„Mumie vznikla kvůli nejstaršímu a nejvzácnějšímu exponátu připravované výstavy, kterým je fragment takzvaného kartonážového dílu. Ty se pokládaly na mumie jako ozdoby, potažmo jako symboly magické ochrany,“ vysvětlila Ludmila Moržolová, zástupkyně ředitele Muzea Vysočiny Jihlava.
Muzeum má ve své sbírce jeden díl o velikosti 9 krát 12 centimetrů. Jeho stáří se odhaduje na 2 500 let.
„Kolegové z Náprstkova muzea v Praze stáří kartonážového dílu datují na pozdní dobu (747-332 před naším letopočtem) až ptolemaiovskou dobu (332-30 před naším letopočtem). Jak jej muzeum získalo, se nám bohužel nepodařilo dohledat,“ poznamenala Moržolová.
Vyrobit egyptskou mumii byl pro technické oddělení muzea ze začátku oříšek. „Nechtěli jsme ji dělat žádnou dobovou technologií. Takže vznikala čistě moderně a také metodou pokus - omyl,“ vysvětlila Alena Žahourková ze čtyřčlenného týmu autorů.
Jako základ posloužil stavební polystyren a Žahourková byla model. „Ano, mumie má mou velikost. Je to skutečně moje obkreslená postava,“ zasmála se. Z polystyrenového bloku se následně obkreslená postava vyřízla a horkovzdušnou pistolí uhladila. „Polystyrenové kuličky nám po muzeu létaly ještě týden,“ prozradila.
K ozdobení posloužily obyčejné fixy
Pak se tým složený ještě ze Sylvy Holendové, Jiřího Kejvala a Jaroslava Havlíčka pustil do zabalování. K tomu jim posloužila plátěná prostěradla.
„Namočili jsme je do směsi vody, lepidla a pigmentů. Zkoušeli jsme až na místě, co fungovat bude, a co nebude. Žádný postup dopředu jsme daný neměli,“ připomněla Žahourková.
Další zdobné kartonáže vytvořili ze tří vrstev proškrobeného plátna. Poté přišlo na řadu zdobení.
„Nepoužívali jsme žádné staré technologie, ale vzali jsme fixy a mumii pomalovali. Inspiraci jsme hledali v knihách a na internetu. Nešlo o to, aby mumie byla čistou kopií, ale k ilustraci. Na výstavě bude uložená ve spodní části sarkofágu,“ doplnila Alena Žahourková.
Výstava bude veřejnosti zpřístupněna v prosinci.
