Prvního českého starostu Jihlavy volili Němci. Zažil úspěch i zatčení

  11:09aktualizováno  11:09
Před devadesáti lety začal řídit Jihlavu první český starosta Rudolf Veverka. Syn četnického strážmistra studoval ve Vídni a měl velké sociální cítění. Běžně bral na oběd až osm lidí, kteří na tom zrovna nebyli finančně dobře.

Svatba nejstarší dcery jihlavského starosty Rudolfa Veverky v roce 1927. Druhý zleva stojící je Otto Veverka, dědeček Martina Laštovičky. Čtvrtá zleva je manželka starosty Rudolfa, pátý zleva starosta Rudolf Veverka. | foto: archiv Otty Veverky

Byla to zvláštní chvilka. V gotické síni jihlavské radnice před časem koncertoval přední český hobojista Vilém Veverka s vynikající harfenistkou Kateřinou Englichovou. Oba spolu vystupují po celém světě.

Jihlavské zastavení ale bylo pro Viléma Veverku jiné. Zvláštní. Na radnici se totiž podíval do očí svému pradědovi Rudolfu Veverkovi, jehož obraz visí na čestném místě v zasedací místnosti radních – byl prvním českým starostou Jihlavy.

„Spíš než první český starosta mi přijde výstižnější první neněmecký starosta. Byl to na svoji dobu velmi osvícený a štědrý člověk se sociálním cítěním. Potěšilo mě, že ho dodnes v Jihlavě vnímají jako významnou ikonu,“ říká Vilém Veverka, který jako sólista vystupuje s věhlasnými orchestry. Účinkoval třeba v proslulé Berlínské filharmonii či v Japonsku.

Ještě víc se o prvním českém starostovi rozpovídá Vilémův otec. Jmenuje se také Rudolf. To jméno se u Veverků předávalo po generace. Až u hobojisty Viléma tradici přerušili. „Dědečka jsem zažil jen čtyři roky. Jsem ročník 1945 a on zemřel v roce 1949,“ začíná s vyprávěním Rudolf Veverka, starostův vnuk. Přesto má dědův život zmapovaný do detailů.

Osudné tři schůdky

Popisuje třeba, co se stalo na třech schůdcích u domu pod jihlavským gymnáziem. Tam, na začátku třídy Legionářů, měl starosta velký byt a kancelář v prvním patře. Bydlel na křižovatce, kde se dodnes střetává pět ulic.

A na těch třech schůdcích tento 190 centimetrů vysoký právník v roce 1949 uklouzl a zlomil si nohu v krčku. V nemocnici se ke všemu přidal infarkt a někdejší starosta zemřel. „Ty tři schůdky jsou tam dodnes,“ popisuje vnuk, který celý život pracuje ve stavebnictví.

První český starosta Jihlavy se narodil v roce 1880 ve Velkém Meziříčí jako syn četnického strážmistra. Vystudoval práva a filozofii ve Vídni. Chtěl do soudní služby, kam ho však nepustili kvůli sociálnímu smýšlení a volební agitaci. Proto se věnoval advokacii. Byl sociální demokrat.

Fotogalerie

Za první světové války byl v Josefově, Haliči, Vídni a na italské frontě jako setník. V roce 1920 pracoval v kanceláři vůdce jihlavských Čechů Ludvíka Chluma. Poté si zařídil vlastní advokátní kancelář a v roce 1925 se stal starostou Jihlavy.

„Politicky je velmi zajímavé, že většina hlasů, která ho zvolila v roce 1925 za starostu, byla německých,“ upozorňuje architekt Martin Laštovička. Tento současný jihlavský zastupitel za KDU-ČSL je dalším příbuzným starosty Veverky. Byl to bratr jeho pradědečka Gerharda.

„Za komunistů se o starostovi Rudolfu Veverkovi psalo velmi špatně – byl prý buržoazní politik, který byl proti dělnické třídě a komunistům. Jako kluk si pamatuji, že babička se kvůli tomu hodně rozčilovala a říkala, že místo takových článků by se po Rudolfovi měla v Jihlavě jmenovat ulice,“ vzpomíná.

A zaráží ho, že prvního českého starostu ve městě už jen málokdo zná. Ani se moc neví, kde je na hřbitově pochovaný.

Portrét už vybledl

Pomník na jeho hrobě má podobu balvanu se špatně čitelným jménem a již vybledlou podobenkou. V září u tohoto hrobu končili svoji poznávací vycházku členové a příznivci Spolku pro starou Jihlavu. „S dalšími účastníky jsme se shodli, že by bylo dobré podobenku obnovit,“ popsal předseda spolku Vilém Wodák.

O významném politikovi města psal ve své diplomové práci Lukáš Chaloupka, který mapoval činnost politických stran v Jihlavě za první republiky. Uvedl, že Veverka se třeba zasloužil o založení české školy v Heleníně. Angažoval se i v místní a krajské školské politice. Přičítají se mu též zásluhy za stavbu dělnických domků na Kalvárii. To potvrzuje i vnuk Rudolf Veverka.

A neztrácel sociální cítění, běžně třeba bral na oběd až osm různých lidí, kteří byli momentálně ve špatné sociální situaci. „Nezištně pomáhal a měl velmi vyvinutý smysl pro spravedlnost,“ říká jeho vnuk.

Starosta též po roce 1925 dočasně uklidnil rozjitřené národnostní vztahy. Ve funkci skončil začátkem roku 1933. Ještě v lednu 1939 byl zvolen náměstkem starosty, ale funkce se už neujal.

Po okupaci v roce 1939 zatýkali Němci elitu města. Zatkli též Rudolfa Veverku i jeho sedmnáctiletého syna. Věznili je ve Znojmě a po čase oba pustili.

Exstarosta se vrátil do svého bytu, ale neměl tam pěkný výhled. Z oken bylo vidět na protější sídlo gestapa na téže křižovatce. Mimochodem, z Veverkova bytu v rohovém domě směřovala okna s dřevěnými žaluziemi i do dnešní Bezručovy ulice či na současnou třídu Legionářů.

Potrpěli si na jezevčíky

Po konci války se nebál potvrzovat i dobré činy některých Němců, o kterých věděl, že za Hitlera pomáhali utiskovaným Čechům. A po únoru 1948 napsal v posledním roce života svému synovi, že jestli mu může něco doporučit, tak aby vstoupil do komunistické strany. Že je to jediná alternativa.

„Můj tatínek poslechl a v roce 1968 s ním zametli, protože byl v té době velmi aktivní. To na něj vážně dopadlo. Zemřel už v roce 1973 v pouhých jednapadesáti letech,“ dodal starostův vnuk Rudolf Veverka. Jeho předčasně zemřelý otec byl malíř. Měl sestry starší o deset a osmnáct let a jako nejmladší sourozenec byl hýčkaný. U Veverků doma si prý také potrpěli na jezevčíky, které chodili venčit do okolí.

A když letos na radnici koncertoval Vilém Veverka, byly tam k vidění i obrazy jeho dědečka-malíře.

Velký byt starosty zabrali po jeho smrti komunisté, udělali z něj čtyři menší. Jeho příbuznou vystěhovali. Vnuk Rudolf Veverka dodnes do Jihlavy rád jezdí. I proto, že tu měl také druhého dědečka. Ten vlastnil cukrárnu v Palackého ulici, kterou mu nejprve zabrali Němci a pak i komunisté.

Autor:

Nejčtenější

Příslušník StB se marně snažil překazit natáčení filmu Císařův pekař

Cisařův pekař

V zájmu dělnické třídy není vhodné, aby film Císařův pekař - Pekařův císař s Janem Werichem vznikl. Jeho ideová hodnota...

Dodnes mě děsí vzpomínka na provaz z šibenice, vypráví politický vězeň

Zemědělec, politický vězeň, traktorista a spisovatel Miloslav Růžička

Řadový dům z opuky stojí na náměstí ve Vilémově už tři sta let. Sedmdesáticentimetrové zdi v létě chladí a v zimě drží...

Jihlava vyhrála posedmé v řadě a na vedoucí Budějovice ztrácí jediný bod

Momentka z prvoligového duelu Jihlava vs. Kladno (modrobílá)

Jihlavští hokejisté si ve 24. kole první ligy poradili s Litoměřicemi 5:2 a díky sedmé výhře v řadě ztrácejí na vedoucí...

První liga: Kladno prohrálo s Kadaní, Budějovice a Jihlava uspěly venku

Radost jihlavských hokejistů

Lídr z Českých Budějovic si v 25. kole první hokejové ligy dojel pro suverénní výhru 4:0 do Ústí, druhá Jihlava uspěla...

Lidé si koupili nové byty, stavba ale kvůli insolvenci firmy PSJ stojí

Toto je pohled na budoucí Rezidenci Vrchlického, jež má sousedit s krajským...

Na místě bývalých Štefánikových kasáren v Jihlavě má vyrůst 63 bytů. I když už je většina z nich prodaných, práce ve...

Další z rubriky

Plány na vězení před lety zmařili, teď je zámek srdcem Pacova

V expozici nově mají i kroje, které byly v minulosti pro Pacovsko typické.

Ještě krátce po roce 1989 byl pacovský zámek veřejnosti nepřístupnými kasárnami. Vojáci už ho ale dávno opustili a do...

Nové Město i přes petici prodalo uměleckou školu, majitel budovu opraví

Dům číslo popisné 121, který má aktuálně oranžovou břízolitovou omítku, stojí...

Další z historických budov v Novém Městě na Moravě nedávno změnila majitele. Jeden z domů na Vratislavově náměstí,...

Sport park u Jihlavy nebude, nájemce procitl ze sna o Čeřínku a končí

Před zimní sezonou byl areál na Čeřínku ve stadiu kompletní renovace. Ta...

Jedna sezona stačila, aby se nový nájemce lyžařského areálu na Čeřínku u Jihlavy přesvědčil, že středisko není...

Seriál o motorickém vývoji: Co se děje ve třetím roce?
Seriál o motorickém vývoji: Co se děje ve třetím roce?

Děti ve třetím roce života své okolí baví rozpustilostí. Rády tančí, zpívají i vyprávějí. Jejich motorický vývoj jde stále kupředu a je na rodičích, aby se na něm aktivně podíleli.

Najdete na iDNES.cz