Důkazů o výskytu vlků v okolí Javořice měli pracovníci vysočinského pracoviště AOPK celou řadu. Jednalo se o záběry z fotopastí, zvukové nahrávky vlčího vytí i jedno stržené tele usmrcené po útoku vlka.
Ale letos nic. Šelmy, jak to vypadá, z oblasti zmizely.
„Zdá se, že vlci se tam nyní trvale už nevyskytují. Jsme v pravidelném kontaktu s farmáři i s myslivci, ale v průběhu tohoto roku bylo jen několik málo zpráv o jejich možném výskytu. Navíc to byly velice neurčité informace,“ vysvětlil Václav Hlaváč, ředitel regionálního pracoviště AOPK na Vysočině.
Z toho ochránci přírody usuzují, že vlci se z lokality stáhli. Jedním vysvětlením může být, že se tu skupina vlků zdržovala jenom přechodně.
„Vlci jsou velmi pohybliví. Pro ně není problém přeběhnout za týden celou republiku. Dokud se ve smečce neobjeví mláďata, jsou stále na cestách a toulají se krajinou,“ připomíná.
Vyloučit ovšem nelze ani jinou variantu. A to, že vlci byli vytlačeni. „Je také možné, že se setkali s nějakým atakem v podobě zástřelu některého člena své skupiny. Na to zpravidla reagují tak, že oblast opustí. Nemáme pro to ale žádný důkaz. Je to jenom domněnka, že tomu tak mohlo být,“ poznamenal Hlaváč.
Vlky zaznamenávají čtvrtým rokem, jeden je v muzeu
Letos nebyl podle pracoviště AOPK na Vysočině zaznamenán útok vlků na domácí zvířata, nebyl ani žádný vlk nalezen mrtvý po srážce s autem a snímky nenabídly ani fotopasti.
Jak však Václav Hlaváč předpokládá, vlci přes Vysočinu stále migrují zřejmě v jednotkách kusů, jen se zde nezdržují. „Jsou to velmi plachá zvířata, která žijí skrytě a unikají naší pozornosti,“ upozorňuje.
Jednotlivá pozorování vlků pracovníci AOPK evidují již od roku 2016. Jeden vlk byl dokonce v roce 2017 sražen autem na dálnici u Větrného Jeníkova a jeho vycpanina se teď nachází v jihlavském Muzeu Vysočiny. Zvíře mělo v kohoutku výšku sedmdesát centimetrů a podle genetické analýzy přišlo na Vysočinu z Karpat. Jeho DNA nesla stopu, která se nejčastěji vyskytuje u vlků ze středního a západního Slovenska a z polských Beskyd.
„Jednalo se o mladého samce, který v době nálezu vážil kolem čtyřiceti kilogramů. Na hřbetě měl tmavý pás, boky vybarveny do rezavošeda a světlé břicho,“ popsala již dříve zooložka jihlavského muzea Klára Bezděčková.
Vlky v migraci brzdí dálnice i oplocování pozemků
Případů, kdy jednotlivá zvířata přes Vysočinu migrovala nebo se krátkodobě zdržela, je více. Ovšem loni na podzim u Telče poprvé došlo k tomu, že se zde vlci prokazatelně zdržovali delší období.
Jasným důkazem o přítomnosti vlků bylo stržené tříměsíční tele na pastvině u soukromého zemědělce nedaleko obce Olší. Událost se stala v polovině září loňského roku. Důkazy přineslo i osm záznamů z fotopastí, na kterých byli prokazatelně zachyceni vlci. Podle Hlaváče se nejednalo jenom o snímky z okolí Javořice u Telče, ale fotopast loni zachytila vlka například i v okolí Želivky a u Světlé nad Sázavou.
Vlci čelí při pohybu krajinou celé řadě problémů. Jsou to především silnice, dálnice, a tím pádem hrozící střet s autem. Překážkou je i rostoucí zástavba nebo oplocování pozemků, které je při migraci brzdí. Kromě zájmů chovatelských, šíření vlka v naší krajině limitují i zájmy myslivosti. Vlk obecný je v současnosti v České republice chráněn jako kriticky ohrožený druh. Jeho odstřel je nezákonný.
Vlk se Vysočině vyhýbal téměř dvě století. U Roženeckých pasek ve Žďárských vrších stojí pomník, podle něhož byl poslední zde žijící vlk uloven druhého ledna roku 1830.
V posledních letech vlci osidlují hlavně odlehlejší oblasti českého pohraničí. Vyskytují se například na Šumavě, kde se nyní podařilo jednu vlčici odchytit a označit telemetrickým obojkem.
