"Tento problém budeme muset v nejbližší budoucnosti určitě řešit. Budova je v havarijním stavu, na střešních nosnících je hloubková koroze. Nemůžeme riskovat, že tam něco povolí, prasknou desky a uvolní se azbest do ovzduší," uvedl místostarosta Martin Kamarád.
Rekonstrukci základní školy radnice plánuje už asi tři roky. Kvůli nedostatku peněz a dlouhým přípravám se k ní dostává až teď. Jenže ani dnes není zcela jistá. Některé zastupitele děsí vysoké náklady ve výši 59 milionů korun pouze na první dvě etapy v následujících třech letech.
Protože Přibyslav nesehnala dotace, bude náklady hradit sama. Mnohým taková suma na město se čtyřmi tisíci obyvateli připadá příliš vysoká. "Nutný by byl úvěr," řekl starosta Jan Štefáček.
Děti přesunou do nového, starou budovu zbourají
Dříve či později ale bude nutné budovu nazývanou Kord opravit, případně zbourat a nahradit jinou, jak se nyní plánuje. Střešní nosníky byly vysoce zkorodované už při poslední kontrole před pěti lety. "Už tenkrát technici zjistili úbytek materiálu. Počítáme, že teď bude jejich stav ještě horší," konstatoval Kamarád.
Rekonstrukce počítá s tím, že se v první etapě vystaví v těsném sousedství budovy nový pavilon. Po jeho dokončení se všech deset kmenových tříd prvního stupně a veškeré odborné učebny z Kordu do nových prostor přestěhují. Azbestová budova bude zbourána a na jejím místě vyroste pavilon nový.
To vše by se mělo stihnout do konce roku 2014. Pokud zastupitelé na předvánočním zasedání 21. prosince peníze uvolní. "Pokud by se tak nestalo, nevím, co by se dělo," krčil rameny Štefáček.
Budova je pro děti nebezpečná. Pokud by se uvolnil azbest nebo se dokonce provalila střecha, neměla by škola děti kam přestěhovat. Volné prostory nemá, ve městě jiná základní škola není.
Budova má životnost za sebou
Pavilon Kord přibyslavské škole slouží od roku 1980. Postaven byl z takzvaných boletických panelů, z nichž se při jejich narušení uvolňuje škodlivý azbest. Jeho mikrovlákna se při vdechování zapíchnou do plic a způsobují rakovinu.
"Byla to stavba dočasná, měla sloužit na dvacet let. Má svou životnost za sebou. Okna netěsní a nejdou otevírat, máme tam obrovské ztráty tepla," uvedl ředitel školy Luděk Ježek. Do pláště budovy se podle něho ale nikdy nezasahovalo, azbest se tudíž neměl zatím školou šířit. Před lety byly navíc stěny obloženy dřevem.
Kompletní rekonstrukce školy by pak byla otázkou dalších několika let. Město ji rozdělilo celkem do pěti etap, celkové náklady se šplhají nad sto milionů korun. Výsledkem by byly dvě nové budovy včetně tělocvičny a přestěhované kotelny, kuchyně a jídelny, zvýšení kapacity školy a opuštění jedné z historických částí, která by mohla sloužit pro základní uměleckou školu.
Do přibyslavské školy momentálně dochází zhruba 430 dětí a je téměř zaplněna. "Její kapacita byla po dostavění 650 žáků, ale několik kmenových tříd se od té doby změnilo v odborné učebny," vysvětlil Ježek. Po rekonstrukci by se 650 dětí vešlo jen do kmenových tříd.
Podle starosty by rekonstrukce vyřešila základní školství v Přibyslavi minimálně na padesát až sedmdesát let, a to i pro případ, že by ministerstvo školství zvýšilo minimální naplněnost tříd na 25 dětí, což by řadu menších škol zavřelo, a děti by do Přibyslavi dojížděly z okolních obcí.
