Za opadáváním omítky z historického mostu v Ronově nad Sázavou může být obsah cementu ve vápenném pojivu, zjistil rozbor.

Za opadáváním omítky z historického mostu v Ronově nad Sázavou může být obsah cementu ve vápenném pojivu, zjistil rozbor. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Rozbor našel v opadávající omítce kamenného mostu cement, být tam neměl

  • 11
Rok co rok opadala část omítky na historickém mostě v Ronově nad Sázavou u Přibyslavi. Národní památkový ústav nyní přišel na důvod, proč tomu tak mohlo být. Rozbor omítky totiž ukázal, že je v ní cement. Ten přitom v omítce vůbec být neměl.

Neustálé opadávání omítky, kterou po rekonstrukci mostu prosadili památkáři, rozčilovalo přibyslavskou radnici. Město je majitelem historického a památkově chráněného mostu, jednoho z nejstarších dochovaných v Čechách.

Klidným nenechával tento stav ani Národní památkový ústav (NPÚ). I jemu už letos, když omítka opadala již počtvrté během čtyř let, došla trpělivost a nechal provést technologickou a materiálovou analýzu vzorků odebraných z mostní omítky.

„Cílem bylo ověřit materiálové složení jako jednu z možných příčin degradace,“ uvedla mluvčí územního pracoviště NPÚ v Telči Ilona Ampapová.

Cement v omítce prokázal rozbor provedený Fakultou restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli. Oprava přitom měla postupovat podle závazného stanoviska, které cement vyloučilo.

„V průběhu realizace bylo pro omítání používáno hydraulické vápenné pojivo. Použité hydraulické pojivo však má vysoký obsah portlandského cementu, který není uveden v technickém listu dodávaném výrobcem na český trh, ačkoliv podle závazného stanoviska mělo být jako pojivo použito pouze vzdušné vápno,“ informovala ve středu Ampapová.

Dodavatel použil něco, co použít neměl. I když to měl schválené

„Na kontrolních dnech bylo toto pojivo schváleno. I proto, že v českém technickém listu k němu nebyl cement vůbec uveden. Jak jsme mnohem později zjistili, zmíněn byl pouze v německých dokladech,“ konstatoval přibyslavský starosta Martin Kamarád. Upřesnil, že podle rozboru bylo cementu dokonce 20 procent.

Právě v použití tohoto pojiva vidí památkáři i radnice jednu z možností, proč po každé zimě část omítek opadala. „Nemůžeme to tvrdit s jistotou, ale možná příčina by to být mohla,“ dodal Kamarád.

Rozbor ukázal ještě jeden nedostatek. Jak se ve výsledcích uvádí, malta byla měkká - zřejmě kvůli většímu podílu písku - a obsahovala aditiva, která nejsou organická.

Za opadáním omítek vidí památkáři ale i další faktory. Zmiňují zatékání do zdiva, používání solí k údržbě vozovky a zvýšenou tloušťku omítkové vrstvy.

Přibyslavská radnice znovu zkusí omítku reklamovat u dodavatelské firmy.

„Podle nás dodavatel použil něco, co použít neměl. Nicméně použití pojiva měl schválené,“ podotkl Kamarád.

Že pojivo může obsahovat cement, se památkový ústav podle Ampapové dozvěděl od dodavatele teprve před několika dny.

Závazné stanovisko neplatí na věky věků, myslí si místostarosta

„V tuto chvíli doporučujeme řešit opravu mostu pouze lokálně na opadaných místech, a to zatažením spár v tenké vrstvě a přetřením pro optické sjednocení mostu,“ tlumočila doporučení telčského pracoviště NPÚ jeho mluvčí.

Maximálně takový zásah připustil i přibyslavský starosta. Vedení města má totiž od počátku k omítnutí mostu výhrady. Podle něho byl totiž most vždy neomítnutý a kamenný. Použití vápenné omítky však nakonec památkáři prosadili i proto, že stavebně-historický průzkum mostu zbytky omítky objevil a omítnutý most před stovkami let na obraze zachytil Antonín Chittussi.

Na postupu rekonstrukce a konečném vzhledu mostu se nakonec památkáři s přibyslavskou radnicí shodli v takzvaném závazném stanovisku. Přibyslavský místostarosta Michael Omes ale tento dokument nyní zpochybňuje.

„Nemyslím si, že by závazné stanovisko mělo platit na věky věků. Podle mého se vztahovalo jen na rekonstrukci,“ prohlásil.

Už dříve se on i starosta Kamarád vyjádřili ve smyslu, že by omítku nejraději nechali opadat úplně, aby most vypadal tak, jak ho všichni za poslední staletí znají (více čtěte zde).