„Pokud tato mláďata nejsou zraněná, neberte je. Ve stanici jim nebude lépe než s jejich mámou venku. Krmení náhradním mlékem bývá problematické. Bohužel velmi často se stává, že i přes naši veškerou snahu se třeba právě malí zajíčci doslova ztrácejí pod rukama,“ apeluje na veřejnost Zbyšek Karafiát, ředitel záchranné Stanice Pavlov u Ledče nad Sázavou.
„Vrátit mláďata je zpět na místo nálezu zpravidla není možné kvůli lidskému pachu, který na nich ulpěl. Matka by je kvůli tomu nepřijala,“ dodává.
I když se snaží veřejnost upozorňovat už několik let, také letos doputovala do stanice řada mláďat, která byla takto zbytečně odebrána.
„Již loňský rok jsme měli rekordní počet ošetřených zvířat. Bylo jich 958. Domnívám se, že v tomto roce tuto hranici opět pokoříme. Nemám z toho radost. Už nyní máme o osmdesát případů víc než loni touto dobou,“ srovnává ředitel stanice.
Než začnete „zachraňovat“, volejte stanici
Než lidé začnou záchrannou akci nějakého zvířete, je podle něj lepší spojit se nejprve se stanicí.
„Často třeba volají a říkají, že mají srnče v autě a jsou na cestě k nám. Ale my fungujeme na moderních technologiích a dokážeme situaci posoudit i na dálku a rozhodnout, zda mládě vzít, nebo nechat na místě. Takže je vhodné zaslat nám fotku nebo třeba natočit video,“ připomíná Karafiát s tím, že pracovníci Stanice Pavlov zasahují po celé Vysočině a v posledních týdnech se nezastaví.
Rozvaha v případě záchrany živočichů platí i v případě, pokud lidé najdou mláďata sov, dravců či jiných ptáků. Právě teď je totiž čas, kdy mladí ptáci vylétávají z hnízd. Řadu z nich rodiče následně dokrmují přímo na zemi. Někteří si zase nestaví hnízdo v korunách stromů, ale na zemi či na skalách.
„U ptáků je výhoda v tom, že mají špatný čich, a neřeší tudíž pach člověka, který na nich ulpí. Proto se je při nevhodném odběru daří vracet zpět na místo nálezu,“ vysvětluje šéf stanice.
Poštolky stačí v rukavicích vrátit na střechu
Před čtrnácti dny měli v Pavlově období, kdy lidé vozili mláďata výrů velkých, která objevili na zemi. „Přitom to je pro tento druh naprosto přirozené,“ připomíná Zbyšek Karafiát s tím, že pět mladých výrů se podařilo vrátit zpět na místo nálezu.
„Pokud nemá mládě zranění, syčí a klape zobákem, není důvod nikam ho přenášet,“ řekl Karafiát a pozastavil se nad tím, že lidé nemají strach z ostrých výřích drápů, když se mnohdy bojí odchytit kosa.
Aktuálně je podle ředitele stanice období poštolek, které se učí létat. Hlavně v Jihlavě a ve starých městských zástavbách mají nezkušená mláďata problémy manévrovat mezi domy. „Vyhlášená je v Jihlavě ulice Husova, Joštova nebo Hradební,“ dává příklad.
Mláďata pak mohou narazit do budovy a spadnout na zem. „A protože jsou poprvé venku, je pro ně všechno nové. Jsou vykulená, dívají se na lidi, kteří kolem chodí, a nejsou aktivní. Lidé je pak sbírají, volají městskou policii a ta je zase vozí do útulku,“ vypráví.
Časté je popálení starostlivých samečků
Přitom velmi často stačí poštolky vzít do obyčejných pracovních rukavic a dát ideálně na střechu. „Rodiče je tam krmí a oni se pak krásně rozlétají. Každý den se snažíme vracet alespoň dvě poštolky na střechy domů.“
Poštolky často trpí i na úrazy spojené s elektrickým proudem. „Právě v tomto období k nám chodí převážně popálení samečci. Jsou to tak čtyři případy do týdne,“ líčí Zbyšek Karafiát.
Problém je podle něho hlavně nyní, kdy samci krmí mláďata, respektive samičku a potravu si předávají na vyvýšeném místě. Velice často právě na drátech elektrického vedení.
„Sameček si často ani nedosedne a jen třepotá křídly. Tím velmi často dojde ke spojení křídel s dráty. Samec se proudem popálí a spadne na zem. Bohužel tím přijde vniveč celé hnízdo,“ vysvětluje.
Vytrvalé a prudké deště daly ptákům zabrat
Období dešťů a bouřek v posledních týdnech bylo velkou zkouškou pro řadu ptáků a dravců. Velká spousta mláďat na hnízdech promokla, prochladla nebo spadla na zem.
„To je třeba případ káňat, mláděte orla mořského nebo na Vysočině vzácných luňáků červených, jejichž dvě mláďata vypadla při bouřce z hnízda,“ dává příklad.
Bohužel vrátit mladé luňáky zpět do hnízda bylo velmi komplikované, takže se nyní zotavují v záchranné stanici.
„Navíc jedno z nich mělo z pádu poraněné křídlo. Ale velmi dobře se hojí a počítáme s tím, že se obě mláďata vrátí zpět do přírody,“ věří Karafiát. Mláďata by tak mohla rozšířit populaci luňáků červených na Vysočině. Momentálně je zde deset párů těchto dravců.
Záchranná stanice pro volně žijící zvířata v Pavlově u Ledče nad Sázavou je přístupná i návštěvníkům. Lidé se zde mohou blíže seznámit jak s prací záchranářů, tak se zvířaty, která kvůli jejich zdravotnímu handicapu nemohou vrátit zpět do volné přírody.
