Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Historická pec musí mít stavební povolení. Administrativa unikát brzdí

  8:52aktualizováno  8:52
„Nasadit budování repliky středověké stavby na dnešní normy není zrovna jednoduché.“ Právě toto s překvapením, co všechno je třeba zařídit, konstatoval před třemi měsíci ředitel havlíčkobrodského Muzea Vysočiny Jiří Jedlička. Byla to výstižná slova. Unikátní projekt musí odložit.

Vizualizace repliky středověké sklářské pece, kterou hodlá postavit havlíčkobrodské Muzeum Vysočiny jako vůbec první v republice. | foto: Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod

V současné době už měla na severním okraji Havlíčkova Brodu stát unikátní přesná replika středověké sklářské pece. Pomalu se měla začít roztápět, aby badatelé počátkem července zkusili vytavit sklo podle původních postupů a z původních materiálů.

„Jenže se to všechno výrazně zbrzdilo. Stále čekáme na územní rozhodnutí a stavební povolení,“ postěžoval si Jedlička. Jak dodal, povolení by mělo muzeum dostat až během srpna. Ihned poté chce začít stavět a první tavbu zkusit v září.

Na samotnou stavbu už se sváží materiál, připravuje se palivo. „Zrovna v úterý jsme si z Jihlavy dovezli dvacet kubíků bukového dřeva,“ poznamenal Jedlička. Metrová polena je nyní třeba naštípat. Uskladněná jsou v areálu brodských technických služeb.

Odborníci z vysoké školy chemickotechnologické, kteří se na pokusu rovněž budou podílet, zatím z nalezených vzorků středověkého skla a popela zjišťují přesné složení sklářského kmene. Podobným zkoumáním projde i jíl použitý při výstavbě.

Na utavení křemene musí stačit 1400 stupňů. Pomůže popel

Experiment, do něhož se brodské muzeum pouští, by měl být velmi výjimečný. Navazuje na obdobný pokus z devadesátých let podniknutý v Moldavě. Měl by ale přinést přesnější výsledky. V historické sklářské peci badatelé zkusí odlít skleněné předměty přesně podle historických postupů a z tehdejších materiálů.

„Chceme utavit křemen, což byla původní surovina používaná pro výrobu skla,“ prozradil Jedlička. Pokus se uskuteční jako praktická část projektu Sklářství na Vysočině.

Pec vyroste na pozemku pronajatém od města poblíž suchého poldru u cesty z Brodu na Vlkovsko. Budou ji tvořit dvě zídky vysoké 90 centimetrů, mezi nimiž bude topný kanál. Nad ním bude do polokoule vytvarovaná velká kopule z jílu. Její stěny by měly být tlusté 20 centimetrů. Celá stavba by měla být vysoká zhruba dva metry, dlouhá tři a půl metru.

Roztavení křemene a výroba skla bude tím největším dobrodružstvím. Křemen se taví při teplotě 1 700 stupňů Celsia. Pec se podle propočtů vytopí na 1 400 stupňů. „Budeme muset nepřetržitě topit dubovým dřevem pět až sedm dní v kuse. Odhadujeme, že ho padne dvacet kubíků,“ řekl Jedlička.

Důležitou surovinou bude vedle křemene i dubový popel. Právě ten se s nadrceným křemenem na několikát smíchá. Tím se teplota potřebná k utavení křemene sníží. „Nikdo ale neví, za jak dlouho a na kolik etap se do spečeného materiálu vhodného k výrobě skla, takzvané frity, utaví. To vše ukáže až pokus,“ dodal ředitel muzea.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Větrnému mlýnu v Třebíči dnes chybí tolik charakteristické vrtule či lopaty. Po...
Unikátní mlýn na dřevní kůru má novou střechu, lopaty ale stále chybí

Novou šindelovou střechou svítí do dálky unikátní větrný mlýn v Třebíči. Ten už je několik generací neodmyslitelnou součástí třebíčské části Kanciborek a...  celý článek

Na zlaté slunce na fasádě Staré radnice se obyvatelé Brodu dívají se smíšenými...
Na radnici září „zlaté slunce Inků“. Brod nová malba rozděluje i baví

Říší, nad níž slunce nezapadá, bývalo svého času Španělsko, které ovládlo i říši Inků. Městem, nad nímž se slunce už ani na chvilku neschová, je nově Havlíčkův...  celý článek

Společnost Optokon, v jejímž čele stojí už od roku 1991 Jiří Štefl, vyvinula i...
Jihlavská firma vytvořila neviditelný plot, mohl by třeba hlídat hranice

Jiří Štefl stál před více než čtvrt stoletím u vzniku Optokonu. Firma nyní dává v Jihlavě práci více než stovce lidí. Ačkoliv společnost, jejíž výrobky využívá...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.