Kalinova neteř Naděžda Šinoglová s fotografií svého strýce.

Kalinova neteř Naděžda Šinoglová s fotografií svého strýce. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Prezident Zeman nezapomněl ani na třebíčského „Nicholase Wintona“

  • 3
Umučený kněz Josef Toufar a třebíčský rodák Antonín Kalina, jehož zásluhy jsou totožné s tím, co se podařilo Siru Nicholasi Wintonovi nebo Oskaru Schindlerovi. To jsou dva z oceněných z Vysočiny, které vyznamenal prezident Miloš Zeman.

Mezi oceněné u příležitosti výročí vzniku samostatného československého státu se prezident Miloš Zeman rozhodl zařadit také dvě osobnosti z Kraje Vysočina. V úterý večer je vyznamenal in memoriam.

Osobnosti z Vysočiny oceněné prezidentem

Rok 2014

Josef Toufar - získal medaili za zásluhy o stát. Koncem 40. let minulého století působil jako farář v Číhošti a stal se obětí komunistů.

Antonín Kalina - zachránil stovky židovských dětí před smrtí v koncentračním táboře Buchenwald.

Rok 2013

Jarmila Kratochvílová - dlouholetá světová rekordmanka v běhu na 800 metrů byla odměněna za zásluhy o stát v oblasti sportu.

Rok 2009

Imrich Gablech - válečný veterán získal Řád Bílého lva.

Poznámka: Jde o výběr oceněných.

Zdroj: Wikipedia a Pražský hrad

Prezident Zeman ocenil Josefa Toufara. Ten koncem 40. let minulého století působil jako farář v Číhošti na Havlíčkobrodsku. Komunistická StB jej v rámci tažení proti církvi obvinila ze zinscenování takzvaného číhošťského zázraku. Podle svědků se 11. prosince 1949 během mše v číhošťském kostele několikrát pohnul kříž na oltáři. Toufar byl zatčen a mučen. Zemřel 25. února 1950.

„Myslím, že takové ocenění mělo být už dávno. Ale na druhou stranu: cosi se tady naplnilo - že je 25 let od pádu komunismu, za pár týdnů si budeme připomínat 65. výročí Toufarovy smrti,“ uvedl publicista Miloš Doležal, který napsal o Toufarovi knihu Jako bychom dnes zemřít měli.

„V Toufarově příběhu, přestože dnes dochází k jakémusi relativizování naší nedávné minulosti, se nedá nic moc relativizovat. Tady je to jasně dané! Komunistickou státní bezpečností byl zavražděn nevinný člověk. A to bude navždy křičet, navždy to bude takový vykřičník,“ doplnil Doležal. „Každá připomínka jeho osudu je důležitá pro nás, naše děti a budoucí generace,“ řekl.

Kalina zachránil stovky dětí i když byl v koncentračním táboře

Třebíčský rodák Antonín Kalina se jako politický vězeň dostal do Buchenwaldu. Tam vymyslel odvážný způsob, jak zachránit děti, kterým hrozila jistá smrt. Rafinovaným falšováním kartotéky se podařilo „zašantročit“ 1 300 dětí, z nich 1 200 bylo židovského původu, zbytek byli Romové (více o záchraně dětí zde).

Na rodinném snímku nahoře uprostřed stojí Antonín Kalina. Publicista Motl o něm napsal knížku. Kalina se narodil v Třebíči v roce 1902, kde se vyučil ševcem. Zemřel v Praze v roce 1990. Pohřben je na Olšanech.

„Kalina to měl složitější než Winton i Schindler. On byl v koncentračním táboře, každý den mohl zemřít. Je to naprostý unikát,“ řekla ředitelka třebíčského městského kulturního střediska Jaromíra Hanáčková.

Vyznamenání pro Kalinu jel do Prahy převzít jeho synovec Jaromír Slavík. „Kalina by si v Třebíči zasloužil malé muzeum,“ uvedla Hanáčková. Jeho příběh již vyšel knižně, zasloužil se o to hlavně publicista Stanislav Motl.

„Stojí za to, aby se o tom hrdinství více vědělo. Vždyť Kalina zachránil děti, ze kterých vyrostli i nositelé Nobelovy ceny či významní politici,“ upozornil starosta Třebíče Pavel Heřman.

,