Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na první zahraniční pumpě v Československu se lidé divili toaletě

  7:53aktualizováno  7:53
Listopadová revoluce před pětadvaceti lety otevřela cestu i k „revoluci“ v prodeji pohonných hmot. První zahraniční čerpací stanice v bývalém Československu byla otevřena v říjnu roku 1991 vedle dálnice v Pávově u Jihlavy.

První zákazníci. Řidiče i redaktora Rudého práva zaujal na nové pumpě v té době nezvyk: neskutečně čistá toaleta. | foto: ČTK

A třeba na počátku prosince patřila k nejdražším v zemi. Natural 95 prodávala za 39,20. Přímo v Jihlavě se dal litr sehnat i o deset korun levněji.

U první zahraniční pumpy tankovali nejdříve řidiči s volhami a Škodami Favorit. Pro šoféry to byla velká změna. Do té doby čerpali u mnohdy ušmudlaných stojanů v „socialistickém standardu“.

A najednou měli k dispozici mnohem vyšší komfort. Svoji první stanici v Československu tehdy postavila v Pávově rakouská společnost ÖMV. Druhou otevřela stejná firma o necelý rok později opět v Pávově u dálnice. Dnes jich má v Česku 220.

Fotogalerie

Redaktor Rudého práva před více než dvaceti lety čtenářům popisoval, jak na něj novinky na první benzince západního střihu působily.

„V prosklené prodejně v průčelí se za pohonné hmoty platí, ale zároveň tam koupíte jak potřeby pro motoristy, tak hračky, brambůrky či třeba holicí strojek. Vzadu se pak můžete na neuvěřitelně čisté a dokonale vybavené toaletě za patnáct korun i osprchovat. Ceny ovšem všude odpovídají špičkovým službám,“ uvedl v reportáži.

Ano, zvláště neuvěřitelně čisté toalety byly tehdy v republice velkou vzácností. Otevření prvních zahraničních pump v Československu si pamatuje i Václav Loula, který už v roce 1972 pracoval ve společnosti Benzina. Ta v listopadu 1989 provozovala 758 stanic a dnes jich má 339.

Zahraniční firmy si začaly podle Louly mapovat Československo hned v roce 1990.

„Hledaly lidi i pozemky pro stavbu čerpacích stanic. V roce 1991 už začaly stavět. Samozřejmě měly velké zkušenosti a tlačily se nejprve k dálnici a do velkých měst,“ zavzpomínal Loula.

I zahraniční prodejci tehdy nabízeli olovnatý benzin. „Museli se přizpůsobit vozovému parku, prodávali super i special,“ doplnil Václav Loula.

O cenách benzinu se začátkem devadesátých let hodně psalo v novinách. Pozornost médií tehdy v roce 1991 přitáhlo třeba družstevní čerpadlo v Plzni, které nabízelo litr benzinu o deset haléřů levněji než síť Benziny.

Tehdy byl v Plzni mítink nově založené ODS, kde promluvil Václav Klaus. „Nepředpokládám, že by se cena benzinu snížila,“ řekl lidem na náměstí.

Ještě v září 1992 se přesto mluvilo o možnosti zlevnění benzinu. Tehdy totiž zlevnila motorová nafta z patnácti na čtrnáct korun za litr. Důvod, proč cena benzinu tehdy zůstala stejná, vysvětlil tehdejší šéf Benziny tím, že se muselo dovézt 27 tisíc tun benzinu, především z Rakouska, ale i z Německa a Norska. A to se prý muselo promítnout do ceny.

Special tehdy stál 16 korun, super a natural byly po osmnácti za litr.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Režisér a rodák z Humpolce Jindřich Honzl (vlevo) na snímku z roku 1934 s...
Před 90 lety začala éra Voskovce, Wericha a humpoleckého rodáka Honzla

Letos je to 90 let, co začali spolupracovat a společně se proslavili Jiří Voskovec a Jan Werich s režisérem a humpoleckým rodákem Jindřichem Honzlem. Přímo ve...  celý článek

Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, nestraník kandidující za ČSSD, sice...
Lékař Běhounek měl dosud patent na vítězství, teď prohrál s Piráty i SPD

Vysočinský hejtman Jiří Běhounek měl dosud v kraji patent na vítězství ve „velkých“ volbách. Jako lídr ČSSD vyhrál tento nestraník troje krajské volby v řadě a...  celý článek

Podzimní knižní trh v Havlíčkově Brodě.
Na havlíčkobrodský knižní veletrh zamíří i Klaus, Fulghum nebo Kajínek

V Havlíčkově Brodě se v pátek a v sobotu uskuteční Podzimní knižní trh. Setkání nakladatelů, vydavatelů, spisovatelů a jejich čtenářů ve městě patří k...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.