Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do družin chodí víc dětí, kapacitu ale zvýšit nelze. Doplácí je školy

  8:28aktualizováno  8:28
Školní družiny navštěvuje příliš mnoho dětí. Jejich kapacitu danou v devadesátých letech ovšem nelze úředně navýšit. A tak nelze navýšit ani státní příspěvek na ně. To je problém, který trápí řadu školních družin. Některé školy jsou nucené provozy těchto zařízení dotovat na úkor svého rozvoje.

Kapacita družiny na jihlavské ZŠ Seifertova (na snímku) je podle jejího ředitele Zdeňka Wohlhöfnera hraniční. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Jihlavská základní škola Kollárova má na papíře dáno, že její školní družina má kapacitu 180 dětí. „Ale momentálně ji navštěvuje 270 žáků,“ říká ředitel Tomáš Zeman.

Tímto nepoměrem ovšem netrpí ani tak děti nebo jejich rodiče, ale hlavně samotný vzdělávací ústav. Číslo, které se uvádí jako kapacita, nevyjadřuje faktický počet míst pro žáky. Je hlavně kvótou, podle níž škola dostává finanční prostředky od Kraje Vysočina na provoz družiny.

Fotogalerie

Pokud tedy počet žáků, kteří ji z různých důvodů musí navštěvovat, překročí stanovenou hranici, musí škola provoz dotovat ze svého. „S výší kapacity se už několik let nehýbalo. Dlouhodobě se tak potýkáme s nedostatkem finančních prostředků,“ posteskl si Zeman.

Školy se s touto situací potýkají různě. Někde jsou vychovatelky zaměstnány pouze na zkrácený úvazek, jinde rodiče na provoz družiny přispívají, třeba až 150 korunami měsíčně.

Jedním z ústavů, kde rodiče musí za umístění dítěte do družiny platit, je právě i ZŠ Kollárova. „Ale o zvyšování tohoto příspěvku rozhodně neuvažujeme. Některé rodiny by si pak družinu nemohly dovolit a to není v zájmu školy,“ říká Zeman.

„Uvidíme, jak obstojíme příští rok, protože jsme zapsali 107 prvňáčků. U dětí, které nastupují do prvních tříd, je vždy devadesátiprocentní zájem o družiny,“ dodává.

Potřebovali bychom od státu navíc 100 milionů

Za prozatím únosnou označil kapacitu ředitel jihlavské ZŠ Seifertova Zdeněk Wohlhöfner, jehož škola zaevidovala 114 nových prvňáků.

„Tento rok je to na hranici, ale pořád v únosné míře. Pokud ale budou i nadále stoupat počty žáků, tak hrozí, že i my budeme muset řešit otázku nepřiměřené kapacity,“ sdělil Wohlhöfner.

Celý problém má kořeny v devadesátých letech minulého století. Tehdy si školy měly stanovit kapacity. Málokterá z nich dopředu počítala se současným nárůstem školáků

„Bohužel kraj na tuto kapacitní normu pořád navazuje. Několikrát jsme se snažili tento postup prorazit, ale vždy jsme narazili na to, že kdyby umožnil navýšení kapacit, nebyl by schopný reálný provoz družin zaplatit,“ přiblížil primátor Jihlavy Rudolf Chloupek.

„V propočtu z minulých let nám vyšlo, že pokud by měla kapacita v kraji stoupnout na počet dětí navštěvujících první stupeň, muselo by ministerstvo školství poslat jen na Vysočinu dalších více než 100 milionů korun,“ odůvodňuje tisková mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová.

Rozvoj se odkládá, je potřeba zaplatit vychovatelky

Před několika lety si o zvýšení kapacity úspěšně zažádala jihlavská ZŠ Havlíčkova, do jejíž družiny nyní dochází 115 dětí. „Družina je k dispozici dětem do třetí třídy. Čtvrťáci a páťáci mají program v podobě zájmových kroužků, které hradí rodiče,“ popsal situaci ředitel Radim Foit.

Naopak naprázdno se svou žádostí vyšla ZŠ Evžena Rošického. Přitom její kvóta činí 280 dětí, reálně jich však škola potřebuje do družin umístit 410.

„V podstatě 130 dětí táhneme ze svého, což znamená, že mzdu asi čtyř pracovnic hradíme my. Je to krizová situace, dětí přibývá, ale financí nikoli. Je to jedna z mála dostupných možností, kdy je o děti skutečně postaráno a pracující rodiče se o ně nemusí strachovat,“ konstatoval ředitel František Svoboda a dodal, že peníze, které měly škole sloužit na její rozvoj, musí nyní putovat do posílení mezd jednotlivých vychovatelů.

Město, které je zřizovatelem většiny základních škol, se jim snaží situaci ulehčit a ze svého rozpočtu částečně kompenzovat náklady na mzdy.

„Není ale možné neustále nahrazovat státní mechanismus financování. Je to záležitostí státu, aby řádně zafinancoval, co je nezbytné. Potřebovali bychom nějakou podporu z ministerstva, která by vedla ke konečnému řešení,“ předkládá svůj názor Chloupek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Novým hlavním vývojářem Sportenu pro běžecké lyže je dlouholetý servisman české...
Sporten chce do špičky, na vývoj lyží najal Banka i servismana Fouska

Novoměstská firma se silným investorem v zádech má ambiciózní plán - mít do čtyř let na světové úrovni běžky a poté i sjezdové lyže. Vsadila proto na...  celý článek

Ilustrační snímek
Ochránci zvířat pátrají po losovi, od D46 mohl vyrazit k Přerovu či Zlínu

Nevšední pohled se může v těchto dnech naskytnout lidem na střední Moravě, spatřit by zde totiž mohli losa evropského. Ochránci zvířat proto prosí veřejnost o...  celý článek

Hotel U Modré hvězdy na náměstí v Počátkách je bez lešení zatím jen krátkou...
Hotel známý z Postřižin má konečně novou fasádu a chystá se otevřít

Palackého náměstí v Počátkách má novou ozdobu. Hotel U Modré hvězdy, který znají díky filmařům lidé v celé republice, získal po mnoha letech hezkou fasádu. A...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.