Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nebyl bych proti zadání Rusům, řekl Zeman o rozšiřování Dukovan

  16:57aktualizováno  16:57
Prezidentu Miloši Zemanovi by nevadilo, kdyby stát zadal dostavbu dalších bloků dukovanské jaderné elektrárny bez výběrového řízení Rusům. Podobně, jako to hodlají udělat v Maďarsku. Prohlásil to při návštěvě zařízení. V Dukovanech byl Zeman jako prezident poprvé.

„Politická situace je věc krátkodobá a výstavba jaderné elektrárny je věcí dlouhodobou. Jinými slovy záleží na tom, kdo co konkrétně nabídne. Jedná se o cenu, financování, o příslušné další benefity. Osobně bych vůbec nebyl proti tomu, aby se u nás aplikoval podobný model, jako je v Maďarsku s elektrárnou Paks,“ prohlásil prezident při návštěvě dukovanské elektrárny.

Fotogalerie

Maďarská vláda Viktora Orbána zadala stavbu jaderné elektrárny Paks 2 bez soutěže ruskému Rosatomu. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodla, že Rusko poskytne na výstavbu elektrárny třicetiletý úvěr ve výši 10 miliard eur, tedy 80 procent z 12,5 miliardy předpokládaných nákladů.

Výměnou za to se stane hlavním dodavatelem technologie ruská státní agentura Rosatom (o maďarském modelu výstavby více čtěte zde).

Přípravu výstavby v Dukovanech by takový postup mohl urychlit.

„Navíc v úterý Sněmovna schválila poslaneckou verzi novely stavebního zákona, která nám umožní projekt nového jaderného bloku zkrátit až o pět let. Tento zákon se, pane prezidente, dostane na váš stůl k podpisu,“ zmínil pak generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

V dukovanské elektrárně mají v těchto dnech důvodů ke spokojenosti víc, protože obdržela licenci od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na další dlouhodobý provoz druhého výrobního bloku. První ho má a ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský očekává obdržení licence na třetí a čtvrtý blok do konce roku.

Stačilo procento a Rakousko bylo jadernou zemí, řekl Zeman

Proti dalšímu dlouhodobému provozu dukovanské elektrárny se ozývají hlasy ze sousedního Rakouska. Zeman zmínil nedávné jednání s rakouským prezidentem Alexanderem Van der Bellenem.

„Říkal jsem mu: Co by se stalo, kdyby referendum o vaší jaderné elektrárně Zwentendor skončilo o jedno procento jinak? Byli byste jadernou zemí, vy byste nebyl předseda Strany zelených, patrně ani prezident. Ovšem tehdy referendum skončilo o půl procenta proti jaderné elektrárně a vše se vyvíjelo jinak,“ zmínil Zeman.

Odstraňme solární barony, vyzval prezident

Zeman v Dukovanech kritizoval dotační politiku takzvané zelené energie, kterou nazval pastí minulých vlád a parlamentů.

„Zpochybňuji výraz čisté zdroje, protože například při výrobě solárních panelů dochází k aplikaci technologií, které se nedají označit jako příliš čisté nebo energeticky úsporné.“

Kriticky zmínil rovněž patnáctinásobnou solární dotaci oproti běžným zdrojům energie. Uvedl, že tlačí na politiky, aby se tyto smlouvy zrušily.

„Říkají mi, že by to udělali rádi. Jenže sice ušetříme na dotacích 35 miliard korun ročně. Ale pak proděláme na arbitrážích a penále.“ Podle něj je potřeba odstranit solární barony, což bude těžké.

Nakonec se podle českého prezidenta shodli na tom, že obě země si sice zachovávají svoje názory, ale je to výlučně záležitost národních států, do níž sousední země nemají co mluvit.

Zeman také připomněl, že Dukovany byly postaveny vlastními silami. „A to v době, kdy jsme měli vyspělé jaderné strojírenství. Nejsem si tak docela jist, že tato situace existuje ještě nyní. A velmi bych si přál, aby se jaderné strojírenství u nás opět rozvíjelo,“ řekl.

Kdykoli jedná se zahraničními partnery, vždy prý mluví i o tom, že by české podniky v této oblasti měly participovat na výstavbě jaderných bloků i v řadě zahraničních zemí.

„Zejména tam, kde se tato výstavba počítá na desítky. Čili nejde jen o dokončení Dukovan, ale taky o rozvoj českého jaderného strojírenství. A o úctu k odborníkům,“ uvedl český prezident při diskuzi se zaměstnanci.

Jadernou energetiku Zeman považuje za jednu z nejčistějších. „Kdybych chtěl rozčílit ekology, prohlásil bych, že jaderná energetika je výborná proto, že neprodukuje žádné skleníkové plyny.“

Dostal tričko a helmu

Zeman si při každé návštěvě nějakého podniku předem vyžádá informace o průměrné mzdě zaměstnanců.

„Z podkladů, které mi byly zaslány, jsem se dozvěděl, že průměrná mzda na Dukovanech je 57 tisíc korun měsíčně. Dovolte mi, abych vám k tomuto skvělému údaji blahopřál. Daleko za vámi se 45 tisíci korunami měsíčně je Philip Morris v Kutné Hoře, což je tabáková firma. A je vidět, že jaderná energetika krom jiných pozitiv zvyšuje i vaši životní úroveň,“ zmínil Zeman.

Z Dukovan si jako dárek odvezl tričko s emblémem jaderné elektrárny a helmu. „Až pojedu na člunu, tričko si obléknu,“ reagoval se smíchem s odkazem na svou blížící se dovolenou na vysočinské chalupě.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pokusné pole u Křelovic na Pelhřimovsku. Rozdíl při využívání postřiků je na...
Bez chemie pěstovat brambory nelze, tvrdí ústav po pokusech na poli

Pěstovat v dnešní době brambory bez chemického ošetření nejde. Po pokusech na třech polích na Pelhřimovsku to konstatovali zemědělci a odborníci z Výzkumného...  celý článek

Porota pozitivně hodnotila citlivý přístup vítězného návrhu k centru města....
O podobě Náměstí v Meziříčí rozhodnou lidé v referendu. Nařídil ho soud

Nejen poslance budou 20. a 21. října volit obyvatelé Velkého Meziříčí. Rozhodovat budou také o budoucí podobě Náměstí. Krajský soud v Brně potvrdil nárok...  celý článek

Vyhlášený havlíčkobrodský klub Vagon musel před dvanácti lety ustoupit nově...
Ve Vagonu začala sláva mnoha kapel. Dnes na místě klubu jezdí autobusy

Před dvanácti lety musel ustoupit novému autobusovému nádraží kultovní havlíčkobrodský klub Vagon. Zlatou éru zažil v letech 1999 až 2005. Začínala tam celá...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.