Šlo o tři generály, kteří po trase přes Vysočinu ustupovali před Rudou armádou. Zjistil to nedávno při svém bádání předseda Spolku pro starou Jihlavu Vilém Wodák.
Ten už před časem identifikoval německého generálmajora Roberta Badera, jehož ostatky byly nalezeny v roce 2002 v Jihlavě při pracích na stavbě administrativní budovy.
Nově předseda spolku našel a ověřil informace, že Bader nebyl jediným generálem, pro něhož válka skončila na Jihlavsku. Další tři zde padli do zajetí.
Hodnostně nejvýš z nich byl generál horských vojsk Karl von Le Suire, který se narodil v roce 1898 v Bavorsku. Zúčastnil se už první světové války.
„Od podzimu 1944 velel 49. horskému sboru,“ uvedl Vilém Wodák. Za obranné boje v Karpatech obdržel půl roku před koncem války Rytířský kříž.
Zajatcem se stal na Jihlavsku desátého května 1945. Tak prožil dalších více než devět poválečných let. Pak už se blížilo jeho propuštění zpět do Německa. Jenže toho se nedočkal. Zemřel v červnu roku 1954 ve Stalingradu, konkrétně v táborové nemocnici pro válečné zajatce.
Z Vysočiny zamířil na Ukrajinu. Poprava tam byla veřejná
Na Jihlavsku též skončila vojenská kariéra generálporučíka Hermanna Winklera, který se narodil v roce 1888 v Drážďanech. Také Winkler byl důstojníkem už v první světové válce.
V létě 1942 se stal vojenským velitelem v ukrajinském městě Nikolajev, což se mu později stalo osudným. V září 1944 byl jmenován velitelem 153. pěší divize. Hodnosti generálporučíka si moc dlouho neužil. Byl do ní povýšen až 20. dubna 1945, tedy v den Hitlerových narozenin a pouhých deset dní před vůdcovou smrtí. Do zajetí padl během ústupu na Jihlavsku. A to necelé tři týdny po svém povýšení. Pak ho vrátili do Nikolajeva na Ukrajinu, kde jej v roce 1946 veřejně popravili.
Generál Geissler to měl lepší.V klidu dožil v Německu
Relativně nejlépe dopadl generálmajor Erich Geissler, protože nakonec přežil ruské zajetí. Narodil se v roce 1895 v Hesensku a také měl přímou zkušenost z první světové války. Generálem nebyl příliš dlouho. Povýšení zažil na začátku března 1945, kdy byl velitelem 78. úderné divize.
V Jihlavě se dostal do zajetí dvanáctého května a putoval na Východ. „V říjnu 1955 byl jako jeden z posledních propuštěn z ruského zajetí. Zemřel druhého května v roce 1967 v Oldenburgu,“ zjistil Vilém Wodák. Po svém zajetí v Jihlavě tedy žil ještě dvaadvacet let. Poslední období života měl poklidné.
Mimochodem v Německu si vypočítali, že na jednoho jejich padlého generála připadalo 4 600 padlých důstojníků, poddůstojníků a řadových vojáků.
Výpočet: jeden padlý generál na 4 600 vojáků
Nebyli to jen němečtí generálové, které zastihl konec prohrané války na Jihlavsku. Kromě jiných byl mezi nimi i poručík Herbert Horten, rodák z Bonnu. I on byl vyznamenán Rytířským křížem. Získal ho v září roku 1943 na východní frontě, kde patřil k 81. dělostřeleckému pluku. U Jihlavy padl 9. května 1945, měsíc před svými sedmadvacátými narozeninami.
„Bližší okolnosti jeho smrti nejsou známé,“ dodal předseda spolku.
A kdo byl „čtvrtý“ německý generál Robert Bader, jehož ostatky byly nalezeny před čtrnácti lety v Jihlavě?
V roce 1942 se stal ubytovatelem 6. armády, která se marně snažila dobýt Stalingrad. Koncem roku 1944 byl krátce odvelen na západní frontu.
V posledním roce války postupně velel čtvrté horské divizi, 304. pěší divizi a v dubnu před koncem války 97. myslivecké divizi. S tou se dostal do Jihlavy.
V dubnu 1945 byl povýšen na generálmajora. Bader padl ve svých šestačtyřiceti letech za nejasných okolností. Jeho ostatky byly exhumovány v Jihlavě 2. října 2002. V hrobě leželi blízko něj další dva němečtí důstojníci.
