Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bez chemie je brambor málo a zdraží, říká technolog po testu na polích

  12:01aktualizováno  12:01
Změnila se technologie pěstování, zákazník navíc chce brambory co nejhezčí. Tak Pavel Kasal z Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě vysvětluje, proč v dnešní době není možné pěstovat tuto pro Vysočinu typickou plodinu ve velkém bez použití chemie.

Vedoucí oddělení pěstebních technologií Výzkumného ústavu bramborářského Pavel Kasal (uprostřed) na prohlídce experimentálního pole u Pacova. Společnost mu dělají Petr Laštovička (vlevo) ze šlechtitelské stanice Sevesa a krajský radní pro oblast zemědělství Martin Hyský. | foto: Kraj Vysočina

Zemědělci i pracovníci výzkumného ústavu si nutnost použití chemických přípravků znovu ověřili u nedávného pokusu na Pelhřimovsku. Vyčlenili tři pokusná pole, na nichž testovali, jak moc jsou dnes běžně používané herbicidy na hubení plevele potřebné.

„Bez nich to prakticky nejde,“ říká bez okolků Pavel Kasal, vedoucí oddělení pěstebních technologií havlíčkobrodského výzkumného ústavu.

Proč chce stát rozšířit ochranné zóny u Želivky

Kraj Vysočina nechal pokus uskutečnit kvůli zvažovanému rozšíření ochranných pásem vodního zdroje Švihov. S tímto návrhem přišlo Povodí Vltavy. Opatření by postihlo zejména zemědělce hospodařící v povodí Želivky na Pelhřimovsku. Vodohospodáři tvrdí, že deště herbicidy splavují do řeky a dále do nádrže, odkud se bere pitná voda. Její úprava je proto náročnější a dražší.

Proč jste vůbec takový pokus podnikli?
Bylo to na popud Kraje Vysočina ve vztahu k ochranným pásmům kolem vodních zdrojů, v tomto případě zejména kolem Želivky (vodní nádrž Švihov - pozn. red.). Stát přišel s návrhem je rozšířit. Letos se mu to nepodařilo, ale ten pokus přijde znovu.

Jak by se toto rozšíření dotklo pěstitelů brambor?
Velmi citelně. Právě u brambor je navrhováno největší omezení v ochranných pásmech v používání herbicidů, což jsou postřiky proti plevelům. Mělo by být povoleno použití pouze čtyř konkrétních účinných látek. Naším cílem bylo zjistit přímo v dotčených lokalitách, co by změna v používání herbicidu znamenala.

Na polích jste přímo v praxi zkoušeli vypěstovat brambory bez postřiků, s nově navrženými herbicidy i s běžnou dnešní chemií. Jaké pokus přinesl výsledky?
Látky, které by byly v rozšířeném ochranném pásmu povoleny, mají oproti běžně používaným postřikům nižší účinnost. Byly na první pohled vidět podstatné rozdíly. První byl v účinnosti na plevele, jak pole brambor vyčistily, jak ho odplevelily. Na jedné straně bylo pole totálně zarostlé, na druhé straně při použití standardních herbicidů plevel nebyl. A mezi tím byly varianty s nově navrženými herbicidy. Standardní postřik měl na plevel účinnost 95 procent, při použití alternativních se účinnost snížila až na 17 procent.

Jaký vliv měla změna postřiku na výnosy?
Bylo to podobné. Když výnos s běžně používanými herbicidy budu mít za sto procent, zcela neošetřené pole bylo na 60 procentech výnosu. Varianty nově navržených herbicidů výnosy snížily přibližně na 60 až 85 procent klasicky ošetřeného pole.

Na polích už je sklizeno. Měla přítomnost plevele na polích vliv i na náročnost sklizně?
Měla velký vliv. Sklizeň hodně komplikoval hlavně hůře hubitelný plevel, jako je laskavec nebo plevelná řepka. Při práci se nadměrně ucpával sklízeč, vypadávaly hlízy a byly mnohem větší ztráty. Sklizeň se tím komplikovala a prodražovala.

Fotogalerie

Může jen samotnou sklizní dojít ke zničení veškerého plevele na poli?
Pokud se plevel nereguluje průběžně, to, co tam zbyde, se vysemení a zapleveluje pozemek dál a dál. Pokud se jim soustavně neubližuje, plevelné druhy jsou daleko životaschopnější než plodiny, které tam cíleně pěstujeme. Budou jim konkurovat, budou se tam selektovat obtížněji hubitelné druhy a do budoucna s tím mohou být vážnější problémy. Rok do roku se tím zhoršuje kvalita půdy.

Z toho, co říkáte, vyplývá, že pěstovat dnes brambory bez použití herbicidů prakticky nejde. Ale chemie tu nebyla vždy. Proč to v minulosti bez postřiků šlo?
Velký rozdíl je v obhospodařování polí. V minulosti se používala mechanická kultivace. Brambory jsou okopanina, říkávalo se, takže se okopávaly. Na polích se dělalo vláčení, plečkování, nahrnování, proorávání, dokud to šlo a to všechno ničilo plevele.

A dnes?
Dnes se brambory pěstují jinými postupy, takzvanou technologií odkameňování. Do té už po nasázení nelze zasáhnout žádnou mechanickou kultivací. Kameny se totiž při tomto postupu uloží na dno brázd. Pokud by do toho zasáhla mechanická kultivace, kameny by se vyorávaly a dělalo by to problémy.

Proč se tedy tato technologie používá? Jaký pokrok přináší?
Tato technologie se používá proto, že to dnes žádají odběratelé brambor. Brambory jsou pak hezčí, méně poškozené od kamenů. Pěstitel navíc brambory pere a balí, aby je spotřebitel dostal v co nejlepší vizuální kvalitě. Nová technologie je navíc ekonomičtější.

Co na to ekologická farma

Že pěstovat brambory ve velkém bez použití účinných herbicidů je téměř nemožné, připouští i Ludmila Pospíšilová z ekofarmy v Holubí Zhoři u Velké Bíteše.

Na své rodinné farmě chemii nepoužívají. A vidí, kolik je s jedním menším polem brambor práce. Přitom výsledek - že bude bohatá a pěkná úroda - zaručený nemá.

„Mandelinky a plevel sbíráme do kyblíků ručně. I když i na to už existují stroje, zatím si to na velkých polích příliš představit nedovedu,“ přiznává. Podobně nereálný je při velkopěstování starý osvědčený postup, dát do brázd pod brambory při sázení kravský hnůj.

Podle farmářky se brambory umí se škůdci a plevelem samy vypořádat, musí k tomu ale mít vhodné podmínky. „Když je dostatek vláhy, brambory si poradí. Při letošním suchu to ale nezvládly a i u nás byla úroda špatná, hlízy prolezlé,“ říká.

Pokud ale vím, existuje řada ekofarem, kde pěstují brambory bez použití chemie a daří se jim…
Ekologický zemědělec je pěstuje na ploše jednoho, maximálně dvou hektarů. Má jiný okruh zákazníků a odběratelů, kteří mu brambory zaplatí. Protože pěstuje s většími náklady. Vím tady o jednom ekofarmáři, který musel na půli hektaru investovat do sta hodin brigádnické činnosti na odstranění mandelinky. Když si promítnete tyto náklady, jsou brambory o to dražší.

Typický zákazník supermarketu ale takové brambory nehledá…
Obvyklý zákazník je ten, který v obchodech kouká po bramborách za 10 korun kilo a ještě lépe jejich koupi nechá na akci, kdy jsou za 7 až 8 korun. To často bývají brambory dovezené ze západní Evropy, kde se chemie používá dvakrát tolik, ne-li ještě víc. Ve srovnání třeba s Belgií nebo Holandskem se u nás té chemie zas tolik nespotřebuje.

Takže si myslíte, že při velkopěstování brambor je postřik nezbytný?
Nejsem vůbec žádný zastánce přemíry chemie. Ale tvrdím, že v konvenčním zemědělství se postřik proti plevelům musí udělat, jinak to nejde. Zvlášť na větší ploše se pěstování brambor bez herbicidů neobejde.




Nejčtenější

Karlovy Vary slaví návrat do extraligy, Kladno ztratilo šanci na postup

Hráči Karlových Varů slaví návrat do extraligy.

Baráž o hokejovou extraligu se přiblížila svému rozuzlení předposledním 11. kolem. Vedoucí Karlovy Vary získaly...

Barážová hádanka, blíží se rozuzlení. Jágrovo Kladno cítí křivdu

Kladenští trenéři Pavel Patera (vlevo) a Miloslav Hořava přihlížejí společně s...

Do konce baráže o hokejovou extraligu zbývají už jen tři kola, ale situace je stále zamotaná. Jak tohle dopadne? Hodně...



Karlovy Vary jsou blízko extralize. Litvínov ožil a drží druhé místo

Litvínovský Jakub Černý slaví gól se spoluhráčem Markem Baránkem

Hokejisté Karlových Varů jsou blízko návratu do extraligy. Západočeši se k postupu mezi elitu přiblížili dvě kola před...

Kladnu uteklo vedení v baráži o 16 vteřin, Jihlava přetlačila Litvínov

Momentka z utkání Jihlava - Litvínov.

V baráži o hokejovou extraligu už zbývají odehrát tři zápasy. Karlovy Vary si čtvrtým vítězstvím v řadě pojistily...

Výtvory musí z chodeb pryč, zaveleli hasiči ve školkách. Jsou hořlavé

Takto nyní vypadají stěny vstupní chodby MŠ Pastelka v Riegrově ulici....

Z chodeb mateřských škol v Jihlavě musely zmizet obrázky i další výrobky dětí. S ohledem na riziko požáru to požadují...

Další z rubriky

Jako symbol své obce ctí lidé ve vsi na Třebíčsku mohutný suchý strom

Už řadu let suchý dub prý býval chráněn státem. Lidé v Myslibořicích jej ctí i...

Obrovitý suchý dub na poli u Myslibořic na Třebíčsku nelze přehlédnout. Typický obrys mohutného stromu s dramaticky...

Do vyřešení záhady tygřích mláďat zůstane pavilon o víkendech zavřený

Brzy se z těchto dvou tygříků mohou stát největší hvězdy v jihlavské zoo....

Jsou to kluci, nebo holky? Nebo dokonce páreček? Tyto otázky vrtají hlavou návštěvníkům jihlavské zoologické zahrady i...

Jihlava přijala zvláštní vyhlášku proti jedinému pouličnímu hudebníkovi

Jiří Šperlík alias George Silverman je zpravidla jediný, kdo v jihlavských...

Jihlava se rozhodla vydat vyhlášku, která omezuje pouliční vystupování. Nařízení vzniklo prakticky kvůli jedinému...

Najdete na iDNES.cz