Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Míry 60-56-90 i oblaka páry. Chladicí věže Dukovan nelze přehlédnout

  10:02aktualizováno  10:02
Dukovanské chladicí věže se mocně tyčí k nebi. Vidět jsou na desítky kilometrů. Jde o technickou zajímavost i dominantu celé krajiny. Redakce MF DNES dostala možnost pohlédnout na ně zblízka.

Dukovanské chladicí věže jsou vidět na desítky kilometrů. Redakce MF DNES dostala možnost pohlédnout na ně zblízka. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Chladicí věže, které jsou vidět už z dálky desítek kilometrů, znamenají nechtěnou "ozdobu" Vysočiny, ale i technickou zajímavost hodnou obdivu.

A na jaře 2014 se tam začnou stavět nové chladicí věže, které budou dokončeny v roce 2017. Ty budou desetkrát nižší a jejich hlavním úkolem bude chladit bezpečnostní zařízení.

Fotogalerie

V případě zemětřesení či jakékoli jiné živelní pohromy odolají – včetně potrubí – velkým otřesům. Zabrání tomu, aby jaderné reaktory zůstaly v případě krize bez chlazení. Tolik poučení z fukušimské tragédie a výsledek povinných stress testů.

Stávající chladicí věže budou po roce 2017 fungovat dál a chladit zejména turbíny, které to při výrobě elektřiny potřebují.

Nožičky a pach života

Betonová monstra zblízka nepostrádají eleganci. Konstrukce stojí snad na stovce "nožiček" v kulatém bazénu, kam neustále prší chlazená voda.

Uvnitř laika nejvíce překvapí nevídaný prostor. Jeho limity určuje výška 125 metrů a tvar, kterému se v geometrii říká rotační hyperboloid. Zaujmou dřevěné konstrukce tam, kde by to člověk ve vlhku vůbec nečekal. Jako první ovšem na smysly zaútočí "pach života". Lépe řečeno vodních řas, kterým se v tomto prostředí daří.

Věže v číslech

Výška 125 m
Dolní obvod 90 m
Střední obvod 56 m
Horní obvod 60 m
Síla betonové zdi dole
60 cm
Síla betonu v koruně 15 cm
Průtok chlazené vody za sekundu 9 m³
Odpar z věže za sekundu 0,125 m³
Teplota přiváděné vody
33 °C
Teplota ochlazené vody
14–17 °C

Není divu, když je tam ochlazována voda, kterou stroje uvnitř elektrárny ohřály na teplotu 33 °C.

Ve věži jsou do výšky asi osmnácti metrů od země naskládaná patra mechanických překážek, jakýchsi roštů. Některé tvoří kovové trubičky. Jiné rohože – docela podobné okenním žaluziím – podpírají proti vlhkosti natřené dřevěné latě a trámky. 

Nad vrstvy se rozstřikuje teplá voda z elektrárny. Jak kapky padají dolů, tříští se o překážky. Odspodu v protisměru proudí volným prostorem kolem "nožiček" vzduch, který věž nasává.

Jde o jednoduchý princip. Věž má díky rozdílu teplot nahoře a dole tah jako komín. Padající kapky rychle chladnou na asi 17 °C a prší do bazénu pod věží. Odtud potrubím míří zpět chladit stroje v elektrárně.

Pára míří hlavně na jihovýchod

Malé množství vody však přece jen vždycky studený vzduch odnáší vzhůru a divák tak z dálky spatří charakteristické oblaky vodní páry.

"Když je v provozu všech osm věží naráz, odpaří se z nich dohromady za sekundu jeden kubík vody. A ten je potřeba doplnit z našeho zdroje, kterým je Dalešická přehrada," vysvětlil mluvčí elektrárny Petr Spilka.

V horku ztráta milion denně

Jak uvedl brněnský meteorolog Miroslav Hradil, podle víceletých měření místní meteorologické stanice převládá v Dukovanech proudění od severozápadu, při rozdělení do osmi směrů větru je to statisticky asi 22 procent případů. To znamená, že oblaka nejčastěji míří na jihovýchod.

Nutno podotknout důležitou věc: chladicí voda, která proteče věžemi, není radioaktivní. Nepřichází v žádné fázi do přímého styku s reaktory.

Letošní horké léto v Dukovanech, stejně jako v Temelíně ubíralo strojům na výkonu, protože nebylo jednoduché je v dlouhotrvajících vedrech účinně chladit. Venkovní extrémně teplý vzduch ohříval také vodu při chlazení ve věžích. "Ano, taky my jsme se s tím potýkali. Denní ztráta při srovnání se zimním provozem tak u nás činila až tisíc megawatt hodin," říká mluvčí Spilka. To bylo podle burzovních údajů skoro milion korun za den.

V zimě zase mráz vytváří po okrajích věže obrovské rampouchy. Aby nepřesáhly únosnou mez, obsluha elektrárny na ně pouští vodní clonu, která ledové útvary rozpouští.

Síť seizmologických stanic

Už při vyhledávání vhodné lokality před čtyřiceti lety ukázali projektanti prstem na místo u Dukovan. Mimo jiné proto, že je seizmicky dlouhodobě klidné. I přesto je celý areál stavěný tak, aby odolal otřesům o síle téměř šest stupňů Richterovy škály.

Aktivitu v okolí elektrárny má v následujících letech monitorovat síť seizmologických stanic, která areál obkrouží. Dosud pohyby uvnitř zemské kůry hlídá jedna stanice u Moravského Krumlova.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Seznamy kandidátů do zastupitelstev jednotlivých obcí Kraje Vysočina dle okresů:

Volby do Senátu

Senátní volby pro Kraj Vysočina proběhnou v obvodu č.53 - Třebíč. Kandidují: Naděžda Dobešová, Marie Dudíková, Vladimír Kotek, Miroslav Michálek, Marek Nevoral, Petr Paul, Michal Šalomoun, Stanislav Zíma a Hana Žáková. Případné druhé kolo senátních voleb se bude konat 12. a 13. října.



Nejčtenější

Přijeli jako uhlobaroni, říká o uprchlících z Iráku lídr jihlavské SPD

Jedničkou kandidátky SPD v Jihlavě je Petr Paul. U policie pracoval i jako šéf...

Před čtyřmi lety se na kandidátce Úsvitu přímé demokracie do jihlavského zastupitelstva nedostal. Letos jde do...

V Polné už třetí den vyzvání telefon. Všichni chtějí na Spartu

Smutný hrdina I přes deset inkasovaných gólů trenér Slavoje Polná Michal...

Od pátku, kdy skončilo losování 3. kola fotbalového MOL Cupu, je Polná na nohou. Domácímu Slavoji totiž los určil za...



Hokejistu Jihlavy zbila na severu Moravy přesila, měl otřes mozku

Michal Hlinka po napadení skupinou výtržníků.

Jihlavský útočník Michal Hlinka se bude nějakou dobu léčit z návštěvy severní Moravy, odkud pochází. Hokejistu a jeho...

Bývalý starosta kandiduje na radnici přímo z vězení, věří v propuštění

Ladislav Horký stál v čele Lipnice nad Sázavou v letech 2002 až 2010. Podle...

Bývalý starosta Lipnice nad Sázavou Ladislav Horký kandiduje do komunálních voleb jako nezávislý a ve svém volebním...

Vnučka lorda Runcimana ve Žďáře pátrala, proč potopil Československo

Anna Shukmanová, britská lingvistka a jedna z prvních žen vysvěcených v...

Byla to neobvyklá návštěva, když se na žďárském zámku setkaly dvě dámy. Francouzka gruzínského původu Thamara Kinská a...

Další z rubriky

ČSSD nebo ODS? Politické osobnosti značky svých stran raději schovaly

Radovan Necid, bývalý starosta Velkého Meziříčí

Michal Šmarda a Radovan Necid. Tyto dvě politické osobnosti v desetitisícových městech nekandidují v letošních...

Nad Sázavou u Žďáru se tyčí nová moderní kaple, bude archou pro věřící

Kaple Panny Marie Karmelské na okraji obce Sázava nedaleko Žďáru připomíná...

Dosud měla Sázava u Žďáru kromě evangelického kostela jen malou kapličku. Ovšem v neděli královéhradecký biskup Jan...

Za 53 milionů postaví novou školku. Dětem v ní chtějí vařit i bez lepku

Ilustrační snímek

V Havlíčkově Brodě vyroste další, zcela nová mateřská škola. Zastupitelé města schválili podání žádosti o dotaci....

Vhodná alternativa mateřského mléka existuje!
Vhodná alternativa mateřského mléka existuje!

To, že je kojení přínosné pro dítě i pro matku, a to jak z krátkodobého, tak i z dlouhodobého hlediska, je všeobecně známé. Kojení dětí je proto doporučováno až do šesti měsíců jejich věku. Bohužel však méně něž 17 % žen ve Velké Británii dokáže po celou tuto dobu pouze kojit, aniž by muselo dítě přikrmovat. A právě v těchto situacích je nutné najít adekvátní alternativu.

Najdete na iDNES.cz