Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sociální chlouba Vysočiny se stává problémem. V Domově Jeřabina to vře

  8:42aktualizováno  8:42
Má to být sociální chlouba Vysočiny: mentálně a tělesně postižení lidé nejsou strčeni do velkého ústavu, ale žijí v jedné „domácnosti“ v rodinných domcích. Jenže v pelhřimovském Domově Jeřabina vyvstaly problémy. Jedním z nich je fluktuace personálu, dalším pak dusná pracovní atmosféra.

Takto před dvěma lety ředitelka Domova Jeřabina Simona Tomanová a radní kraje Zdeněk Chlád zahajovali stavbu domků pro klienty. | foto: Archiv Kraje Vysočina

„Ta práce je úžasná, naplní vás. Má to však svá ale...“ Taková slova nyní od některých zaměstnanců pelhřimovského Domova Jeřabina zaznívají.

„Problém je hlavně v komunikaci s vedením. A také v tom, že se zde dělá něco, co není potřeba, a naopak se nedělá to, co potřeba je,“ uvedli pro MF DNES někteří ze zaměstnanců. Nepřáli si však uvádět své jméno z obav o možnou ztrátu práce.

Upozornili například na to, že se dlouhé měsíce nemyslelo na stav matrací některých klientů či na to, že v domcích nejsou k dispozici pořádné židle, ale jen chatrné umělohmotné stoličky.

„Zato budeme dělat třeba hmyzí hotel nebo fontánu na jedné ze zahrad,“ zmínili.

Když mají v ruce výkaz pracovní doby, jsou z něj patrné přesčasy. Dvacet hodin za měsíc, to není nic neobvyklého. I kvůli podstavu personálu - nyní jsou neobsazená čtyři místa.

V domcích za 121 milionů v sedmi obcích žije 70 klientů

Domov Jeřabina, to není jeden velký ústav. Jde o organizaci, jejíž součástí je i několik domků, v nichž se pracovníci (na směně je vždy jeden nebo dva) starají o šest klientů - vážně mentálně postižených osob, jež případně mají i nějaký přidružený tělesný nebo smyslový handicap.

Jeřabina Pelhřimov

● Domov Jeřabina v současné době poskytuje pobytové a ambulantní sociální služby 70 klientům. Jedná se o klienty s různou mírou mentálního postižení a autismem.

● Nyní zde mají 75 zaměstnanců a dva pracovníky na zkrácené úvazky. Čtyři místa chce vedení domova ještě obsadit.

● Klienti žijí v domcích rozmístěných po několika místech na Pelhřimovsku. Tam se například učí dělat keramiku. Vedení domova pro ně chystá třeba i výlety nebo vzdělávací program o hmyzu.

Domky, v nichž žije dohromady 70 klientů a nacházejí se taktéž terapeutické dílny, stojí nejen v Pelhřimově, ale i Humpolci, Cetorazi, Horní Cerekvi, Novém Rychnově, Počátkách a Starém Pelhřimově. Dřív byli takoví klienti umístěni v ústavu v Cetorazi.

Transformace vyšla na 121 milionů korun. Inspiraci si Vysočina vzala z praxe ve Velké Británii i jiných zemích v západní Evropě.

Zatímco do roku 2015 se na Pelhřimovsku budovaly domky pro handicapované osoby z cetorazského ústavu, teď je potřeba k tomu ještě i „vybudovat“ dobrou atmosféru na pracovištích. Že to v tomto směru skřípe, ví vedení kraje i vysočinský sociální odbor nejen z obdržené petice.

To je jenom mezi mnou a ředitelkou, odpovídá krajský radní

„Já vám nemusím odpovídat na personální věci. To je mezi mnou a paní ředitelkou. Já se k tomu vyjádřím, až ty personální věci vyřeším, protože na drby já odpovídat nebudu,“ reagoval radní Petr Krčál na dotazy MF DNES.

Drby to nejsou. Potíž je třeba ve fluktuaci personálu. „Chceme, aby vedení organizace věnovalo stabilizaci prioritní pozornost,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová.

„Také bychom chtěli, aby zaměstnanci pracovali v atmosféře, kdy vedení o jejich pocitech ví, mohou s ním o nich komunikovat,“ dodala. Kraj situaci v Jeřabině sleduje.

Zaměstnanci absolvují i osobní pohovory s ředitelkou či vyplňují dotazníky. „V srpnu nás čeká vyhodnocení, jak se zlepšování atmosféry daří,“ informovala Jitka Svatošová.

Pokud jde o matrace klientů, po dotazu MF DNES začala Jeřabina situaci řešit. „Nejde o velkou finanční investici a několik rezervních matrací má domov dokonce na skladě,“ podotkla mluvčí.

Vedení organizace už se poohlíží i po Ukrajincích

Takto vypadají domky, v nichž žije společně šest klientů Domova Jeřabina.

Takto vypadají domky, v nichž žije společně šest klientů Domova Jeřabina.

Kde má oblečení? A jak to, že jsou jeho boty na střeše? Třeba takové příběhy se řeší v pelhřimovské organizaci Domov Jeřabina.

Zaměstnanci musí pracovat i s agresivnějšími klienty.

Podtrženo sečteno: jde o náročné zaměstnání, nyní v podstavu minus čtyři pracovní místa. A také s řadou nováčků. Někteří ještě nevědí, zda takové zaměstnání chtějí vůbec dělat.

A bude ho chtít někdo dělat i do budoucna? „Určitě by v této věci pomohla větší podpora pro sociální služby ze státního rozpočtu, protože zejména na Pelhřimovsku jsou lidé na jednosměnném provozu v soukromé sféře placeni lépe, než si může dovolit kraj ve svých zařízeních,“ upozornila mluvčí Vysočiny Jitka Svatošová.

Podle krajského radního Petra Krčála teď k navýšení příspěvku od státu dojde - na Vysočinu má zamířit asi o 13,9 milionu korun navíc. I přesto je ale podle něj stále nutné zabývat se výší platů v sociálních službách.

„Mzdy jsou v této oblasti oproti jiným sférám nižší, sociální pracovníci odcházejí a na trhu práce je velmi náročné najít nové zaměstnance. Abychom tuto situaci vyřešili, jen na Vysočině bychom potřebovali přibližně 50 milionů korun,“ vysvětluje Krčál.

Kraj už pokukuje i po možnosti přivézt zaměstnance z partnerské Zakarpatské Ukrajiny. „Jednáme už i s konkrétními lidmi, je ale nutné vyřešit některé záležitosti - uznatelnost kvalifikačních požadavků, schopnost přiměřené komunikace v češtině anebo překonání administrativních bariér, například získání pracovního povolení,“ dodala mluvčí Svatošová.

Podle ředitelky pelhřimovského Domova Jeřabina Simony Tomanové existuje ještě i jiná cesta. „Je pro nás dobrým signálem, že v posledních měsících stávající zaměstnanci přivádějí své známé se zájmem o práci v našem zařízení. Na jaře jsme také navázali spolupráci se střední školou sociální v Jihlavě a dvě absolventky k nám již nastoupily,“ sdělila Tomanová.

Systém domků, který Vysočina v rámci péče o mentálně postižené klienty zavedla, je na rozdíl od toho předchozího, tedy velkých ústavů, složitější, pokud jde o řízení pracovníků na detašovaných pracovištích. A jejich zodpovědnost je vyšší.

Ve velkém zařízení má pracovník oporu nejen v kolezích sloužících v jiných odděleních či patrech budovy, ale také v obslužných provozech jako úklid, stravovací provoz či prádelna. V domku má vedoucí na starosti celý chod „domácnosti“ složené ze šesti klientů.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dnešní podoba zimního stadionu v Třebíči je ze 70. let. Průměrně tu chodí na...
Zimní stadiony v Třebíči i v Brodě se připravují na velké rekonstrukce

Nejen jihlavský Horácký zimní stadion. Investovat je třeba i do dalších zimních stadionů na Vysočině. Příští rok v únoru oslaví hokejisté a fanoušci Horácké...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Stržanov u Žďáru dostal víc peněz, sousedé se kvůli nim rozhádali

Spory ve Stržanově, místní části Žďáru nad Sázavou, se musí zabývat žďárská radnice. Po vzniku petice volající po odstoupení osadního výboru, kterou podepsalo...  celý článek

Jihlava do konce listopadu prodlouží trolejbusové tratě o 1,5 kilometru. Práce...
Jihlava připravuje revoluci v linkách MHD, řidiči jí ale chybí už teď

Konec linky BI, návrat trolejbusu D a nová trasa F. Jihlava chystá největší změnu v městské hromadné dopravě za posledních více než dvacet let. Začátkem...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
Konstruktér - Jihlava

Grafton Recruitment Praha
Kraj Vysočina
nabízený plat: 30 000 - 40 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.