Vyhořelé jaderné palivo. Ilustrační snímek

Vyhořelé jaderné palivo. Ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Odpůrci jaderného úložiště na Kraví hoře uspěli, ministr odložil průzkum

  • 12
Ministr životního prostředí Tomáš Podivínský zrušil průzkumné území Kraví hora na Žďársku, kde se měla ověřovat možnost vybudování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Vyhověl tak odvolání občanských sdružení.

Ministr rozhodl v souladu s doporučením své rozkladové komise. Žádost o stanovení průzkumného území počítala pouze s první etapou průzkumných prací. Ta zahrnuje povrchové a přípovrchové měření, sondáže a odběr hornin pomocí neinvazivních metod a bez zásahu do pozemků.

Podivínský vyhověl odvolání občanských sdružení Calla a Nechceme úložiště Kraví hora. Průzkumné území, doposud jediné svého druhu v České republice, bylo stanoveno loni 30. května rozhodnutím územního odboru ministerstva životního prostředí v Brně. Nyní se bude muset řízení opakovat.

"Hlavním důvodem je, že  ministerstvo se vůbec nevypořádalo s otázkou, zda na průzkumu a budoucím využití území pro úložiště existuje veřejný zájem převyšující zájmy místních komunit. Ale došlo i k dalším pochybením," uvedl Edvard Sequens ze sdružení Calla.

"Je to vůbec první rozhodnutí po skoro dvanácti měsících, v kterém zástupci státu alespoň částečně vzali v potaz nesouhlas místních komunit se stanovením průzkumného území," uvedl Martin Schenk ze sdružení Nechceme úložiště Kraví hora.

Správa úložišť požádá o rozhodnutí znovu

Zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jiří Sovák se informaci o rozhodnutí ministerstva dozvěděl od redaktora iDNES.cz.

"Rozhodnutí neznám, čekali jsme na něj. Důvody pro zamítnutí zohledníme a poté by mělo být vydáno nové rozhodnutí ministerstva," reagoval Sovák.

"Neznamená to, že bychom ukončili svou činnost v lokalitě Kraví hora, ale bude pokračovat tak, abychom naplnili toto rozhodnutí pana ministra," dodal Sovák.

"Cílem je nalezení takové lokality, kde obce budou se záměrem souhlasit v případě finální lokality úložiště. Proto budeme chtít co nejlépe informovat, co záměr přináší a co může případně odnést, budeme hledat budoucí shodu. Bez toho, aniž bychom měli informace o kvalitě masivu v lokalitách, nelze jakkoliv lokalitu vyhodnotit," připomněl Sovák.

Zrušení rozhodnutí ruší i dohody, říká starosta

"K průzkumu se u nás mají použít informace z archivu, z průzkumu podloží z dob, kdy se tady před šedesáti lety hledal uran, podle mě tak výsledek referenda byl ze strany SÚRAO respektovaný," řekl Jiří Vrbka, starosta Bukova na Žďársku. Obyvatelé obce se v referendu v lednu 2013 vyslovili proti spolupráci se SÚRAO.

Zrušením rozhodnutí se podle Vrbky paradoxně shodily ze stolu i dohody, že se v katastru obce nebude v terénu v souvislosti s průzkumy nic dít. "To, že se to zrušilo a vrátilo ke druhému projednání, beru spíše jen za zdržení," dodal starosta.

Průzkum odmítli i v obci Sejřek, kde se v anketě vyjádřilo 60 procent obyvatel obce starších 18 let proti zahájení průzkumu.

V listopadu 2012 SÚRAO slíbilo starostům, že pokud nezíská souhlas všech obcí, průzkumy na dané lokalitě nezahájí. Stejnou podmínku odsouhlasila vláda 20. prosince stejného roku. Koncem ledna 2013 však prostřednictví státního podniku DIAMO byla podána žádost o stanovení průzkumného území.

Osmi obcím bylo v případě průzkumu přislíbeno bezmála deset milionů korun ročně. Tato suma měla být obcím vyplácena po celou dobu průzkumných prací.

Starostové 131 měst a obcí a dále zástupci 29 neziskových organizací zejména z vybraných lokalit v reakci na změněný postup státu v březnu 2013 odeslali ministrům a dalším politikům výzvu "K hlubinnému úložišti férově".

"Dodnes není respektována. Naopak, SÚRAO bez ohledu na názory obcí a jejich obyvatel požádalo v závěru roku 2013 o stanovení průzkumných území i na ostatních šesti lokalitách v republice," upozornilo hnutí Calla.

"Budeme hledat cesty, jak dál s obcemi komunikovat a informovat je o našich záměrech," přislíbil Sovák.