normální.

Požár dřevní hmoty v Nově Cerekvi na Pelhřimovsku:

S jakými vizemi jste vstupoval do čela vysočinských hasičů?
Tím prvním nápadem je spuštěný veřejný portál, kde jsou zaznamenány události, ke kterým hasiči vyjíždějí. Dále chceme pokračovat v čerpání peněz z Evropské unie a dotačních titulů tak, aby se nám podařilo dostat do rozumného stavu naše technické vybavení. Chceme být připraveni na to, abychom mohli reagovat na mimořádné události, které nás čekají. Jen loni jich bylo více než 10 tisíc. Progrese na Vysočině je oproti předchozím letům výrazná a ­lze očekávat, že zkrátka budeme v­ budoucnu vyjíždět k čím dál většímu počtu událostí. Na to se musíme připravit personálně i technicky.

Takže se chystáte přijímat nové zaměstnance?
Byli bychom velice rádi kdyby se nám podařilo zvýšit počet zaměstnanců ze současných 637. Ale to je ze všech těch věcí, o kterých jsem mluvil, ta nejsložitější záležitost. Trpíme tím, že jako hasiči jsme v jednom ranku se státními zaměstnanci. Když se lidí zeptáte, zda by mělo být víc hasičů, řeknou vám, že určitě ano. Když se ale zeptáte, zda by mělo být více státních zaměstnanců, řeknou vám, že rozhodně ne. Ale mezi nimi jsme bohužel i my. Rozhodně však nechceme náš početní stav zakonzervovat a zkusíme s tím něco udělat.



Nejčtenější

Chlapec z vláčku předčasně vystoupil, popisuje tragédii majitel Šiklandu

V zábavním areálu Šiklův mlýn spadl 5letý chlapec pod kola vláčku (14. 7. 2018).

Chlapec, který v sobotu zemřel v zábavním areálu Šiklův mlýn pod koly turistického vláčku, z něj podle majitele parku...

Při festivalu na Vysočině zemřel pětiletý chlapec, spadl pod kola vláčku

Pětileté dítě vypadlo z vláčku.

Rodinný festival v zábavním areálu Šiklův mlýn u Bystřice nad Pernštejnem poznamenala tragická událost. Pětiletý...



Malování na poníky dětem dovolily brigádnice, Šikland jim dal výpovědi

Při rodinném festivalu Blue Style Prima Fest v Šiklandu ve Zvoli u Penštejna...

Víkendové malování na poníky v areálu Šiklova mlýna, které pobouřilo veřejnost, nebylo oficiální součástí programu....

Kvůli falešnému svědectví hledá Šikland lidi, kteří tragickou nehodu viděli

V zábavním areálu Šiklův mlýn spadl 5letý chlapec pod kola vláčku (14. 7. 2018).

Zábavní areál Šikland hledá skutečné svědky, kteří byli u sobotní tragické nehody. Pod koly výletního vláčku tam zemřel...

Nejbezpečněji je na Vysočině, kriminalitě vévodí velká města

Kriminalita v České republice

V Česku je ročně nahlášeno v průměru 280 tisíc trestných činů. Nejvíce jich policie řeší hlavně ve velkých městech a...

Další z rubriky

Na minipivovar se složilo 17 kamarádů, první várku vyprodali za den

První hektolitry piva Hejkal uvařil Tomáš Petr (na snímku) se svými kamarády a...

Po 111 letech se v Novém Městě na Moravě opět začíná vařit pivo. Parta kamarádů se rozhodla splnit si sen a chodit do...

Jdete si zaběhat? Tak zaplaťte. Vstup na nové ovály stojí i stokoruny

Úterní odpoledne je vyhrazeno na hřišti u ZŠ Osvobození v Pelhřimově těm, kteří...

Jsou vybudovaná z veřejných peněz, stála i mnoho milionů korun, ale veřejnost má dost často smůlu. Na nově vybudovaná...

Ať nejsou turisté jen na Karlově mostě, zahájil Babiš v Telči obnovu zámků

Premiér Andrej Babiš na návštěvě státního zámku v Telči.

Národní památkový ústav uspěl s deseti ze 16 žádostí o evropské dotace z programu IROP určeného na obnovu památek....

Najdete na iDNES.cz