Známou se stala tato fotografie z Masarykovy návštěvy Jaroměřic 13. června

Známou se stala tato fotografie z Masarykovy návštěvy Jaroměřic 13. června 1928. Prezident si na ní s básníkem povídá na jaroměřickém náměstí. Necelý rok poté Otokar Březina zemřel. | foto: Archiv MAFRA

Do Jaroměřic jezdili Masaryk, Beneš i Havel. Všichni kvůli básníkovi

  • 0
Prezidentské volby jsou příležitostí připomenout již skoro zapomenuté návštěvy tří hlav států v městečku na Třebíčsku. Do Jaroměřic nad Rokytnou je přitahovala jediná osobnost - světově uznávaný básník Otokar Březina. Jezdil za ním Masaryk, do jeho bytu se podíval Beneš, jeho klobouk si zkoušel Havel.

Jmenoval se Václav Ignác Jebavý, ale svět si ho zapamatoval pod pseudonymem Otokar Březina. Byl osmkrát navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Už za svého života se stal světově uznávaným básníkem a třem demokratickým prezidentům stálo za to vážit kvůli němu cestu až do Jaroměřic nad Rokytnou.

Otokar Březina

Březina se narodil v roce 1868 v Počátkách u Pelhřimova do rodiny drobného živnostníka, jako jediný z jeho sedmi dětí se dožil dospělosti. Studoval v Telči, učil v Nové Říši i Jinošově. Svou životní pouť pak dokončil v roce 1929 v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde dlouhé roky učil na měšťanské škole. V Jaroměřicích je také pochovaný. Mimochodem učitelská profese ho stála spoustu energie. Traduje se jeho výrok: "Učitelství jest těžký robotný úřad, ochromující fantazii, pijící sílu z organismu." Březina mohl jít "za lepším", lákali ho, aby šel učit na univerzitu, v roce 1919 získal i čestný doktorát Karlovy univerzity. Ovšem jemu se příčilo být středem pozornosti. Halasné pocty ho při jeho samotářské a uzavřené povaze uváděly do rozpaků, vyhýbal se jim.

Přijel třeba Tomáš Garrigue Masaryk s manželkou Charlottou už v roce 1906. Tedy dlouho předtím, než se stal československým prezidentem. Velmi známou se stala fotografie z Masarykovy druhé návštěvy 13. června 1928. Prezident si na ní s básníkem povídá na jaroměřickém náměstí, všude kolem jsou davy lidí. To bylo necelý rok před Březinovou smrtí.

Byt, ve kterém básník v Jaroměřicích žil, pak v roce 1947 navštívil tehdejší prezident Edvard Beneš. Dochovala se řada fotografií. V městečku se zastavil v rámci svého putování po Moravě.

V 50. letech napsal svou první větší práci právě o Březinovi pražský mladík, který se později proslavil absurdními divadelními hrami a odporem k režimu. Jmenoval se Václav Havel a na konci roku 1989 se stal devátým a posledním československým prezidentem.

Taky Havel přijel do Jaroměřic kvůli Březinovi. V 90. letech se dvakrát zastavil v jeho muzeu. Existuje fotografie, na níž je zachycen, když si v muzeu na popud přátel zkouší básníkův klobouk.

"Březina Havlovi imponoval, Havel sám napsal nikdy nevydanou sbírku básní," zmínil básník Jiří Kuběna, exprezidentův celoživotní přítel. Kuběna v roce 1992 Václava Havla s manželkou Olgou hostil u sebe doma na hradě Bítově, kde žije. Havel projevil přání zajet právě do Jaroměřic.

A jednou tu byl údajně pouze na skok na hřbitově položit kytku na hrob básníka, to když jel z oficiální návštěvy dukovanské elektrárny.

Do Jaroměřic přijížděl Březinu navštěvovat i přítel Karel Čapek.