Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Složit se na dostavbu Dukovan? U nás nereálné, říká ředitel elektrárny

  10:58aktualizováno  10:58
Jakým způsobem postavit a hlavně zaplatit nový blok dukovanské jaderné elektrárny. I nad tím nyní přemýšlí její ředitel Miloš Štěpanovský. Z čistě ekonomického hlediska se totiž nedotovaná investice za 150 miliard nevyplatí. A aby Česko postupovalo finskou cestou, není ve středu Evropy obvyklé.

Miloš Štěpanovský se zabývá nejen modernizací jaderné elektrárny, ale třeba i „mluvícími“ sirénami. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

V dukovanské jaderné elektrárně pracuje 1 100 kmenových zaměstnanců a více než tisícovka externích.

V současnosti se vedle výroby elektřiny věnují další modernizaci technologií, kontrolám svarů i výběru dodavatele technologie pro chystaný nový blok elektrárny.

„S nabídkou přišlo šest subjektů z celého světa,“ uvádí ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský. Řadí se mezi ně kupříkladu americký Westinghouse, francouzská Areva, francouzsko-japonské konsorcium Atmea. Další zájemci jsou z Číny, Koreje a Ruska.

Nový blok by měl být vybudován do roku 2039. Na jeho stavbu má dohlížet 250 pracovníků koncernu ČEZ, do prací budou zapojeny zhruba tři tisícovky dělníků.

Miloš Štěpanovský

  • Devětapadesátiletý Štěpanovský pracuje pro firmu ČEZ od roku 1981, kdy dokončil studila na Strojní fakultě ČVUT.
  • Začínal jako operátor reaktoru v dukovanské elektrárně.
  • Prošel řadou funkcí až po ředitele elektrárny. Jeden čas řídil dokonce Dukovany i Temelín současně.

Jak vypadají aktuálně přípravy nového bloku dukovanské elektrárny? Ministr financí Andrej Babiš argumentuje, že ČEZ váhá kvůli financování, přitom může bez potíží ufinancovat nejméně jeden jaderný blok...
Přípravy aktuálně váznou na rozhodnutí politiků. Už stanovili, že v energetickém mixu České republiky i v budoucnu jaderná energetika zůstane - spolu s plynem a obnovitelnými zdroji. To pro naši zemi a s ohledem na naše reálné možnosti považuji za optimální cestu. Aktuálně je ale nutné řešit dva problémy.

Jaké přesně?
Zaprvé způsob financování. Jde o to, že v současném systému cen na energetické burze se nevyplatí budovat vůbec žádný zdroj elektřiny kromě těch dotovaných. A naše společnost se nemůže pustit do ekonomicky ztrátového projektu. Druhým problémem je pak stávající legislativa a povolovací řízení.

U nás se stále spekuluje, kdo nové bloky zaplatí. Mluví se zatím o jednom v Dukovanech a jednom v Temelíně. V Evropě se v Anglii, Finsku, Maďarsku či Turecku taky staví nebo připravují nové bloky jaderných elektráren. V Maďarsku to komplet zaplatí stát, ve Finsku jdou cestou spolupodílu největších odběratelů, velkých podniků. Proč finskou cestou nemíříme i my?
Myslím, že to není reálné. Ve Finsku se ten model vyvíjel dlouhá desetiletí. Z malých konglomerátů podniků a obcí se vyvinul po malých krocích způsob, jak k věcem přistupují. Toto u nás není. Finský systém krystalizoval dlouhou dobu, až ukázal, že je životaschopný. Dospěl do stadia, že ve společném spolupodílu může vzniknout jaderný blok (v Česku by v dnešních cenách jeden blok stál okolo 150 miliard korun - pozn. redakce). Skutečně tam jsou papírny a průmyslové podniky schopné investovat až do takového obrovského záměru. U nás s tím nemáme žádné zkušenosti. Přijít a říct významným průmyslovým firmám „Pojďme se složit“ - upřímně, to si neumím představit.

Jaké jsou prognózy do budoucna? Budou Češi spotřebovávat energie méně, nebo naopak stále víc?
S rozvojem technologií, elektromobility, Smart City a dalších věcí nemůžeme z dlouhodobého hlediska očekávat pokles spotřeby elektřiny. Právě naopak. A na to se musíme připravit, abychom zůstali energeticky soběstační. Roční dotace státu do takzvané zelené energie přesahují 40 miliard korun. Podíl obnovitelných zdrojů energie se má zvyšovat a já tomu rozumím, nejsem proti. Vyvstává však otázka, kdo to zaplatí? Přitom sluneční a větrné elektrárny se na výrobě elektřiny v tuzemsku podílí jen čtyřmi procenty. Naproti tomu jaderné elektrárny vyrábí 32 procent energie - a bez dotací. Pokrývají 40 procent celkové spotřeby elektřiny v České republice. V budoucnu nás čeká útlum uhelných elektráren i útlum čtyř jaderných bloků v Dukovanech. Když se všechny tyto aspekty vezmou v úvahu, je jasné, že má logiku stavět nové jaderné bloky.

Fotogalerie

V polovině tohoto roku zahájíte pro nový blok proces EIA, tedy zjišťování vlivů stavby na životní prostředí. Máte nějaké aktuální reakce tradičních odpůrců, rakouských sousedů?
Očekáváme je ve větší míře právě po pololetí, kdy v rámci mezinárodního procesu EIA bude moct i veřejnost přispívat svými podněty. Účastníkem řízení bude ten, kdo se přihlásí. Troufám si předpovědět, že může dojít i na právní bitvy. Mimochodem, rád bych připomenul, že výrazný podíl elektřiny vyrobené v Dukovanech směřuje do Rakouska a tamní odborníci to dobře vědí.

Předpokládám, že často kladený dotaz bude tento: v jakém stavu jsou reaktorové nádoby?
Jsou na tom velmi dobře. Můžou bez potíží sloužit další desítky let. Máme na to přesné analýzy - svědečný program, kterým monitorujeme aktuální stav tlakových nádob reaktoru a současně děláme predikce stavu na 60 let jejich provozu.

Brzy vás čeká tato výrazná novinka: v roce 2020 musíte splnit podle nového atomového zákona podmínku, že do přesně definovaných prostor elektrárny samostatně vstoupí už jen zaměstnanci s bezpečnostní prověrkou. Koho se to bude týkat a jak to těmto lidem zasáhne do soukromého života?
To určitě. A my už se na to chystáme. Platí to od letoška a je definované přechodné období pro nastavení nového systému. I Národní bezpečnostní úřad už se připravuje. Získat prověrku, to standardně trvá asi pět měsíců, snad to ale bude kratší doba, uvidíme... Ti zaměstnanci si budou muset dávat pozor, aby byli hodnověrnou osobou, aby nežili způsobem života, který signalizuje, že mají osobní problém, že jsou ovlivnitelní, může je někdo vydírat. Musí to být vyzrálé stabilní osobnosti, které se nepohybují v pochybných kruzích.

Koho se to bude týkat?
Nejen operátorů na blokové dozorně, ale i různých mechaniků a techniků, kteří do těch přesně určených prostor vstupují.

Kolik letos naberete nových zaměstnanců?
Osmapadesát, a pak každý rok dalších dvacet až třicet.

Novinek se dočkají rovněž obce v okolí elektrárny. Budou nové sirény a dojde k obnově vnějšího dozimetrického systému. Můžete to přiblížit?
Zobrazovací panel dozimetrického systému zůstane ve vesnicích stejný. Vyměníme čidla. Co naopak veřejnost určitě hodně zaznamená, budou právě ty sirény, které jsou zapojeny do celostátního varovacího systému. V dvacetikilometrovém ochranném pásmu okolo elektrárny budou nově takové, které umí „mluvit“. Což bude zajímavé a sám jsem na to zvědav. Všichni si pamatujeme mnohdy úsměvná hlášení místního rozhlasu. Celkově postupná výměna zařízení v těch více než sto obcích potrvá asi pět let.

Jedna z věcí, kterou dukovanská elektrárna změnila loni v reakci na fukušimskou tragédii i mezinárodní situaci, je zásobení palivem. Není to zrovna levná položka. Na jak dlouhou dobu jste předzásobeni a kolik peněz vám tak vlastně „leží“ ve speciální komoře vedle reaktorového sálu?
Řádově jsou to jednotky miliard korun. Chceme tak zabezpečit energetickou bezpečnost. Kdyby všechno kolem zkolabovalo, tak elektrárna může nyní jet ještě další dva roky, protože zásobu paliva na to má. Dříve to bývalo na rok. Máme osvědčeného ruského dodavatele.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Seznamy kandidátů do zastupitelstev jednotlivých obcí Kraje Vysočina dle okresů:

Volby do Senátu

Senátní volby pro Kraj Vysočina proběhnou v obvodu č.53 - Třebíč. Kandidují: Naděžda Dobešová, Marie Dudíková, Vladimír Kotek, Miroslav Michálek, Marek Nevoral, Petr Paul, Michal Šalomoun, Stanislav Zíma a Hana Žáková. Případné druhé kolo senátních voleb se bude konat 12. a 13. října.



Nejčtenější

Přijeli jako uhlobaroni, říká o uprchlících z Iráku lídr jihlavské SPD

Jedničkou kandidátky SPD v Jihlavě je Petr Paul. U policie pracoval i jako šéf...

Před čtyřmi lety se na kandidátce Úsvitu přímé demokracie do jihlavského zastupitelstva nedostal. Letos jde do...

V Polné už třetí den vyzvání telefon. Všichni chtějí na Spartu

Smutný hrdina I přes deset inkasovaných gólů trenér Slavoje Polná Michal...

Od pátku, kdy skončilo losování 3. kola fotbalového MOL Cupu, je Polná na nohou. Domácímu Slavoji totiž los určil za...



Hokejistu Jihlavy zbila na severu Moravy přesila, měl otřes mozku

Michal Hlinka po napadení skupinou výtržníků.

Jihlavský útočník Michal Hlinka se bude nějakou dobu léčit z návštěvy severní Moravy, odkud pochází. Hokejistu a jeho...

Bývalý starosta kandiduje na radnici přímo z vězení, věří v propuštění

Ladislav Horký stál v čele Lipnice nad Sázavou v letech 2002 až 2010. Podle...

Bývalý starosta Lipnice nad Sázavou Ladislav Horký kandiduje do komunálních voleb jako nezávislý a ve svém volebním...

Vnučka lorda Runcimana ve Žďáře pátrala, proč potopil Československo

Anna Shukmanová, britská lingvistka a jedna z prvních žen vysvěcených v...

Byla to neobvyklá návštěva, když se na žďárském zámku setkaly dvě dámy. Francouzka gruzínského původu Thamara Kinská a...

Další z rubriky

Lesy na Vysočině zaplavily hřiby, lidé si jich domů nosí až stovky

Stačí hodinka v lese a košík je plný hub. Vcelku jednoduše lze najít zdravé i...

Příjezdové cesty do lesů na Jihlavsku jsou v tomto týdnu obsypané auty. Po lesích se prochází tisíce houbařů, kteří...

Přijeli jako uhlobaroni, říká o uprchlících z Iráku lídr jihlavské SPD

Jedničkou kandidátky SPD v Jihlavě je Petr Paul. U policie pracoval i jako šéf...

Před čtyřmi lety se na kandidátce Úsvitu přímé demokracie do jihlavského zastupitelstva nedostal. Letos jde do...

Za 53 milionů postaví novou školku. Dětem v ní chtějí vařit i bez lepku

Ilustrační snímek

V Havlíčkově Brodě vyroste další, zcela nová mateřská škola. Zastupitelé města schválili podání žádosti o dotaci....

Najdete na iDNES.cz