Je podmračené ráno, všední březnový den, na malém nádvoří se rozkoukává dvojice - matka se synem. Kluk má delší vlasy a trochu zmuchlaný obličej. Mladý narkoman? Nebo sem přišel s depresemi?
Psychiatrická léčebna JemniceSídlí v areálu, který v letech 1903 až 1970 fungoval jako lesnická škola. Pak areál převzala třebíčská nemocnice, vznikla tu i protialkoholní léčebna. V roce 2004 zařízení přešlo na město Jemnici. Tehdy se manželé Benešovi rozhodli provozovat zde soukromě psychiatrickou léčebnu. |
Ve vestibulu u příjmového okénka žádá starší žena o nějaké drobnosti z osobní hygieny. Přijela včera na detox a ještě nevypadá, že už by jí bylo do smíchu. Vlídný zaměstnanec vše operativně řeší.
Vítá mě ředitel soukromého zařízení Jaroslav Beneš. Na úvod se domlouváme, že striktně dodržím soukromí pacientů. Žádná celá jména, žádné ostré fotografie obličejů. Sem lidé nejezdí na přehlídku, sem míří, když jsou často na samém dně.
"Jestli tu míváme i celebrity? Tak to vůbec komentovat nebudu. V žádném případě," říká rezolutně pro začátek, aby bylo jasno. Přijíždějí se sem léčit sociálně slabí klienti, stejně jako vysokoškoláci, kteří dělají kariéru na důležitých postech.
"Jsme malé zařízení, stranou hektického světa, vlastně na venkově, což má své výhody. Při kapacitě šedesáti pacientů máme pořád plno. V některém období se čeká na přijetí k nám i déle než měsíc," začne vykládat Beneš.
"Léčíme největší komunitu mladých toxikomanů mezi 15 až 18 lety v republice. Jsme otevřené zařízení, to znamená, že sem všichni přicházejí dobrovolně, protože se svobodně rozhodli, a mohou kdykoli léčbu ukončit," říká.
Komplexní odvykací kůra trvá až tři měsíce
A hned dodává, že kdo není sám vnitřně rozhodnutý zbavit se závislosti, ale dělá to z donucení svého okolí, ten to podstupuje zbytečně. Nevyléčí se. Stává se, že klienti za dva dny utečou.
Ale většinou tu terapii dokončí. "Buď přijdou na detox, aby zastavili alkoholický nebo drogový tah a aby se zbavili abstinenčních příznaků. To znamená pocitu na zvracení, třesu, pocení. Detox trvá dva týdny," vysvětluje primářka léčebny Věra Benešová.
Nebo nastoupí komplexní odvykací kúru. Ta trvá šest týdnů až tři měsíce. Podle šéfa zařízení by bylo krásné, kdyby obecně alespoň 20 procent lidí, kteří se léčí ze závislosti, dokázalo první rok abstinovat. Cesta k úspěchu je běh na dlouhou trať.
Podle ředitele může v tuzemsku nařídit léčbu závislosti pouze soud. Zpravidla ovšem probíhá na uzavřených odděleních velkých léčeben, v menším jemnickém zařízení ne.
Největší nával tu bývá s depresemi a úzkostmi před Vánocemi a teď v předjaří. Jak se sem přihlásit? Je dobré mít doporučení psychiatra, lze se však domluvit i přímo v Jemnici, třeba telefonicky.
Pacient nastoupí na klasickou neschopenku, léčbu hradí pojišťovna, protože má diagnózu, je nemocný. Na místě se ze zákona platí za lůžko regulační poplatek sto korun za den, sociálně slabí můžou být od poplatku osvobozeni.
Léčba žen je složitější, hodně se uzavírají do sebe
Dobrá polovina klientů se tu v poslední době ocitne proto, že se dostala do dluhové spirály kvůli nebankovním půjčkám. Hodně lidí kvůli tomu začne pít, aby na chvíli zapomněli na problém. Nejčastější příčinou alkoholismu je teď stres, tlak na výkon, často nedostatek peněz.
V posledních letech taky nepřehlédnutelně stoupá počet žen závislých na alkoholu. Jsou to mnohem komplikovanější případy než u mužů, léčba je složitější, ženy se hodně uzavírají do sebe.
V Jemnici je na šedesát pacientů početný personál. Klienti sem přijíždějí z celé republiky právě proto, že je místo tak separované a klidné.
Když zrovna nejsou na psychoterapii, můžou pracovat v parku, v dílnách vyrábět drobnosti a keramiku, celý den mají nějakou činnost a přísný řád, stále se jim někdo věnuje. Terapie probíhají individuálně i ve skupinách.
V rámci osobního volna si klienti můžou zavolat domů nebo surfovat po internetu. Chodí za nimi návštěvy. Při dobrém bodovém ohodnocení mají vycházky.
Jakmile pacient na vycházce užije drogy, je vyloučen
Dělají se časté namátkové kontroly. "Tady je absolutně čisté prostředí. Jakmile personál zjistí, že pacient užil v rámci léčby na vycházce nějakou drogu, tedy i alkohol, je okamžitě z léčby vyloučen," upozorňuje Beneš.
Nemůže se vrátit dřív než za měsíc. Kdo jednou úspěšně abstinuje, chce-li nad sebou udržet kontrolu, pak už se nesmí po zbytek života dotknout lahve.
"Téměř všem totiž hrozí, že do víru alkoholu upadnou velmi rychle znovu. Existuje mnoho teorií, proč někdo pijan je a jiný ne. Těch faktorů, které k tomu přispívají, je evidentně celý soubor," vysvětluje ředitel.
"Člověk, který nepropadl alkoholu, a přitom se někdy v životě opil, ví, jak dokáže být druhý den špatně. Raději se takovým stavům vyhýbá. Myslím, že lidé závislí na alkoholu k tomu mají rodovou predispozici. Velký vliv má prostředí, ve kterém se pohybují," domnívá se.
Změnilo se něco zásadně od dob, kdy vznikl asi nejznámější český film na téma alkoholismu Dobří holubi se vracejí s Vladimírem Menšíkem v hlavní roli? Podle Beneše jde psychiatrie jako mladá disciplína neustále kupředu.
Dnes jsou léky vstřícnější k pacientům, metody psychoterapie se zdokonalují. Ale hlavně téma závislostí a celkově duševních nemocí přestalo být tabuizované. Víc a otevřeně se o něm mluví, což je dobře.
Veřejnost dnes jinak přijímá fakt, že někdo byl ve "cvokárně". Už to není nic démonizovaného. Nicméně jisté stigma pacienti z psychiatrických ambulancí a léčeben stále mají a je úkolem současné psychiatrie tyto bariéry odstranit.
A co sám ředitel Beneš: dá si alkohol, když má takové zaměstnání?
"Večer, když už je klid, tak si rád dám deci vína, přečtu si noviny, vyluštím sudoku. Je to uvolňující a na konci dne příjemné. Navíc je prokázáno, že víno je v malém množství zdravé," uzavírá Beneš.
