„Sovy houkají především ze dvou důvodů. Tím prvním jsou svatební námluvy. Druhým je obhajoba hnízdního místa. Sameček létá po hranicích svého teritoria a snaží se houkáním zahnat případného vetřelce,“ vysvětluje Pavel Koubek ze sdružení Zelené srdce, které pravidelně pořádá pro veřejnost výpravy za sovím houkáním. Letos se však kvůli protiepidemickým opatřením akce neuskuteční.
Nejčastěji bývá slyšet puštík obecný. To je podle ornitologů nyní nejrozšířenější druh sovy, který lze objevit nejenom v lesích, ale i v městských parcích. Dalším druhem, který bývá rovněž velmi často slyšet, je výr velký.
Jak se ornitologové shodují, pokud by hodnotili početnost populace sov na Vysočině zpětně dvacet až třicet let, nyní sovy z volné přírody spíše ubývají.
„Stabilně jsou na tom výr velký, puštík obecný a kalous ušatý. Ti si drží svou početnost. Zlepšuje se populace lesních sov, jako sýc rousný a kulíšek nejmenší,“ říká Koubek.
Jsou ale druhy sov, které z Vysočiny zcela vymizely. K nim patří sýček obecný a sova pálená.
Sýčky ochránci na Vysočině vypouštět nechtějí
Sýčků podle Zbyška Karafiáta, šéfa záchranné stanice v Pavlově, ubývá z více příčin.
„Jednou z nich je, že se rozšířila populace kuny skalní, která je úhlavní predátor těchto sov. Dalším problémem je rozšíření automobilové dopravy. Sovy se stahují k silnicím, kde se hmyz vyhřívá a sýček při lovu bývá často sražen autem. Dalším problémem je trávení myší. Když sýček pozře otrávenou myš, uhyne také. Problémem jsou i duté betonové sloupy, odkud se sova neumí dostat,“ vysvětluje.
V republice hnízdí kolem sedmdesáti párů sýčků obecných. Na Vysočině nebyl už řadu let zaznamenán žádný jejich výskyt. Ve stanici v Pavlově mají aktuálně čtyři samce sýčka obecného a tři samičky, ze kterých sestaví chovné páry.
„Odchov sýčků je velmi náročný. Snažíme se o něj už pět let. Střídavě se daří a nedaří,“ vysvětluje Karafiát s tím, že mladí sýčci dál zůstávají v chovech.
„Na Vysočině sýčky vypouštět nechceme. Víme, že se tyto sovy z Vysočiny přesouvají spíše do nižších poloh, například na Kutnohorsko. Byli bychom rádi, kdybychom tu měli záložní populaci a byli schopni dotovat stanice, které sýčky vypouští v místech, kde se jim daří lépe,“ dodává.
Do nižších poloh se stáhly i sovy pálené
Podobně je na tom v kraji i populace sovy pálené. I tento druh sovy spíš vyhledává nižší polohy než Vysočinu. Čím to, když v minulosti oba druhy sov na Vysočině hnízdily?
„Sníh se tady drží déle než na jiných místech. To je pro sovy limitující vzhledem k lovu potravy. Proto vyhledávají spíše nížiny. Když je populace sov vysoká, pochopitelně vyhledávají i méně pohostinné prostředí, jako je Vysočina. Proto tady dřív tyto sovy byly,“ připomíná ředitel záchranné stanice.
Když na Vysočině před deseti lety ornitologové vypouštěli do volné přírody uměle odchované sovy pálené, záhy zjistili, že se stáhly do nižších poloh.
Loni se ale sovám páleným, kterých je v republice kolem stovky párů, dařilo díky vyššímu výskytu hrabošů. A tak lidé objevili v letošním roce na severu Havlíčkobrodska po dlouhých dvaceti letech sovu pálenou, která nemohla létat. Bohužel zemřela na následky otravy poté, co pozřela několik myší otrávených legálně dostupným jedem na myši.
Lesníci sovám vyvěsili tisíce ptačích budek
Populaci sov nesvědčí ani kůrovcová kalamita a s tím související těžba stromů. Sovám tak mizí prostor pro život i stromy, které využívají k hnízdění.
Zachovat populaci sov i po těžbě kůrovcového dřeva má například pomoci program Vracíme sovy lesu, který loni vyhlásil podnik Lesy České republiky.
„Smyslem programu je pomoci sovám a některým dalším dravcům, aby mohli hnízdit a následně pomáhali lesníkům a zemědělcům likvidovat přemnožené hraboše. Ti totiž ožírají kořeny mladých stromků, které sázíme na vytěžených pasekách,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Podle odhadů ornitologů dokážou sovy a další dravci snížit počty přemnožených hrabošů až o polovinu. „Celkem jsme po republice vyvěsili čtyři tisíce hnízdních budek, z toho dva tisíce na Vysočině,“ dodala mluvčí s tím, že program stále pokračuje.
„V lesích také ponecháme doupné stromy coby přirozená hnízdiště těchto ptáků a na vytěžených, znovu zalesněných plochách pak tři- až pětimetrová torza kmenů, na něž sovy a dravci usedají,“ uvedl ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.
