František Brtnický, jeden z obyvatel středu města, tvrdí, že politici přestěhovali nastaveným systémem dávek ghetta z periferie přímo do historického centra.
„Bez toho, aby se poradili či nějakým způsobem informovali zde bydlící občany. Tyto nepřizpůsobivé ve velkém počtu nastěhovali do bytů s lukrativními adresami,“ uvedl Brtnický.
Náměstek primátora Milan Kolář (Forum) poslouchá ty naštvané názory o novém ghettu v centru Jihlavy dnes a denně.
„Nejvíce se obávám té xenofobie. To je velmi nebezpečné. Sociální politika státu s příspěvky na bydlení a dnes tolik skloňované ‚sociální podnikání‘ v oblasti ubytoven umožnilo to, že řada našich romských spoluobčanů bydlí v centru. To musíme vzít jako fakt,“ uvedl Kolář.
Sám se snaží vše vidět v pozitivním světle. Chodívá na Masarykovo náměstí hlavně, když je tam letní kino, jazzová vystoupení nebo nedávná Tančírna. „Nikdy jsem při takové události nezaznamenal žádný problém. Setkávám se tam s mnoha známými, přáteli. Sedíme v příjemné atmosféře a užíváme si to,“ popsal Kolář.
„Až tento problém někdo správně uchopí, vyhraje volby“
Podobný názor jako Brtnický má jeden z obchodníků působících v Komenského ulici.
„Ta situace se tady radikálně horší. Až tento problém před volbami nějaká strana správně uchopí, tak vyhraje volby. Moc teď leží v Jihlavě na ulici, jen ji zvednout. Jen doufám, že to nebude někdo typu Dělnické strany,“ uvedl podnikatel, který nechtěl zveřejnit svoje jméno.
A při svých slovech se díval na dvě děti, jak pomocí speciální „lopatičky“ lovily mince z kašny u Prioru.
„Všimněte si, už jim ani nikdo nic neříká. Někdy jim při lovení pomáhají i dospělí příbuzní. Lidé kolem jen kroutí hlavami. Tady i ve všední dny dopoledne, když jsou všichni v práci, odpočívají celé rodiny. A to nemluvím o bezdomovcích,“ povzdychl si.
Politici nikoho nikam nepřestěhovali, brání se náměstek
Náměstek primátora Jaroslav Vymazal (ODS) ví, jaké fámy a šuškandy se v tomto ohledu objevují. Magistrát už některé oficiálně vyvracel. „Politici nikoho nikam nepřestěhovávali a nepřestěhovávají,“ uvedl Vymazal.
Podle něj třeba není pravda, že pozemky zbořeného ghetta na Havaji se chystají pro jistého podnikatele. „Jsou především pro uskutečnění vnitřního okruhu a parkoviště pro Ústřední hřbitov,“ ujistil.
„V poslední době řešíme jen stížnosti obyvatel ve Srázné ulici, kteří si stěžují na hluk a nevhodné chování dětí na prašném hřišti,“ doplnil náměstek. Situace se podle něj řeší ve spolupráci radnice, strážníků a Oblastní charity v Jihlavě.
Podle primátora Rudolfa Chloupka (ČSSD) je v poslední době bohužel obvyklé, že příspěvky do diskuse o centru Jihlavy jsou založeny na několika domněnkách, lžích a vzteku.
Centrum města lukrativní adresou podle primátora být nemusí
„Začněme od takzvaných lukrativních bytů. Centrum města se může zdát dobrou adresou. V případě nákladně rekonstruovaných domů tomu tak možná i je. Z nejrůznějších důvodů to ale není pravidlem. Většina domů je zprivatizována, městských bytů příliš nezůstalo a ani zbylé nejsou v příliš dobrém stavu. To je i příčinou, proč se některé nedaří ani při opakování nabídky se sníženou cenou prodat,“ uvedl Chloupek.
Je podle něj pravda, že před několika lety byl zájem o pronájem ze strany sociálně slabých rodin dost velký. „A to zejména z důvodu nepromyšlené politiky tehdejší pravicové vlády, která štědře nadělovala příspěvky na bydlení bez ohledu na stav pronajímané nemovitosti,“ doplnil primátor. To se podařilo změnit poté, co je nutnou podmínkou prokázání vlastního příjmu zájemce o nájem městského bytu.
„V samotné lokalitě Havaj zbylo bezprostředně před její demolicí pouze několik obyvatel, kteří neplatili nájem, a kterým tudíž ani byt nebyl poskytnut,“ popsal primátor.
„Z výše uvedeného snad pro průměrně inteligentního člověka jasně vyplývá, že žádný komunální politik nikoho nikam v Jihlavě nestěhoval,“ dodal.
Řešení? Dlouhá a systematická práce
Do situace v centru Jihlavy mají co mluvit i lidé z krajského odboru sociálních věcí. Koordinují romské poradce, politiku sociálního začleňování i metodicky vedou své kolegy na radnicích.
„V Jihlavě lze i nyní najít místa, která splňují charakteristiku vyloučené lokality. Tato situace potom vyvolává negativní reakce okolí. Pokud bychom chtěli tento závažný problém řešit a nejen přesunout na jiné místo, čeká nás dlouhodobá a systematická práce,“ uvedl Jiří Bína, vedoucí krajského oddělení sociálních služeb.
Do řešení je podle něj nutné zapojit všechny úrovně veřejné správy propojující oblasti sociálního působení, vzdělávání i práce s dětmi. A také vyhledávání vhodných pracovních příležitostí a řešení bydlení.
Sociálně vyloučenou lokalitou lze podle Bíny charakterizovat místa, kde žije skupina lidí postižená oddělením od hlavního proudu společnosti. To bývá spojeno s chudobou, velmi nízkým vzděláním, neadekvátním bydlením. V Jihlavě to byla dříve právě Havaj a takzvané „účko“ na sídlišti Jarní v Jihlavě. A také ghetto v blízkém Mirošově.
