Lidovecký senátor a někdejší starosta Velkého Meziříčí František Bradáč se v lednu musel věnovat fotografování. Finančnímu úřadu snímky dokazoval, že jeho kamenitý remízek je skutečně kamenitý remízek, na němž nelze stavět dům ani pěstovat obilí.
„Tak jsem šel do terénu fotit a říkal jsem si, co asi dělají starší a nemocní vlastníci, kteří tam jít nemohou? Ti dostanou tak vysokou daň, jako by to byla úrodná půda?“ ptal se senátor.
Podobný podnět dostal od starosty nedalekého Hodova na Třebíčsku Stanislava Jaši. Proto je Bradáč přesvědčen, že finanční úřady se snaží z takzvaných ostatních ploch všude vybírat dva tisíce korun za hektar, což je víc než z pole. To v případě, když lidé nedoloží, že remízek je opravdu remízek.
Podle senátora je rozdíl mít „ostatní plochu“ ve velkém městě, kde ji lze časem lépe zhodnotit, nebo někde na kopci na Vysočině.
Jak uplatnit zdravý rozum při tlaku shora? ptá se senátor
„Mluvil jsem o tom také s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a bylo mi naznačeno, že lidé na finančních úřadech snad mají zdravý rozum. Tomu věřím. Jenže jak ho uplatnit, když na vás zároveň shora tlačí a motivují, abyste vybrali co největší daně?“ sdělil Bradáč.
A zná konkrétní případy lidí, kterým letos z těchto důvodů razantně vzrostla daň z nemovitosti. Jeden z nich dříve platil 4 tisíce korun. Nyní má odevzdat skoro třináct tisíc a pak ještě zpětně přes 17 tisíc. Přitom v zákoně se nic nezměnilo.
MF DNES kontaktovala jednoho majitele. Patří mu pozemek - pozůstatek po lomu. Tento penzista, jenž se už těžce pohybuje, vlastní i rokli, mez, silniční násep a podmáčené pozemky.
„Dříve jsem v přiznání uváděl u neplodné půdy osvobození od daně. Letos si mě pozvali, a že z toho budu muset platit daně, abych přiznání předělal. Řekl jsem jim, ať mi to dají písemně, což nechtěli. Že prý každý pozemek se dá nějak využívat,“ popsal muž.
Místo předělání daňového přiznání jim poslal písemné zdůvodnění. „Čekám, jak to dopadne, zda mi sami vyměří daň dle svých představ. Jde o to, že by to chtěli i zpětně,“ dodal majitel pozemku.
Podle zákona jsou někteří vlastníci ploch, které nelze žádným způsobem využívat (remízky, hájky, větrolamy, bažiny) od daně osvobozeni. „Jenže tuto nemožnost využití teď nově chce finanční úřad doložit. Při nedoložení pak vlastník může z této ostatní plochy paradoxně zaplatit mnohem větší daň než z pole či louky,“ dodal Bradáč.
Zákon o dani z nemovitých věcí se nezměnil
Také mluvčí ministerstva financí Dominik Maslák potvrdil, že se zákon o dani z nemovitých věcí nezměnil. „Nedošlo k žádné změně sazeb této daně ani ke změně podmínek pro možnost uplatnění osvobození od této daně,“ uvedl.
Pokud se týče remízků, hájů, větrolamů a mezí, můžou podle něj vlastníci uplatnit osvobození od daně. A to za podmínek, které platí už od roku 1993.
Když se tyto krajinné prvky nachází na pozemcích s ornou půdou či travním porostem, nemusí se z nich podle Masláka platit daň.
„Pokud se však tyto krajinné prvky nachází na pozemku druhu ostatní plocha, od daně z nemovitých věcí nejsou automaticky osvobozeny. Pouze za předpokladu, že takové pozemky nelze žádným způsobem využívat,“ popsal Maslák. A zdůraznil, že zákon nespojuje osvobození od daní s nemožností hospodářského způsobu využití pozemku, ale s nemožností jakéhokoliv způsobu využití.
„Za podstatné považujeme, že dochází k většímu počtu případů, kdy u pozemků, na nichž se nachází například remízek, dochází ke změně druhu tohoto pozemku. Například z původní orné půdy na ostatní plochu,“ doplnil mluvčí.
Nejde o trestání vlastníků, tvrdí ministerstvo financí
Zemědělské pozemky vždy požívaly větších výhod než ostatní plochy. Ke změně v druhu pozemku včetně zápisu do katastru nemovitostí dochází na základě výsledků úprav, které dělají pozemkové úřady, nebo se to děje na základě revize katastrálních úřadů. Bývají za tím ale i jiné důvody.
„Ze strany správce daně tak nejde o trestání vlastníků ostatních ploch, ale o respektování údajů o druzích pozemku evidovaných v katastru nemovitostí,“ doplnil mluvčí.
Pokud však majitelé se změnou druhu pozemku nesouhlasí, můžou to řešit s odpovědnými úřady.
„Ministerstvo financí si je vědomo významu vybraných krajinných prvků. Přestože se nejedná o situace, jejichž příčinou by byla změna zákona o dani z nemovitých věcí ani změna postupu správců daně, je tato záležitost intenzivně diskutována se všemi dotčenými resorty. Chceme nalézt optimální řešení v reakci na stávající praxi týkající se zejména změn druhů pozemků,“ dodal Dominik Maslák.
