Ombudsmanka Anna Šabatová.

Ombudsmanka Anna Šabatová. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Ombudsmanka na Vysočině řeší stovky případů, občas stačí jen poradit

  • 5
Důchody, osobní údaje, mapu nebo příspěvky na péči. To vše, a ještě mnohem víc, řešila od svého nástupu do funkce veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová na Vysočině. Celkem to bylo téměř 400 případů. Mnohokrát ombudsmanka zajistila nápravu nebo jen stěžovatelům vysvětlila postup úřadů a poradila.

Jeden stěžovatel se přišel poradit, jak se může bránit proti tomu, že na jeho pozemku je v oficiální mapě vyznačena cesta. Zjistil to náhodou, přitom ve skutečnosti na parcele cestu nemá. To je jen jeden příklad z téměř čtyř stovek případů, které ombudsmanka Anna Šabatová na vysočině řešila.

„Poradili jsme mu, aby šel na příslušný katastrální úřad a nahlédl do sbírky listin. Musí nejprve zjistit, na základě čeho došlo k vyznačení cesty v mapě,“ popsala Iva Hrazdílková z Kanceláře veřejné ochránkyně práv. Až muž zjistí podrobnosti, může se bránit.

Údaje lidí vystupujících na zastupitelstvu nemají být anonymní

Další stěžovatel z Vysočiny se obrátil na Šabatovou kvůli ochraně osobních údajů. Nelíbilo se mu, že radnice v jeho obci zveřejňuje zápisy ze schůzí zastupitelstva, v nichž je uváděn jako host. Rovněž ho nadzvedlo, že zpřístupnila dalším lidem jeho žádost, kterou na obci podal, i s adresou. Muž se proto obrátil na Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Tam ale naznali, že nemají důvod něco prošetřovat. A odkázali stěžovatele na soud.

Vězni si stěžovali marně

Celkem sedmnáct stížností dostala ombudsmanka z věznic ve Světlé nad Sázavou a v Rapoticích.

„Převážně šlo o stížnosti týkající se přemístění do jiné věznice. Odsouzení nejčastěji namítali, že jsou daleko od rodiny, ta je nemůže navštěvovat, takže dochází ke zpřetrhání sociálních vazeb,“ popsala Iva Hrazdílková, mluvčí veřejné ochránkyně práv.

Odsouzeným se dostalo odpovědi, že nejprve se musí s žádostí o přemístění obrátit na ředitele věznic. Pokud ti nevyhoví, může Anna Šabatová prošetřit důvody zamítnutí. Nakonec se ale podle mluvčí ve všech případech ze Světlé a Rapotic ukázalo, že vězni ani ředitele nepožádali. Nebo ombudsmance nedodali rozhodnutí o zamítnutí.

Vězni či jejich příbuzní si také stěžovali na zdravotní péči. I to ale musí nejprve řešit s řediteli. To ale také neudělali. Takže se jim dostalo vysvětlení, jak mohou postupovat. Vězni si nemůžou sami vybrat, u koho se budou léčit.

„V jednom případě ochránkyně zahájila šetření, protože podnět obsahoval i doklady o předchozích stížnostech. Šetření však neprokázalo pochybení na straně věznice, která stěžovatelce zajistila potřebnou léčbu,“ vysvětlila mluvčí. Ukázalo se totiž, že spor se vede o léčebný postup, což je ryze medicínská otázka.

Podle Šabatové nepostupovali ochránci správně. Osobní údaje zastupitelů, úředních osob i dalších lidí, kteří aktivně vystupují na jednáních zastupitelstva, není podle ní nutné držet v anonymitě.

„ÚOOÚ se ale měl zabývat tím, že obec zveřejňuje nejen zápisy z jednání zastupitelstva, ale i další dokumenty obsahující osobní údaje,“ uvedla mluvčí ombudsmanky. Obec nakonec se zveřejňováním osobních údajů přestala, i když ÚOOÚ nesouhlasil s výhradami Šabatové.

Další případ se týkal matky, která pečuje o dospělého syna, který není zcela svéprávný a jehož veřejným opatrovníkem byla jedna nejmenovaná obec. Před časem matka správně vytušila, že se děje něco špatně, a obrátila se na ombudsmanku.

Stěžovala si jí, že obec nebyla dostatečně aktivní v žádostech o sociální dávky. A že nedávala rodině dostatečnou částku ze synových peněz. Navíc nepomáhala ani v řešení složité bytové situace. Anna Šabatová dospěla k závěru, že opatrovník chyboval. Obec třeba nezaplatila synův podíl na nájmu bytu v době, kdy byl hospitalizován. Matka také nedostávala vyplacený příspěvek na péči, který její syn přes obec přijímal. Zodpovědní lidé nakonec chyby uznali a slíbili, že se přešlapy nebudou opakovat.

„Tento konkrétní případ se vyřešil i tím, že se stěžovatelka stala opatrovnicí. Pak byla sama příjemcem příspěvku na péči,“ popsala Iva Hrazdílková z Kanceláře veřejné ochránkyně práv.

Více než třetina stížností se týkala vyplácení důchodů

Lidé z Vysočiny si Šabatové nejvíce stěžovali v oblasti sociálního zabezpečení. Celkem šlo o 63 případů. Více než třetina z nich se týkala důchodů. „Druhým největším tématem je stavebnictví,“ prozradila Hrazdílková. Lidé byli nespokojeni třeba kvůli odstraňování staveb.

Po devatenácti stížnostech přišlo Šabatové shodně z oblasti týkající se sociálněprávní ochrany dětí a přestupků. Šest lidí z Vysočiny se obrátilo na brněnský úřad kvůli průtahům u soudů. Některým se také zdálo nevhodné chování lidí, kteří v soudních budovách pracují. Patnáct stížností se dotklo katastru nemovitostí nebo činnosti pozemkových úřadů.

Občas stačí jen poradit a situaci stěžovatelům vysvětlit

Více než třetina všech podnětů z Vysočiny ale nenarážela na to, že by úřady špatně postupovaly či byly pasivní. Lidé spíš potřebovali poradit, vysvětlit situaci.

„Šlo buď o případy, kdy sami ještě měli možnost se bránit. Ochránkyně jim vysvětlila, co mohou ke své obraně udělat. V jiných případech si nebyli jistí, jestli úřady postupovaly správně, takže ombudsmanka jejich věc prostudovala. A objasnila stěžovatelům, jak úřad postupoval a proč to bylo správné. Případně vysvětlila, co by museli udělat - nebo jaká situace by musela nastat - kdyby chtěli dosáhnout jiného výsledku,“ dodala Hrazdílková.

Ve dvaadvaceti případech vedla Šabatová větší šetření. Jednala s úřady, někdy i pověření právníci jeli na místo. V některých případech ombudsmanka dospěla k závěru, že úřady postupovaly správně. Jindy naopak konstatovala jejich pochybení. „Pokud se tak ovšem stalo, tak vždy došlo k nápravě,“ uzavřela mluvčí.