Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nehoda a myšlenky na smrt. Ze studenta průmyslovky se pak stal farář

  14:23aktualizováno  14:23
V Jaroměřicích nad Rokytnou mají nového faráře. Málokdo by ho na to povolání tipoval. Je strojníkem hasičů, rád s nimi zajde na pivo, v dílně opravuje motorku a miluje vše, co voní benzínem. Tomáš Holcner je však především duchovní. V Jaroměřicích ho čeká stavba fary i nevšední výměna střechy kostela.

Tomáš Holcner je novým farářem v Jaroměřicích nad Rokytnou. Kromě toho ale dělá i strojníka u hasičů a věnuje se své motorce. Mimochodem, nehoda na motorce ho k nynějšímu povolání v jeho patnácti letech přivedla. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Je rázný, klasický manažerský typ. Katolický farář, milovník motorek i práce u hasičů Tomáš Holcner bude mít v novém působišti v Jaroměřicích nad Rokytnou práce až nad hlavu. „Už teď vidím, že se fara bude stěhovat,“ říká.

Co jste si pomyslel, když vás nadřízení poslali farářovat zrovna do Jaroměřic nad Rokytnou?
My si nevybíráme. Kam nás pošlou, tam jdeme sloužit lidem a církvi. V předchozím působišti v Křižanově jsem splnil, co bylo potřeba. Vše je opravené, pomník svaté Zdislavy stojí. Teď můžu být užitečný tady. Jaroměřice jsem znal jen letmo, protože jsem tudy párkrát projel na motorce, ale to bylo tak všechno. Na práci tady se těším.

Tomáš Holcner

  • Narodil se v Boskovicích 14. prosince 1975, pak vyrůstal v Brně.
  • Je vyučeným strojařem. Později však šest let studoval i teologii v Litoměřicích a Olomouci.
  • Knězem je od roku 2003. Mezi jeho dosavadní působiště se řadí Přímětice, Telč a okolí, Křižanov a Heřmanov.
  • Jeho vášní je technika a vše, co voní benzinem. Taky je u hasičů a rád cestuje. Věnuje se rovněž opravám památek.

Co je zde váš hlavní úkol?
Oprava fary a kostela svaté Markéty, tedy historických objektů, které chátrají. Obáváme se, aby freska na stropě kostela vydržela, než přijdou řemeslníci a opraví střechu v havarijním stavu. Pro obrovský bývalý klášter servitů - posledních sto let fungující jako fara - se zase hledá smysluplné využití. Už teď vidím, že se fara bude stěhovat. Mimochodem, v Jaroměřicích je každých sto let jinde. Rozhovor nyní děláme ve farářském bytě, který má 50 metrů čtverečních, kam se vejde všechno včetně mé kanceláře. V budoucnu tu podle mých představ bude vrátnice. Faru postavíme menší, nízkoenergetickou, hospodárnou, na zelené louce jinde. Jinak hlavním úkolem kněze je samozřejmě pomáhat lidem, sloužit při mších, pohřbech, svatbách, navštěvovat a povzbuzovat nemocné a staré. Modlit se za druhé.

Kde bude nová fara stát?
Tato původní fara má rozlehlou zahradu. To je jedna z variant. Anebo v centru města - tam, kde je dnes Lidový dům, který patří katolíkům. Všechny varianty budou konzultovány se zástupci diecéze a jistě i s farníky.

A jaké bude využití staré barokní fary, tak obrovského domu? V minulosti se mluvilo i o cykloubytovně.
Nejsem si jistý, zda by si na sebe vydělala. A o tom to bohužel dnes je. Pokud chceme se spolupracovníky sehnat peníze na rekonstrukci, musí být jasný záměr a musí to ekonomicky dávat smysl. Spíše to bude směřovat k sociálnímu projektu. Populace stárne, domovy důchodců jsou potřeba. Zatím toto téma bude předmětem širší diskuse. Sociální sféra pařila odnepaměti k poslání katolické církve. Bohužel ale platí, že charita také stojí peníze a nelze ji dělat bez finančních prostředků.

Ale co památkáři? Dovolí vám tady v této budově třeba postavit výtah?
Můj osobní názor je, že bychom všichni měli být schopni uvažovat reálně, být schopni rozumných kompromisů. Vždyť jdete centrem Prahy a všude jsou v tom nejcennějším historickém jádru hotýlky, restaurace. Proč by nemělo jít opravit starý klášter, aby sloužil dál lidem?

Fotogalerie

Když si faru prohlížím, to bude stát nejmíň desítky milionů korun. Kde na to chcete vzít?
Těch zdrojů může být víc. Existují například lidé, kteří jsou bohatí, mají staré rodiče, o něž je potřeba se postarat, sami vidí dopředu. Vědí, že jednou i o ně bude muset být postaráno. Říká se jim filantropové. Jsou schopní věnovat velké částky. Už se mi jeden ozval. A pak jsou i dotační fondy. Polnosti či lesy, které by vydělaly na opravy, v Jaroměřicích nemáme. Ty historicky patřily vždy pánovi ze zámku, který rovněž postavil a zaplatil nejen stavbu našeho překrásného kostela, ale také budovu dnešní fary.

A povězte mi, jak to technicky provedete, když budete chtít opravit kupoli kostela. Pokud vím, fresky jsou trochu finta, jsou v omítce, která je přímo propojená s dřevěnou konstrukcí střechy.
Až se bude opravovat kostel, který je národní kulturní památkou, tak nad současnou střechou vznikne ještě jedna, která ochrání kopuli kostela před deštěm, a tím vzácnou fresku. Uvnitř kostela pak bude lešení od země až ke stropu. Jednak se musí zespodu zrestaurovat freska samotná, ve které jsou i dvoucentimetrové praskliny. Drží na omítkové stěrce na palachu, na nějž se podklad fresky nanášel. Aby to ale nebylo jednoduché, kostel má oválný půdorys. A tomu odpovídá i konstrukce trámoví střechy, jež dnes decimuje dřevokazný hmyz a houba. Po částech to opravit právě kvůli složitosti konstrukce nejde, musí se zvládnout udělat opravy krovu v jedné etapě. Bude to konstrukčně a inženýrsky zajímavé, sám jsem na to zvědavý.

Otevřete pak kostel více veřejnosti?
Ano. Kolem hlavní lodi jsou po obvodu chodby a místnosti, ve kterých může být expozice věnovaná křesťanství jako takovému. Dnes se lidé zajímají o buddhismus, islám, o ezoteriku. A o tom, co je nám kulturně nejblíž, často vědí pramálo. Pak uvažujeme o prostoru k přednáškám a setkávání, který bude možné poskytovat široké veřejnosti. Otevřeme zahrádku na terase nad zámeckou zahradou, která je dosud uzavřená. Kostel je již začleněn do jedné z prohlídkových tras zámku a tato trasa se obohatí o expozice. Bude rovněž možné vyjít až do věže a rozhlédnout se. Teď tam vedou schody, které jsou taky v havarijním stavu a na něž je lepší nevstupovat. V kostele bývají i koncerty a další kulturní aktivity. No a jsme v 21. století, takže proč si nedopřát takovou základní věc jako důstojné kostelní toalety.

Bude pak kostel žlutý jako zámek?
S největší pravděpodobností ano, poslední slovo ale budou mít odborníci, památkáři.

Jakou funkci máte v hierarchii zdejších hasičů?
Jsem strojník. Ten může například řídit hasičské auto, když je potřeba. U hasičů jsem byl v Křižanově, jsem i teď v Jaroměřicích. Baví mě to.

Zajdete s nimi i na pivo?
Jasně. Jen si pečlivě hlídám míru, to je při mém poslání vhodné.

I farář, pokud si chce uchovat vnitřní rovnováhu, musí relaxovat. Kde si čistíte hlavu vy?
Zašiju se do dílny a opravuju motorku. Mám enduro KTM. Když je hezky, projedu se na něm. S tatínkem jsme v mém dětství chodívali v Brně na Velkou cenu, mám proto k motorkám blízko.

A kdy u vás vůbec přišel ten impulz, že se stanete farářem?
V patnácti, po bouračce. Kamarád si dovezl mašinu a nalákal mě, abychom ji společně jeli vyzkoušet. Bohužel jsem neřídil. Brnkl jsem kolenem o protijedoucí auto. Zranění bylo vážné, měl jsem dost času přemýšlet o životě, naskočily myšlenky o smrti, Pánu Bohu a tak nějak přirozeně to do sebe zapadlo. Vystudoval jsem střední školu, strojní průmyslovku a šel na teologii.

Máte v rodině faráře, který vás inspiroval?
Nemáme. I když v jedné větvi farář byl. Ale u nás jsem první.

Co rodiče na rozhodnutí říkali?
Byli překvapení. Tatínek je strojař. Po revoluci rozjel firmu na výrobu forem pro sklárny. Měl sedmdesát zaměstnanců, dařilo se mu. Z nás tří sourozenců - mám staršího bratra a mladší sestru - to nakonec nikdo nepřevzal, jak si asi představoval. A tak na stará kolena firmu prodal a teď si s maminkou užívají zasloužený odpočinek.

A máte nějaký svůj „farářský“ vzor?
Mám. Byl to třeba Alois Pernička, bývalý děkan z Telče, můj první velký a důležitý učitel v praxi. Mimochodem - na Telč vzpomínám moc rád. Naučil jsem se, že kázání má být raději kratší a přívětivě podané posluchačům - od srdce k srdci. A toho se snažím držet. Je samozřejmě jednodušší stáhnout si na internetu text, vytisknout si ho na papír a pak v kostele přečíst. Já to ale nedělám.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V letošním roce vyšla Jaromíru Junovi kniha Z historie vzniku a vývoje výzkumné...
Důchodce žije bramborami, jeho bádání ocenil i peruánský velvyslanec

Jaromír Jun toho ví o bramborách hodně, třeba to, jak je uchovávat. Věnuje jim velkou část života. I nyní, kdy je mu 87 let a žije v jihlavském domově pro...  celý článek

Porota pozitivně hodnotila citlivý přístup vítězného návrhu k centru města....
O podobě Náměstí v Meziříčí rozhodnou lidé v referendu. Nařídil ho soud

Nejen poslance budou 20. a 21. října volit obyvatelé Velkého Meziříčí. Rozhodovat budou také o budoucí podobě Náměstí. Krajský soud v Brně potvrdil nárok...  celý článek

Z budovy bývalé obchodní akademie by se mohl stát azylový dům pro matky s dětmi...
Bývalá škola se promění v azylový dům. Potřeba budou desítky milionů

Sedm let trvalo, než našla havlíčkobrodská radnice nové využití pro budovu bývalé obchodní akademie na křižovatce ulic Štáflova a Boženy Němcové. V budoucnu by...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.