Život sám počíná rozkoší, pojďme tedy i my začít u Rozkoše. Obec toho jména leží u Moravských Budějovic. Původně vznikla na křižovatce dálkových cest. V místě byly tři hostince: Peklo, Kratochvíle a právě Rozkoš. Hospoda dala jméno pozdější obci. Ta se však ještě předtím jmenovala Šrámek podle místního hostinského.
Takto si představoval vznik názvu pro Litohoř výtvarník Václav Kocourek.
Nedaleké Příštpo se pyšní snad nejhůře vyslovitelným místním názvem na Vysočině. Historici si jeho původem ale nejsou jisti. Mohl znamenat mladý les - štěp - ale třeba i příštěpek.
Chlístov u Rokytnice nad Rokytnou prý založil muž jménem Chlust. Mnoho vysvětlení nepřináší legenda o vzniku názvu obce Babice: prý se jednalo o obec lidí Babových, uvádí Moravská vlastivěda.
Muž se ztratil v lese. Aby našel cestu ven, zapálil ho
Pověst s pochybným morálním poselstvím existuje o vzniku jména Litohoř. Obec prý založil muž, který se tam ještě před jejím vznikem ztratil v lese. Napadlo ho, že zapálí les, aby mu oheň cestu ven prohořel. A tak tomu i bylo.
Když později lidé na místě založili ves, název vymyslel tento žhář-zakladatel: „Když jsem les zapálil, bylo mi jej líto, ale přesto jsem si řekl: Hoř! Ať se tedy naše ves jmenuje Litohoř,“ píše Antonín Ondráček ve sbírce pověstí Obrázky z Jaroměřicka.
Město zachránilo telátko hozené nepřátelům z hradeb
Tam najdeme i povídání, jak k názvu přišla Jemnice. Historici míní, že od jámy (byly zde doly na stříbro - pozn. red.), pověst však nabízí jiný výklad. Ve staré tvrzi prý žila milá panna, proto nazývaná Jemná. Jednou při obléhání hradeb nepřítelem pannu napadlo, že by obléhatele odradila, kdyby z hradeb shodila své oblíbené telátko.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina. |
Nepřátelé si pomyslí, mínila, že lidé v tvrzi mají ještě dost zásob, když mohou házet z hradeb vykrmená telátka, a tak třeba odtáhnou. Stalo se.
Tvrz i město na počest panny pak lidé nazvali Jemnicí. Do kamene v hradbách vytesali její obraz. Je-li legenda pravdivá, nevíme, záhadná kamenná panna je však vsazená v hradbách u Dolní brány dodnes. Jen není jasné, zda jde o pohanskou bohyni, pannu Jemnou, či třeba zakladatelku zdejšího kostela.
Kdousov založil muž jménem Kdůs, nedaleké Kostníky jsou prý metaforou pro cosi odolného jako kost. V Korolupech zase zřejmě žili loupači kůry.
