Budoucí chloubu nádvoří přibyslavského zámku ztvárnil řezbář Jan Vitásek z Nýdku na Frýdecko-Místecku.
Momentálně na ní slezský umělec dolaďuje poslední detaily. Vystavena bude v nejbližší době – v místě, kde sídlí republikové Centrum hasičského hnutí.
„Vybrušuju a čistím nápisy, kterých je na soše poměrně hodně. Tím ústředním je Bohu ke cti, bližnímu ku pomoci,“ popsal Vitásek, který už v Přibyslavi dodělal brnění na prsou a na břiše.
„Socha ještě dostane tři nátěry. První hned, druhý za měsíc a třetí, s přísadami včelího vosku, příští rok. Socha se tak perfektně sžije s místním mikroklimatem,“ vysvětlil 59letý rodák z Hatě u Hlučína, kde se začal věnovat hasičství.
Socha svatého Floriána bude dominantou nádvoří přibyslavského zámku. Tam sídlí i hasičské muzeum.
„Dobrovolným hasičem jsem celý život. Navíc dlouhá léta jsem působil jako profesionální hasič v Třineckých železárnách,“ vysvětluje Vitásek.
Nýdecký umělec je nadšený z reakcí lidí, kteří si chodí jeho dílo prohlížet.
„Dokonce už tady byli i žáci na exkurzi. Zajímalo je, odkud strom je, co je zač, kde byl pokácený a jak jsem sochu převezl. V Nýdku jsem odpovídal na jedinou otázku. Kiela to koštuje (kolik to stojí – pozn. red.),“ směje se Vitásek.
Řezbář z malé obce na pomezí česko-polských hranic je nadšený z toho, jak se k němu v Přibyslavi chovají.
„Jejich přístup a jednání jsou fantastické,“ doplňuje. Na soše svatého Floriána pracoval zhruba čtyři měsíce. Když vydlabával spodní otvor pro usazení, našel uvnitř kmene o průměru přes jeden metr devět zarostlých hřebíků.
„Ty tam musel někdo přibít před sto lety. Nebudu zdůrazňovat, že jsem přitom zničil řetěz a jedno dláto,“ povzdechl si Vitásek.
Dárek k významnému výročí
Dřevěnou sochu dostanou čeští dobrovolní hasiči jako dárek k 150. výročí. Sochař na ní dodělal i jedny z posledních detailů.
„Do sochy jsem vytesal siluety přibyslavského zámku a historické přibyslavské věže. Hotové jsou také detaily kbelíku, lející se vody i brnění. Až s těmito úpravami dostalo dílo pravý ořechový punc,“ popisuje Jan Vitásek s tím, že sochu zdobí poměrně hodně nápisů.
Tím ústředním je Bohu ke cti, bližnímu ku pomoci, který je z čelní strany. Pod ním je pak větším písmem svatý Florián, ve štítě 150 let českého dobrovolného hasičstva a na zadní straně jsou vytesané letopočty 1864 a 2014.
Kvůli dokončení sochy se musel na určitý čas přestěhovat do Přibyslavi. Nevadilo mu to však.
„Mám se tady neskonale dobře. Bydlím přímo na zámku v útulném pokoji, který je vybavený i kuchyňkou a novým sociálním zařízením. Snídaně a večeře si dělám sám, obědy mi vozí. Nemůžu si na nic stěžovat. Snad jen na to, že tady bývám v noci sám a ještě jsem ani jednou nespatřil bílou paní,“ usmívá se řezbář.
Prohlédl si expozici zapalovačů
Vitásek měl i trochu času na to, aby si prohlédl Přibyslav a okolí. „Na soše bylo třeba dodělat hrozně moc detailů, takže pracuju od rána skoro až do tmy. Chci, aby socha byla dokonalá. O předešlém víkendu jsem se ale byl podívat na několika akcích a výstavách. Zaujala mě hlavně první stálá expozice zapalovačů v České republice.
Uspořádal ji Jan Šnek, který zapalovače sbírá od patnácti let. Má jich asi 15 tisíc (více o něm čtěte zde). Pro tuto příležitost nechal vyrobit sérii třiceti kusů a mně věnoval ten s číslem 29. Přitom devětadvacátého jsem se narodil,“ prozradil Vitásek.
Jeho svatého Floriána již viděli i první cizinci. „Konal se tady třiadvacátý ročník Mlékárenského dne. Při té příležitosti v Přibyslavi byla i holandská návštěva z Mook en Middelaar. Svatého Floriána si prohlíželi,“ potvrdil umělec.
Jeho dílo obdivují třeba i školáci. „Byli tady žáci na exkurzi a ještě přijdou další skupiny. Rozhodl jsem se, že jim umožním, aby si dlátkem rýpli do pláště, takže budou mít památku na to, že se na tvorbě sochy také podíleli,“ řekl Jan Vitásek.
Má ohromnou radost z toho, že dostal důvěru stvořit tak překrásné dílo. „Hasičem jsem totiž celý život, takže je to vyloženě srdeční záležitost. Jako poděkování jsem udělal i dva velké květináče pro svatební obřady,“ doplnil muž ze severu Moravy.
