Od minulé soboty má v Kožichovicích bustu na rodném domě. Dílo Bohumíry...

Od minulé soboty má v Kožichovicích bustu na rodném domě. Dílo Bohumíry Smolejové a Stanislava Müllera zde odhalili 160 let od Žďárského narození. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Kožichovice mají svého Cimrmana. Ten jejich si ale vynálezy patentoval

  • 0
Jmenoval se Matyáš Žďárský a na jedno oko neviděl. Často byl kvůli tomu terčem posměchu, jenže svojí silnou vůlí a odhodláním se prosadit nakonec všechny překvapil. Rodák z Kožichovic na Třebíčsku „vymyslel“ sjezdové lyžování.

Na první pohled to vypadá, že slavný rodák z Kožichovic musel být někdo jako Jára Cimrman. Při bližším zkoumání ale zjistíme, že šlo o člověka těžce životem zkoušeného, který se nikdy nevzdával.

I přes častý posměch okolí dokázal Matyáš Žďárský opravdu hodně. Na rozdíl od Járy však své vynálezy stihl patentovat. Položil tak opravdové základy sportu, který je dnes na výsluní zájmu: alpskému lyžování.

Od minulé soboty má v Kožichovicích bustu na rodném domě, dílo Bohumíry Smolejové a Stanislava Müllera zde odhalili 160 let od Žďárského narození.

„Srovnání s Járou Cimrmanem slýchám často, když lidé začnou zjišťovat něco o Žďárském. Byl to člověk světového významu, dodnes nedoceněný,“ říká Jakub Novotný, který o inspirativní osobnosti napsal knížku.

Matyáš, nebo chcete-li Matěj, Žďárský se narodil 25. února 1856 jako poslední sedmé dítě do mlynářské rodiny. Krátce nato mu zemřel otec a ovdovělá matka s dětmi byla nucená se odstěhovat do Třebíče. V deseti letech pilný a ­nadaný nejmladší syn po zranění oslepl na jedno oko. Byl ale houževnatý.

Vystudoval na učitele, krátce se věnoval i studiu malby v Mnichově, podnikl několik cest, jednu až do Afriky. Ve třiatřiceti letech koupil statek a rozsáhlé pozemky poblíž rakouského Lilienfeldu v­ podhůří Alp. Ve stejné době zachvátila Evropu nová módní vlna, která se valila z Norska – lyžování.

Jenže styl byl vhodný do krajiny bez výrazných kopců, velké oblouky a příliš dlouhé lyže i původní vázání se ukázaly být nepoužitelné pro strmé svahy středoevropských hor.

Lyže popsal vědecky

Žďárský tedy norské lyže z původních téměř tří metrů o třetinu zkrátil a ­zúžil. Po dvou stovkách marných pokusů a šesti letech promýšlení ve své dílně přišel na to, jak vázání zkonstruovat tak, že položil základ pro všechny své následovníky.

„Žďárský byl ve své době považován za nejlepšího lyžaře na světě – už v roce 1896 dokázal jet na lyžích rychlostí 100 kilometrů v hodině, která byla překonána až v roce 1930 ve Švýcarsku,“ píší hrdě o svém rodákovi Kožichovičtí na stránkách obce.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

Žďárský vytvořil první učebnici alpského lyžování, za svůj život tuto novou sportovní disciplínu naučil tisíce lidí. Dokonale probádal chování lyže na sněhu z pohledu fyzikálních zákonů.

V letech 1901 a 1905 uspořádal v Lilienfeldu první závody ve sjezdu a ve slalomu, o nichž se obvykle mluví jako o­ prvních na světě.

Horolezci a dobrodruzi znají další Žďárského vynález – „žďárák“, tedy speciální stan, ve kterém lze nouzově přespat v přírodě. Vynálezce zkoumal laviny, za války v roce 1916 vedl výpravu, která hledala zavalené vojáky. Málem zahynul, stal se z něj mrzák, přesto se opět vypracoval do formy, že mohl lyžovat a dál lyžování propagovat.

I přes řadu vynikajících výsledků se držel nohama na zemi. S oblibou říkal: „Moderní shon po vrcholových výkonech je známkou úpadku,“ či „Hýřivý život pádí ke smrti.“

Zemřel v roce 1940, je pohřbený v Lilienfeldu, kde má i muzeum.