Moderní rychlovlaky by měly mezi Prahou a Brnem jezdit 350kilometrovou...

Moderní rychlovlaky by měly mezi Prahou a Brnem jezdit 350kilometrovou rychlostí - podobně jako francouzské střely AGV (nástupce TGV). Na Vysočině se počítá s vybudováním čtyř zastávek. | foto: Reuters

Vysokorychlostní vlak pojede až 350 km/h, na Vysočině zastaví čtyřikrát

  • 115
Přibližně stovka zástupců měst a obcí se v úterý na krajském úřadě v Jihlavě seznámila s plánem výstavby vysokorychlostní železnice, která propojí Prahu s Vysočinou a Brnem. Podobné investice ve světě vycházejí na sto miliard korun. Začít stavět by se mohlo v roce 2025.

Tohle nebude žádný ufuněný motoráček. Jde o rozsáhlý projekt v režii státu. Na starost ho mají ministerstvo dopravy a Správa železniční dopravní cesty (SŽDC).

"Ta trať bude příležitostí pro mladé i pro lidi, kteří chtějí do světa. Vysočině se přiblíží Vídeň, Berlín a Drážďany. Do Prahy má vlak navrhovaný dojezdový čas 40 minut a do Brna pětatřicet," řekl po jednání o moderní dráze náměstek hejtmana pro dopravu Libor Joukl.

Jihlava - Praha za 40 minut

Plně elektrifikovaná dvojkolejná trať má navrhovanou rychlost 350 kilometrů v hodině. Cesta z Jihlavy do Brna by tímto vlakem trvala 35 minut. Do Prahy je plánováno 40 minut.

Rychlovlak, který bude moci jet až rychlostí 350 kilometrů v hodině, bude mít v kraji čtyři zastávky. Ta první má vzniknout u Velkého Rybníka mezi Pelhřimovem a Humpolcem a ponese název Vysočina. "Další zastávky budou v Jihlavě, Velkém Meziříčí a Velké Bíteši," vyjmenoval Joukl.

Například Velké Meziříčí nebo Jihlava podle Joukla rychlé spojení do Prahy a Brna podporují. Jsou ale i obce, které mají mít trať na svém území a protestují proti tomu.

"Je zde zhruba deset petic v obcích, které mají na tuto investici jiný pohled než stát," zaznamenal ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna.

Vysočinu provrtá řada tunelů, nesmí být delší než 5 kilometrů

Diskuse se zástupci krajů, měst a obcí o tom, kudy trasu vést, aby co nejméně škodila životnímu prostředí, budou ale pokračovat.

"Ten proces vidím ještě jako dlouhý. Přibližně v roce 2025 bychom mohli zahájit stavbu prvních úseků mezi Prahou a Brnem," doplnil Sosna.

Jednou z obcí, které jsou proti trati na svém území, je Vyskytná nad Jihlavou.

"Už dříve jsem se pídil po informacích o této trati. Dnes jsem se dověděl, že po ní pojede více vlaků, než bylo původně řečeno. Uděláme vše pro to, aby tudy trať nevedla, minimálně přes obec Jiřín," řekl vyskytenský starosta Petr Böhm.

Trasa vede z Prahy přes Benešovsko a Pelhřimovsko do Jihlavy, pak bude už velkou měrou lemovat dálnici D1.

Podle Luďka Sosny se v současnosti zabývají projekty nebo stavbou vysokorychlostních tratí například i v severním Německu, Španělsku, Itálii nebo Polsku.

Náklady na výstavbu se v Evropě pohybují v přepočtu mezi 400 až 700 miliony korun na jeden kilometr. Jiné jsou v nížinách, jiné zase v kopcovitějším terénu.

To druhé bude případ Vysočiny. "Tunelů na trase nebude málo, vznikne také řada mostních objektů," připustil Sosna. Žádný z tunelů nemá být z bezpečnostních důvodů delší než pět kilometrů.

Dráha má ekonomický význam, pokud jí denně jede minimálně 20 tisíc cestujících. Na základě evropských dohod ji má Česká republika mít nejpozději do roku 2050.