Začínající režisér Jaroslav Šetek se běžně živí jako člen produkční společnosti, která se zabývá tvorbou audiovizuálních prezentací. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Z natáčení prvního českého postapokalyptického filmu herci utekli

  • 61
Máte minimum peněz, rekvizity vyrábíte z odpadků a herci vás uprostřed natáčení opustí. To všechno prožil začínající filmový režisér Jaroslav Šetek z Jihlavy při tvorbě svého filmu Drsný spasitel. Přesto vytrval a snímek pomalu dokončuje. „Bylo to hodně punkový,“ usmívá se Šetek.

Film se začal rodit před čtyřmi lety. V té době mladý režisér četl knihu Drsný spasitel od Miroslava Žambocha. Jde o postapokalyptický příběh situovaný do České republiky. Děj sleduje poutníka, který se v krutém světě snaží najít pravdu a vlastní minulost. Na své cestě potkává nadpřirozené bytosti, jako jsou démoni či bohové.

Na natáčení se přišel podívat i autor knižní předlohy a scénáře Miroslav Žamboch (vlevo). Na place se vyfotil i s představitelem hlavní postavy Alešem Blažejem.

Kniha Šetka zaujala natolik, že se rozhodl spisovatele oslovit se žádostí, zda by podle jeho díla nemohl natočit film. Žamboch souhlasil, vymínil si však jednu podmínku - sám napíše scénář.

Tvořil ho několik let. Do Jihlavy ho posílal vždy po částech, leckdy pouze pár stránek. Šetek je buď odsouhlasil, nebo navrhl změny. Po celou dobu práce se oba muži vůbec nesetkali a komunikovali spolu jen na dálku.

Když se konečně podařilo scénář dokončit, trvalo ještě rok, než se vůbec začalo natáčet. „Narozdíl od našeho předešlého snímku Projekt 44 jsme už věděli, do čeho jdeme,“ připomněl Šetek svůj počin z roku 2011.

Velkou část rekvizit filmaři stavěli ze smetí, vypadají autenticky

I přesto před ním stály náročné úkoly k vyřešení. Největší obavy měl Šetek z digitální tvorby 3D monster. Náročné je nejen vytvořit model, ale také ho realisticky promítnout do zvoleného prostředí.

„Musí sedět světelně, házet stíny, okolí musí na jejich přítomnost reagovat,“ popisuje Šetek.

Ve vizuální tvorbě monster i postav dostal od Miroslava Žambocha volnou ruku. Hodně ovšem vycházel z ilustrací a popisů v knize.

Drsný spasitel má pro filmaře tu výhodu, že velká část rekvizit je postavená ze smetí. Vzali tak například z vrakoviště staré plechy a vyrobili z nich hospodu. Ušetřilo to peníze a přitom vše vypadalo autenticky.

Ostatně rozpočet celého snímku byl velmi nízký. Drsný spasitel se prezentuje jako film od fanoušků pro fanoušky. Ti pak tvůrcům psali, jestli mohou s čímkoli pomoci, samozřejmě bez nároku na honorář.

Čtvrt milionu od fanoušků zmizelo během prvních dvou týdnů

„S neznámým jménem ti bohužel nikdo nesvěří velké peníze. Pomoc od fanoušků tak byla ta nejlogičtější cesta. Náš rozpočet by nezaplatil ve vysokorozpočtovém snímku ani catering, na natáčení jsme jedli kořínky,“ směje se Šetek.

„Rád bych ale dokázal, že i s malým rozpočtem lze vytvořit film na úrovni,“ dodává.

Projekt Drsného spasitele sháněl peníze i na internetové stránce Startovač, která funguje na principu crowdfundingu. Cílová částka sto tisíc korun se vybrala už v polovině kampaně. Celkem se podařilo shromáždit částku, která byla o 156 tisíc vyšší. Peníze ale zmizely po dvou týdnech natáčení a od té doby si tvůrci snímek financují z vlastních kapes.

Neočekávají, že by se jim vynaložené peníze vrátily. Není totiž vůbec jisté, zda se jejich dílo dostane do kin. Každopádně však plánují, že ho pošlou na řadu festivalů a udělají autorská promítání s diskuzí.

Herci odešli, nahradili je sami filmaři i náhodní diváci

Výběr hlavního hrdiny byl jednoduchý. Jeho představitel Aleš Blažej se totiž ozval sám. Na papíře představám filmařů vyhovoval a názor nezměnili ani po osobním setkání.

„Casting byl jednorázovka, přijelo na něj tehdy asi 30 lidí. Nafotili se, vybrali si stránku ze scénáře a předvedli scénu,“ přibližuje Šetek.

Nastal ale problém. Protože nebylo hercům jak zaplatit, mnozí natáčení opustili. Proto museli být nahrazeni jinými, třeba z řad fanoušků, kteří se přijeli podívat na plac.

V rolích se objevovali v některých případech i samotní tvůrci filmu. Třeba Lukáš Vrábel, s nímž Šetek dlouhodobě spolupracuje, má hned tři.

„Nebylo zbytí. Potřebuješ 200 lidí, máš jich tam 20,“ nastiňuje režisér situaci.

Každý z herců měl proto několik kostýmů, postupně se v nich přesouval na různá místa a teprve pak se vše dalo v počítači dohromady.

Natáčelo se v Jihlavě, Letohrádku svatý Vojtěch a z největší části na raketové základně v Bratronicích, kde se každoročně koná největší evropský postapokalyptický festival Junktown.

Nyní probíhá intenzivní postprodukce filmu. Některé scény se dotáčí, přetáčí, ba dokonce i vyhodí a nahradí něčím jiným. Film by měl být hotový do konce roku. Pokud vše dopadne, jak si tvůrci plánují, půjde o první český postapokalyptický celovečerní snímek vůbec. Z dosavadních pokusů obvykle vyšly jen krátkometrážní snímky.