Zázračných pramenů znám více, pravidelně nabírám vodu u sv. Vintíře na Dobré Vodě, kousek pod Hůrkou, na silnici Železná Ruda- Sušice.

Tam je i za sucha vody dost. Jiný zázračný pramen, kloubovka u Oselce na Nepomucku, oslabuje, měli jsme smůlu, podnikatel před námi měl plné auto kanystrů, všichni jsme to vzdali. Jeden kanystr, to bylo na půl hodiny.

Za naší hájovnou. asi 200 m do kopce, máme také pramen ze skály, asi 5 litrů za minutu, i za letošního sucha. Zatím však investici do kapličky se sv. Marií nehodlám realizovat, jsme rádi, že máme svůj klid. Ostatně majitelka toho lesa žije v Anglii, nějaký kontakt jenom přes advokáty. Vodu mám ale přeměřenou přes ČEVAK, je to výborná pitná voda, ani stopa dusičňanů.

Celkem zajímavá informace, že po svedení dešťové vody do nádrže se ve vodě objevily fekální bakterie.

Je vidět, co na nás prší.

Koliformní bakterie určitě neprší, a i v tom článku se píše, že studánka byla kontaminovaná nikoli dešťovou vodou, ale povrchovou. Stačí, aby se někde vykadil pes.

Počátek poutního místa se pojí k pověsti o písaři pohled. kláštera Prokopovi, který v r. 1730 při lovu vlka zapadl do bahna. V obavě o svůj život se začal modlit a slyšel zpěv chorálu, opakovalo se v něm slovo sv. Anny. Začal se modlit k té světici a slíbil, když bude zachráněn, vystaví na tom místě kapličku, a tak se i stalo. Při výstavbě kapličky byl nalezen pramen léčivé vody. V r. 1887 pramen vyschnul, nový pramen byl nalezen pod starou myslivnou a byl sveden pod kapličku. Voda z něj nebyla však již tak radioaktivní, nehodila se k lázeňským účelům. Putování věřících k posvátným místům zůstalo, i když později v pozměněné podobě.

Pod vrchem sv. Anny bylo kdysi malé koupaliště hojně navštěvované. Voda byla průzračná, čistá, ale nežili v ní žádní vodní živočichové. Byla také slabě radioaktivní. Nyní prý již to místo neexistuje, je zarostlé.

Paní Kropáčková o tom ví své.

málo se modlej

Stěžujte si ve Vatikánu,.

?