Pro rychlobruslení se Vtípil narodil. Olympiádě se ale nejvíc přiblížil v televizi

  7:00aktualizováno  7:00
Miroslav Vtípil se vydal na svoji rychlobruslařskou dráhu už v dětství. V této disciplíně absolvoval se slušným výsledkem několik mistrovství světa. V současné době žije v Nizozemsku.
Rychlobruslení - ilustrační foto.

Rychlobruslení - ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Mohl byste popsat, jak jste se dostal k rychlobruslení? Neřekla bych, že to byl ještě před lety vyloženě tradiční sport.
Moje cesta k rychlobruslení nebyla nijak složitá. Jedinou regulérní rychlobruslařskou dráhu jsem měl skoro pod oknem a celá naše rodina rychlobruslením žila. Děda ho dělal téměř celý život. Dovedl k němu celou naši rodinu a samozřejmě i mě.

Je pravda, že jste začal bruslit v pěti letech?
Děda mě poprvé postavil na brusle, když mi bylo pět let, ale to se ještě bruslení moc nepodobalo. Ze začátku mi dělalo problém na bruslích jenom stát. Nejdříve jsem bruslil tak, že jsem před sebou tlačil židli, abych vůbec zůstal stát.

Na to se musí hezky vzpomínat.
Neměl jsem vůbec pevné kotníky, nohy vyvrácené a rozvlněné, myslím, že bych uspěl jako komik. Až když mi bylo asi dvanáct, projel jsem poprvé zatáčku bez pádu. Pak už jsem se rychle zlepšoval a později jsem začal jezdit větší závody.

Až jste se dostal na mistrovství světa juniorů.
To bylo v šestnácti. Celkem jsem ho jel čtyřikrát. Začal jsem jezdit světové poháry a pětkrát jsem zajel limit a zúčastnil se mistrovství Evropy. Mým posledním závodem bylo mistrovství světa ve sprintu v holandském Heerenveenu.

Neplánoval jste jet i na olympiádu?
Limit na olympijských hrách v Salt Lake City mi utekl o pouhých dvaatřicet setin na pětikilometrové trati. Limit pro Turín byl pro mě bohužel moc daleko. Pomalu u mě klesala motivace, a protože rychlobruslení je i po finanční stránce velice náročný sport, byl jsem nucen se rozhodnout, co budu dělat dál. A rozhodl jsem se skončit.

Proč vás chytlo právě rychlobruslení, dělal jste i jiný sport?
Rychlobruslení pro mě bylo hlavní, ale hodně jsem i běhal, jezdil na kole a kolečkových bruslích. Běhání mě hodně bavilo. Jezdil jsem na přespolní běhy a dodnes se snažím každý rok běhat v Poličce Běh kolem poličských hradeb.

Teď už ale rychlobruslení neprovozujete.Prozradíte, jaký jiný sport vás uhranul?
Začal jsem se věnovat bojovému sportu Yoseikan Aikido a Jiu-Jitsu. Díky sportovní disciplíně, kterou jsem si během své bruslařské kariéry vybudoval, se snažím, abych to, s čím začnu, dělal pořádně.

Jak často trénujete?
Teď mám třeba i sedm tréninků týdně.

Coby rychlobruslař jste byl úspěšný. Se kterými příčkami byste se mohl pochlubit?
Dvaadvacáté místo mistrovství světa juniorů v Japonsku v roce 2003 a třiadvacáté místo mistrovství Evropy v Holandsku v roce 2004.

Sledujete ještě rychlobruslení? Vnímáte úspěchy rychlobruslařů z Vysočiny, zejména Martiny Sáblíkové?
České rychlobruslení samozřejmě pořád sleduji. Martina jezdí světovou špičku a i Karolína Erbanová se tam začíná dostávat.

Proč myslíte, že právě na Vysočině je rychlobruslařů nejvíc?
Skoro všichni rychlobruslaři pocházejí z Vysočiny, protože tam byla jediná dráha, a tedy i možnost bruslit. Bruslení u nás donedávna nebyl moc známý sport, a tak to dělali jen lidé z okolí nebo ti, kteří se k tomu mohli snáze dostat.

Jsou u nás dobré podmínky pro rychlobruslaře, nebo je to třeba v Holandsku lepší?
Pro začínající rychlobruslaře v Česku podmínky nejsou dá se říct žádné. Potom, co děda musel kvůli zdravotním problémům a také kvůli malé podpoře místních skončit s přípravou ledu, skončilo i téměř padesátileté rychlobruslení ve Svratce. Bohužel, až na pár výjimek, nejsou v Čechách ani žádní trenéři, což je taky velký problém. V Holandsku mají několik umělých drah, spoustu trenérů a větší finanční podporu ze strany svazu.

Tam je ale asi i rychlobruslařů víc, ne?
Dráhy jsou tam absolutně přeplněné, a pokud už děláte v Holandsku rychlobruslení na vyšší úrovni, jste skoro stále někde po světě na soustředění. Je jen málo dní, kdy se holandské týmy, které jezdí velké závody, zdržují v Holandsku.
V zimní sezoně cestují po celém světě po závodech a i v létě se střídají dráhy po celém světě.

Byl jste i v olympijském studiu, jaké to bylo?
Být v olympijském studiu byla skvělá zkušenost a pěkný zážitek. Jsem samozřejmě moc rád, že mám možnost komentovat sport, se kterým jsem vlastně vyrůstal, a seznámit s ním ostatní lidi.

To musel být úžasný zážitek vidět Martinu Sáblíkovou vyhrát medaile.
Byl to úžasný zážitek. Díky tomu, že se v rychlobruslení stále pohybuji, očekával jsem, že medaile bude mít, ale když se to pak opravdu stalo, byla nádhera vidět to v přímém přenosu.

Není vám líto, co se stalo s oválem ve Svratce, na kterém jste vy sám trénoval?
Tak na jednu stranu mě to určitě mrzí. Na druhou, děda už to sám dělat nemohl. I když jsem sám závodil, často jsem mu s přípravou ledu pomáhal. Později nebyly bohužel už ani peníze a ani podpora z okolí.

Jezdíte ještě i domů, do Čech?
V Holandsku jsem už skoro sedm let. Dříve jsem jezdil do Čech i několikrát do měsíce. To už bohužel kvůli časové vytíženosti není možné, a tak jezdím jen na svátky a nebo kvůli nepříjemným záležitostem, jako bylo loni v létě úmrtí dědy. Naštěstí ta vzdálenost není až tak velká, tak jsem tam během pár hodinmohl být a stihl se s ním ještě rozloučit.

Působíte v marketingové firmě spolupracující s mnoha sportovci, mohl byste svou pozici lépe popsat?
Naše firma sponzoruje rychlobruslaře z celého světa, sponzorujeme osmadvacet zemí a přes 250 bruslařů. Děláme i pro čtyřiadvacet zemí oblečení a o to se starám já. Starám se i o zázemí, které bruslařům během závodů nabízíme.

Autor:


Nejčtenější

Komunisty dráždil jako konzul neexistujícího státu. I tak musel utéct

Sedmdesátiletý Vladimír Kříž si za komunismu prožil drsné chvíle. Vyhodili ho z...

Před 70 lety se narodil. Před půlstoletím zažil okupaci Československa jako voják v Havlíčkově Brodě. Pak byl konzulem...

Budějovičtí hokejisté zdrtili Porubu, Kladno si snadno poradilo s Třebíčí

Pavel Novák (vpravo) z Českých Budějovic v duelu s Ústím

České Budějovice ve 14. kole první hokejové ligy drtivou výhrou 8:1 nad Porubou potvrdily pozici lídra, v čele mají...



Unikátní láhve Pilsner Urquell zdobí data a přípitky. Pomohou vozíčkářům

Po obvodu každé z láhví pro charitativní aukci na iDNES.cz je vybroušeno sto...

Skláři z Vysočiny vytvořili deset unikátních designových láhví pro Plzeňský Prazdroj. V prosinci půjdou do tradiční...

Když koně táhnou dřevo z lesů, chvěje se půda pod nohama, líčí kočí

Kůň za šestihodinovou směnu přiblíží kolem 25 kubíků dřeva. Na snímku kočí Jan...

Tradičními pomocníky při likvidování kalamitního dřeva jsou v lesích na Žďársku i koně. Díky nim se dostává pokácená a...

Nemocnice na Vysočině hlásí případy tuberkulózy, přinesli ji cizinci

Tuberkulóza, zejména multirezistentní, se vlády nad pacientovým tělem nevzdává...

Na Vysočině se v uplynulých dnech objevily hned dva případy vysoce nebezpečné otevřené tuberkulózy. Do Jihlavy a do...

Další z rubriky

Virtuální hokej: cesta, jak trénovat, zlepšovat se a neplatit drahý led

SENSE ARENA. Tak se jmenuje projekt, který má změnit přípravu hokejistů. Líbí...

Přichází doba, kdy se i hráči z NHL nebudou lepšit jen na ledě, ale třeba doma v garáži. Virtuální hokej nabízí dřinu....

Budějovičtí hokejisté zdrtili Porubu, Kladno si snadno poradilo s Třebíčí

Pavel Novák (vpravo) z Českých Budějovic v duelu s Ústím

České Budějovice ve 14. kole první hokejové ligy drtivou výhrou 8:1 nad Porubou potvrdily pozici lídra, v čele mají...

Vaculík: Hráči řeší jen to, jestli přijde výplata. A ty nám chodí včas

Lukáš Vaculík z Jihlavy slaví trefu do sítě Zlína.

Zatímco jeho spoluhráčům bezprostředně po absolvované tréninkové jednotce nebo odehraném zápase začíná volno a mohou na...

Najdete na iDNES.cz