Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vraždící farář, šidící řezníci, válka. O tom psaly před sto lety noviny

  10:06aktualizováno  10:06
Otevřít století staré jihlavské noviny není veselé čtení. Nemohla za to jen válka. Třeba jeden farář tehdy střílel ve škole. V tisku se tehdy objevovaly na dnešní dobu nezvyklé zprávy, třeba o šidících německých řeznících nebo o tom, co povídala učitelka dětem ve škole. Úsměvné byly snad jen inzeráty.

Jeden z inzerátů v novinách, které na Jihlavsku vyšly před sto lety. | foto: Radek Laudin, MF DNES

Zuřila první světová válka. A poslední německý starosta Jihlavy Vinzenz Inderka dostal dopis z bojiště. Plukovník Lüftner mu psal, jak si vedli vojáci pěšího pluku původem ze západní Moravy.

„Veliké bylo nebezpečí, těžce stísněna mysl všech. Za panující husté mlhy hnal se pluk útokem s bezpříkladnou houževnatostí a pohrdáním smrtí. Z tisíce hrdel zaznívající ‚hurrá‘ ozývalo se v hořící vesnici,“ popsal plukovník tehdy úspěšné tažení.

Starosta pak nechal dopis vyvěsit na jihlavských nárožích. Ale jen v německém jazyce, což pak česky psané Jihlavské listy kritizovaly. Pro vojáky na frontě se tehdy pořádaly sbírky, například v Brtnici či Třešti. V zimě na frontě potřebovali spodky i vlněné ponožky.

Drže v ruce browning, vystřelil kněz třikrát v záchvatu šílenství

Kromě zpráv z války se ani na dalších stránkách novin neobjevovalo povzbuzující čtení. Jeden z redaktorů popisoval koncem roku 1914, jak se střílelo ve škole ve Svatém Kříži.

„Drže v ruce browning, vystřelil kněz Karel Valenta třikrát v záchvatu šílenství. Postřelil tam nebezpečně učitele Arnošta Coufala a sám se pak dobře mířenou ranou usmrtil před školou. Svého času byl Valenta kaplanem v Pohledu, kde právě za jeho působení farář skončil sebevraždou, podřezav si hrdlo. Před nějakým časem byl Valenta léčen v ústavu choromyslných,“ stálo v článku s titulkem Svatokřížská tragedie.

K těžce zraněnému učiteli, otci tří dětí, tehdy volali doktora Havla z Německého Brodu. Nakonec Coufal střelbu přežil.

Česky psané noviny v Jihlavě přímo před stoletím v roce 1917 nevycházely. Měly pauzu. Skončily krátce po začátku války a znovu se prodávaly až po vzniku Československa.

Pacienti veřejně děkovali doktoru Wernerovi za vyléčení tyfu

Ve stejném vydání z konce roku 1914, kde se psalo o střelbě ve škole, byla zpráva i o jihlavském náměstí. Zastupitelé tehdy jednomyslně rozhodli, že jihlavské náměstí ponese jméno císaře Františka Josefa.

„Jak známo, je to největší náměstí v Rakousku,“ psaly tehdy noviny. S dodatkem, že zastupitelé požádali telegramem o schválení pojmenování kancelář Jeho Veličenstva.

Jen o kousek dál byl další krátký článek ilustrující, jak se tehdy žilo v Jihlavě. Šlo o vzkaz pacientů. „Tyfem těžce nemocní ze světnice číslo 8, nyní už vyléčení, vzdali nejsrdečnější poděkování vrchnímu lékaři doktoru Wernerovi. Péči nám věnoval ve dne v noci, aby nás vyrval z náruči smrti.“

Noviny také ve válečné době vyzývaly lidi v obcích, aby psali kroniky. „Pohnutá doba se k tomu hodí. Pro příští pokolení budou kroniky z války hledané po celá staletí. Pište jména narukovaných, raněných, padlých - jejich osudy.“

Vojíni budou vraždit německé obyvatele, říkala učitelka dětem

Po vzniku Československa byly jihlavské noviny plné česko-německé řevnivosti. Dostala se i do článku o řeznících, kteří nedodržovali nařízení o maximálních cenách masa. Hlavně vepřové prodávali podstatně dráž, za což hrozily pokuty i vězení. V poslední větě „masového“ textu českých novin byla poznámka, že českých řezníků se stesky kupujících netýkaly.

Další článek stejného vydání přišel ještě s těžším kalibrem. Jeho titulek zněl: Traviči dětských duší. Pojednával o učitelce druhé třídy, která podle autora vykládala žákům, že čeští vojíni budou chodit po bytech a vraždit německé obyvatelstvo. I tak se psalo začátkem roku 1919.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

Totéž číslo popisovalo incident, kdy se skupina vojáků rozhodla pro jazykovou očistu Jihlavy tím, že shazovali a rozbíjeli německé nápisy.

Spory byly také ohledně divadla, kde se hrálo německy. Češi si stěžovali, že bylo zavřené. „Jen myši si tam pořádaly své reje. A pro českou divadelní společnost měl stánek německé Thalie zavřeno,“ psaly noviny.

Odlehčenější četbu poskytovaly tehdy inzeráty. Jeden z nich si zaplatil Štěpán Vetterman. Sám sebe označil za zdatného učitele hry na citeru. Výuku prakticky i „theoreticky“ poskytoval na jihlavské adrese Dřevěné mlýny 172.

Hned vedle byl inzerát, že inteligentní slečna přijme spolubydlící i na stravu.
Asi se jí ozvalo hodně lidí, protože byla tenkrát v Jihlavě nouze o byty.

Listy to popisovaly dramaticky, situaci označily jako příšernou. „Rodiny se tísní v komorách jako koroptve. Pobíhají zděšeně od domu k domu. Nabízejí vysoké obnosy za zprostředkování bytu,“ popisoval redaktor.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nehoda motocyklisty na babetě a cyklisty v Českém Brodě (21. března 2014)
Při práci zemědělského stroje na jihu Jihlavska zemřelo malé dítě

Poblíž osady Stranná na Jihlavsku zemřelo v pondělí večer v souvislosti s prací zemědělského stroje malé dítě. Co přesně se stalo, policie zveřejnit nechce....  celý článek

Pavel Chlubna miluje Jaroměřicko. Sbírá místní pověsti, zabývá se i osudy...
Po válce ves překvapil dopis, zda chce svůj zvon zpět, zjistil badatel

Badatel a fotograf Pavel Chlubna z Jaroměřic nad Rokytnou má netradičního koníčka. Zajímá se o kostelní zvony. Příběhy deseti kostelů a více než dvou desítek...  celý článek

Už rok a půl pletou ženy z Nového Veselí s cílem podpořit stavbu obchvatu....
V Novém Veselí roste naděje na obchvat, stavět by se mohlo už za rok

Nové Veselí na Žďársku je blíž k obchvatu za více než 200 milionů korun. Kraj vybral, kdo zpracuje projekt. Lidé v městysi o novou silnici, která by z centra...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.