Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jihlavská firma vytvořila neviditelný plot, mohl by třeba hlídat hranice

  9:22aktualizováno  9:22
Jiří Štefl stál před více než čtvrt stoletím u vzniku Optokonu. Firma nyní dává v Jihlavě práci více než stovce lidí. Ačkoliv společnost, jejíž výrobky využívá česká armáda nebo těžařské společnosti, patří ve své oblasti k světové špičce, jen asi málokdo by dokázal říct, kde v Jihlavě sídlí.

Společnost Optokon, v jejímž čele stojí už od roku 1991 Jiří Štefl, vyvinula i vlastní speciální konektory pro své optické kabely, které jsou určeny do ztížených podmínek. Dodává je zejména k aplikacím pro armádu. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

„Je to dané asi naším oborem. Jde o IT technologii, která není určená ke konečnému zákazníkovi. Teď se k tomu sice trochu blížíme, ale když se v Jihlavě zeptám lidí, kde je pekařství a kde Optokon, tak pekařství budou vědět všichni, ale Optokon málokdo. Ale z naší strany nejde o úmysl,“ říká Štefl, který společnost řídí z pozice generálního ředitele.

Společnost Optokon

  • Vznikla v roce 1991 v Jihlavě, kde stále sídlí. V kraji má skupina ještě výrobní závod v Pelhřimově. V Malajsii pak provozuje vlastní kalibrační centrum a laboratoř.
  • Hlavním výrobním artiklem společnosti jsou optická vlákna a kabely, optické datové sítě nebo testovací a měřicí přístroje pro optické spoje.
  • Na začátku letošního roku firma získala zakázku od české armády. Pro 20 kolových transportérů Pandur dodá datové sítě pro nástavbovou část a optické prvky kabeláže.
  • V lednu společnost plánuje zahájit stavbu datového centra v těsné blízkosti svého jihlavského sídla.
  • Ve společnosti momentálně pracuje více než 100 zaměstnanců.

Mohl byste laikovi přiblížit, co vlastně společnost Optokon vyrábí?
Samotná výroba je rozdělená do několika divizí. Tou, která zaměstnává nejvíce osob, je výroba a montáž optických konektorů. Týdně produkujeme zhruba až 15 tisíc konektorů, a to včetně testování. Další divizí jsou takzvané aktivní prvky, výrobky, kde je vyšší know-how a vyšší přidaná hodnota. Jedná se například o přístroje pro testování optických sítí, ať už pro firmy, které dělají jejich montáže, nebo pro laboratoře. Veškerá výroba a vývoj jsou tady u nás, v České republice. V Evropě v současné době moc firem, které by dělaly podobné produkty, není. Ostatně když jsme s nimi začínali, tak mě náš tehdejší americký partner přesvědčoval, abychom dali výrobu do Číny. Jsem rád, že se to nestalo.

Vyrábíte však i různé systémy pro armádu.
Stejně jako máme sortiment pro komerční aplikace, tak máme připravený celý systém pro vojenské aplikace. Jde o takzvané vojenské taktické optické sítě. Sice nejsme výrobcem softwaru, ale hardwarově si celý systém vyrábíme sami.

V zasedací místnosti máte mimo jiné ocenění od indonéského námořnictva.
Ano, postupně se tam prezentujeme. Proniknout na nějaký trh je složité. A proniknout do armády je o to složitější a zdlouhavější. Jsou to zatím stále jen vlaštovky, které jsme zrovna indonéskému námořnictvu nabídli, jako jsou kabeláže, konektory, optické převodníky… Ty ostatně dodáváme i do japonské armády. Do Japonska exportujeme více než deset let a nejde o zanedbatelné množství. Z hlediska obratu je to pro nás už hodně zajímavé.

Nedávno jste získali i zakázku na obrněných transportérech Pandur pro českou armádu. Jak dlouho spolupracujete s ní?
Pro českou armádu dodáváme minimálně patnáct let. Ale byly to postupné dodávky. Nejdříve šlo o kabeláže optických kabelů. Například v Afghánistánu česká armáda budovala polní nemocnice a pro propojení byla použita naše technologie. A je tam dodnes.

O tom, že tak dlouho spolupracujete s armádou, se moc neví. V médiích se vlastně objevily pouze pandury.
Ano, je to zakázka, o které se hodně mluví, proto je to hodně vidět. Jinak v malém dodáváme pro armádu do různých odvětví.

Většina vašeho výrobního programu tedy směřuje na civilní trh?
Pro Českou republiku se dá říct, že ano. Ale z celkové produkce je pro tuzemsko určeno slabých pět procent, většina jde na export. Naše zodolněné produkty nejsou jen pro armádu, využívají je například i těžařské společnosti.

Vaše společnost spolupracovala i na projektu, který by se dal zjednodušeně nazvat neviditelným plotem. Jak jste s ním daleko?
Šlo o významný projekt řešený společně s VUT Brno. Jde o naprosto ojedinělé technické řešení, u kterého jsme se hodně zapotili. Už je to hotové a teď hledáme uplatnění. Je tam obrovské spektrum možností, třeba hlídání hranic, letišť… Projekt různě prezentujeme, například Českým drahám. Bylo by dobré, kdyby se první realizace uskutečnila v České republice. Nicméně je o tuto technologii obrovský zájem ze zahraničí.

Pochopil jsem to správně, že neviditelný plot je vlastně optický kabel, který leží v zemi a reaguje na vibrace?
Přesně tak. Vychází se z principu, že optické vlákno je velmi citlivé na jakýkoliv vjem. To znamená, že když položíte optické vlákno 70 centimetrů pod zem a půjdete po něm, tak jste schopní to analyzovat.

Jak je to odladěné, aby systém reagoval, na co má?
Všechno se musí dělat čistě pro danou aplikaci. To znamená, že pokud se systém použije na hlídání hranic, je potřeba specifikovat, co se má hlídat, kdy se má vyhodnotit alarm. Vše se musí nastavit softwarově.

Fotogalerie

Jak a komu neviditelný plot nabízíte?
Nabízíme ho v České republice. Zájem má armáda, pro kterou je to hodně zajímavé. Tento pyrometr, jak se zařízení správně jmenuje, má však třeba uplatnění i v železniční dopravě. Díky němu můžete získat data, kolik má vlak vagonů, jak kvalitní na něm jsou brzdy… To všechno se z toho dá analyzovat, jde jen o správné nastavení softwaru.

Říkal jste, že je o váš pyrometr zájem v zahraničí. Proč chcete pilotní projekt dělat v České republice?
V zahraničí jsme k tomu velmi opatrní, protože u každé aplikace je potřeba udělat hodně supportu (podpora - pozn. red.). Proto v zahraničí hledáme spíš firmy, které by byly dostatečně zaškolené a ten systém nabízely.

Optokon je firma, která má za sebou už 26 let existence. Nepřemýšleli jste někdy během této doby, že byste ji přestěhovali z Jihlavy pryč?
V Jihlavě jsme začínali v bývalé Tesle, kde fungoval vývoj v oblasti optiky. Po revoluci jsme se oddělili a oficiálně převzali výrobní program. Vše bylo spojené s lidmi, kteří byli v tomto oboru profesně schopní. Proto bylo dané, že budeme v Jihlavě. Ta má pro nás stále řadu předností, třeba že je ve středu republiky. Do Prahy i do Brna to máte časově skoro stejné. V Praze máme kancelář a myslím, že je to dostačující. Výroba a vývoj, vše je tady v Jihlavě. A určitě se nebudeme stěhovat ani do Číny. Ostatně to už dnes není moderní, firmy si zanalyzovaly, že to z hlediska logistiky a kvality není nejlepší řešení.

Takže největší devizou Jihlavy je pro vás její poloha?
Ano. Leží uprostřed republiky, což je výhodná poloha i vzhledem k expanzi na Slovensko. Navíc jsme výrobní firma a tu na rozdíl od obchodní firmy tak lehce nepřestěhujete. Máme zde své vlastní zázemí a prostory, které máme v plánu v lednu rozšiřovat.

Jste hi-tech společnost, jak se vám shánějí na Vysočině kvalifikovaní lidé?
Je pravda, že stahujeme lidi z celé republiky. Ale najít profesně zdatné pracovníky je momentálně těžké kdekoliv. S tím se potýkáme a je to největší brzda rozvoje firmy. Na druhou stranu máme pobočku v Malajsii a tamní kalibrační centrum je na stejné úrovni jako to, které máme zde. A dá se říci, že už zvládne více práce než to v Česku. Nyní v Malajsii rozjíždíme i základní výrobu optických spojovacích modulů. Jde čistě o asembláž (montáž - pozn. red.). Používá se tam náš materiál, naše technologie, ale výroba začíná v Malajsii. Produkty odtud jsou určené zejména pro region Asie a Pacifiku, který je pro nás důležitý. Jsme tam hodně etablovaní, významně vyvážíme do Japonska, Malajsie…

A nebylo by třeba jednou z cest, jak získat kvalifikované zaměstnance, přivést sem do Jihlavy zahraniční pracovníky? Třeba právě z Malajsie, když už tam pro vás pracují?
Je to jedna z variant, kterou jsme zvažovali. Ne že bychom sem vozili lidi z Asie, ale zkoušeli jsme nabrat pracovníky z blízkých států, jako je třeba Ukrajina. Udělali jsme to dvakrát a nebyli jsme s tím spokojení. Sice byli technicky zdatní, ale systém práce, který mají zažitý, je trochu jiný.

Ale pracovníky z jihovýchodní Asie už máte vyzkoušené.
Inženýři, které v Malajsii máme, jsou technicky zdatní, v lecčems dokonce lepší než ti naši tady. A tam se s nimi pracuje perfektně, ale kdyby měli být v Česku, tak to začne trochu skřípat. Najímání zahraničních pracovníků je věc, kterou se musíme určitě zabývat, ale je třeba postupovat velmi obezřetně.

Kdyby chtěl někdo pracovat v Optokonu, co musí vlastně umět? Stačila by mu třeba jen vystudovaná střední průmyslová škola?
Musím přiznat, že to jsou lidi, které v současné době hledáme nejvíc. Ti, co mají střední průmyslovku, mají základy techniky. Zároveň se většinou jedná o lidi, kteří jsou zruční, což třeba vysokoškolákům chybí. A pokud člověka tato technologie baví, tak během půl roku se dokáže do našeho týmu začlenit.

V čem je důležitá zručnost?
Pracujeme s optickými vlákny, které mají průměr menší než váš vlas. Od pracovníků to vyžaduje zručnost a hlavě preciznost. I když je člověk vzdělaný a chytrý, pokud nebude precizní, těžko v našem oboru něco prakticky udělá.

Zapojujete se do podobných aktivit jako Bosch, který se snaží vychovávat techniky už od základních škol?
Bosch je trochu jiná firma, její jméno jinak zní. Samozřejmě že se po školách díváme. Jednáme s místní průmyslovkou, máme propojení s vysokými školami. Ale není to samozřejmě v tendencích jako Bosch. A do základních škol jsme ještě nesahali. Pouze jsme se prezentovali na technických dnech v Jihlavě, kde jsme žákům ukazovali, jak se odráží světlo a že děláme zajímavou technologii.

Předloni jste otevírali obchodní zastoupení v Pákistánu. Jak se tato vaše aktivita momentálně vyvíjí?
To souviselo s misí hospodářské komory, které jsem se zúčastnil. Měli jsme tam konkrétní jednání o jednom projektu, kde bylo řečeno, že tam musí být zastoupení Optokonu. Ten projekt je ale momentálně zmrazený a spíš vyčkáváme. S těmito krajinami se nejedná úplně jednoduše.

Přesto se zdá, že tím směrem míříte.
Co se týká Středního východu, tak tam nemáme špatnou pozici. Napomáhá tomu to, že bývalé Československo mělo v této oblasti výborné jméno. Lidé jsou tam konzervativní a stále mají v paměti české produkty. Optokon je zde zastoupený v Saúdské Arábii a pak máme poměrně významného distributora v Kuvajtu, kam dodáváme od roku 1996. Do obou těchto zemí dodáváme, ale hlavně v oblasti komerčních aplikací, nikoliv vojenských. Sice na to máme povolení, ale i tak je to poměrně složité. Tam se musí opatrně.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Seznamy kandidátů do zastupitelstev jednotlivých obcí Kraje Vysočina dle okresů:

Volby do Senátu

Senátní volby pro Kraj Vysočina proběhnou v obvodu č.53 - Třebíč. Kandidují: Naděžda Dobešová, Marie Dudíková, Vladimír Kotek, Miroslav Michálek, Marek Nevoral, Petr Paul, Michal Šalomoun, Stanislav Zíma a Hana Žáková. Případné druhé kolo senátních voleb se bude konat 12. a 13. října.



Nejčtenější

Lesy na Vysočině zaplavily hřiby, lidé si jich domů nosí až stovky

Stačí hodinka v lese a košík je plný hub. Vcelku jednoduše lze najít zdravé i...

Příjezdové cesty do lesů na Jihlavsku jsou v tomto týdnu obsypané auty. Po lesích se prochází tisíce houbařů, kteří...

Přijeli jako uhlobaroni, říká o uprchlících z Iráku lídr jihlavské SPD

Jedničkou kandidátky SPD v Jihlavě je Petr Paul. U policie pracoval i jako šéf...

Před čtyřmi lety se na kandidátce Úsvitu přímé demokracie do jihlavského zastupitelstva nedostal. Letos jde do...



V Polné už třetí den vyzvání telefon. Všichni chtějí na Spartu

Smutný hrdina I přes deset inkasovaných gólů trenér Slavoje Polná Michal...

Od pátku, kdy skončilo losování 3. kola fotbalového MOL Cupu, je Polná na nohou. Domácímu Slavoji totiž los určil za...

Hokejistu Jihlavy zbila na severu Moravy přesila, měl otřes mozku

Michal Hlinka po napadení skupinou výtržníků.

Jihlavský útočník Michal Hlinka se bude nějakou dobu léčit z návštěvy severní Moravy, odkud pochází. Hokejistu a jeho...

Bývalý starosta kandiduje na radnici přímo z vězení, věří v propuštění

Ladislav Horký stál v čele Lipnice nad Sázavou v letech 2002 až 2010. Podle...

Bývalý starosta Lipnice nad Sázavou Ladislav Horký kandiduje do komunálních voleb jako nezávislý a ve svém volebním...

Další z rubriky

Pošťačka nedovřela dveře, do domu vnikli lupiči a zbili mladý pár

Ilustrační snímek

Policie vyřešila případ loupežného přepadení, které se stalo minulé pondělí v obci poblíž Jemnice na jihu Vysočiny. Do...

Exstarosta odsouzený za podvody může do voleb, z vězení ho pustili

Bývalý starosta Lipnice Ladislav Horký před havlíčkobrodským okresním soudem.

Kandidatuře bývalého starosty Lipnice nad Sázavou Ladislava Horkého v letošních komunálních volbách už nestojí nic v...

Střecha odlétla jako skořápka, vzpomíná na bombu veterán z Afghánistánu

Ivan Vorel pracuje jako technik na náměšťském letišti. Jeho kolegové považují...

Čeští vojáci se zúčastní pochodu válečných veteránů Remembrance Sunday v Londýně. Jedním z nich bude Ivan Vorel z...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz