„Zápach takového rozsahu jsme tu nikdy předtím necítili. Je to opravdu hodně nepříjemné a trpí tím celý Větrný Jeníkov. Když bylo v minulosti něco cítit, bylo to třeba jen v okolí bioplynové stanice. Teď jsme tu zamořeni opravdu všichni,“ postěžovala si starostka městyse na Jihlavsku Martina Lisová.
Potíže s areálem v JeníkověJeníkovští řeší problémy se společností Zevar už několik let. V roce 2012 zastupitelé nejprve schválili rozšíření zemědělského areálu, posléze ale po nátlaku obyvatel své rozhodnutí přehodnotili. Nesouhlas Jeníkovských s výstavbou ještě zvýraznily přetrvávající problémy s vysokou hlučností bioplynové stanice. Kvůli nim se opozdila kolaudace zařízení. |
Havárie se stala už v prosinci. Nicméně oprava až do minulého týdne nebyla možná. „Z důvodu zaplnění digestátem a nemožnosti jej vyvézt,“ informovala provozující společnost Zevar energie.
V zimě vyvézt digestát na pole nešlo. Na zmrzlou a prochlazenou půdu se nedal aplikovat, firma čekala na výraznější oteplení. Provizorní opravu spočívající v zastřešení objektu firma provedla v únoru, ale podle místních to příliš nepomohlo.
Nádrž v bioplynové stanici bylo třeba do dna vyčerpat a vyčistit. To se děje od minulého týdne. Následovat bude odplachtování zařízení, montáž nového sloupu a nakonec zaplachtování a opětovné utěsnění.
„Odhadovaná doba opravy je dva až čtyři týdny,“ píše provozovatel stanice. Upozorňuje, že během té doby se obcí znovu může šířit nepříjemný zápach.
Proti zápachu je inspekce životního prostředí bezzubá
Případem se zabývala i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Havlíčkově Brodě. Nakonec ale její řízení k žádnému postihu nevedlo.
„Byla to nezaviněná havárie, kterou nebylo možné hned odstranit. Nedošlo k porušení předpisů. Žádnou pokutu jsme proto neudělili,“ informoval ředitel havlíčkobrodského pracoviště ČIŽP Jan Panský.
Žít v takovém prostředí několik měsíců místním velice vadí. Starostka Větrného Jeníkova už proto v Senátu absolvovala panelovou diskusi na téma znečištění zápachem. To totiž podle současných českých zákonů neexistuje. Nejen Martina Lisová by chtěla, aby se to do budoucna změnilo a úřady mohly takového znečišťovatele potrestat.
Oznámení o šíření nepříjemného zápachu dostává územní pracoviště ČIŽP v Havlíčkově Brodě, které má na starost celou Vysočinu, několik desítek za rok.
„Jenže za samotný zápach nikoho sankcionovat nemůžeme, nemáme pro to oporu v zákoně. Inspekce je proti zápachu bezzubá,“ přiznává generální ředitel ČIŽP Erik Geuss.
„Můžeme zjistit zdroj zápachu, zkontrolovat filtry nebo technologie. Pokud dojde k porušení předepsaných postupů a norem, můžeme vést správní řízení. Za samotný zápach, který je navíc hodně subjektivní, to nelze,“ tvrdí.
„Je třeba si uvědomit, že průmyslová nebo zemědělská výroba zapáchá už tím, že je v provozu,“ dodává Geuss.
Za úhyn raků vyměřili inspektoři jednu z nejvyšších pokut
Případ havárie bioplynové stanice v Jeníkově byl pro havlíčkobrodský inspektorát jednou z 1 262 kontrol, jež inspektoři loni na Vysočině provedli. Při nich uložili 294 pokut za více než osm milionů korun.
Nejvíce zaplatila Zemědělská společnost Vilémov za únik pesticidu do řeky Doubravky. Při něm v dubnu 2014 zahynulo osm a půl tisíc jedinců raka říčního (více o případu čtěte zde).
„V úseku osmi kilometrů vymřel v řece veškerý život,“ uvedl Panský. Společnost za to dostala loni pokutu 500 tisíc korun (čtěte zde), letos právní moci nabyla další pokuta ve výši 1,7 milionu (o druhé sankci jsme psali zde). V součtu je to tak jedna z největších sankcí udělených ČIŽP v celé republice.
Celkem 380 tisíc korun musela zaplatit společnost Služby Telč za nepovolené provozování sběrného dvora. V lokalitě bývalé cihelny firma zavezla plochu devíti tisíc metrů čtverečních odpadní zeminou, betonem a stavební sutí, včetně odpadů plných azbestu.
