Jedna z největších poutí v Česku začíná, do Žďáru láká obří ruské kolo

Čtyři stupně, studený vítr, déšť. I přes takové psí počasí světští finišují s přípravou svých atrakcí. Půlka května patří ve Žďáře nad Sázavou už bezmála tři sta let tradiční svatojánské pouti. Ta je zároveň jednou z vůbec největších v celé České republice. Lákadlem pouti je letos obří ruské kolo.

„Zima je strašná, snad se na konci týdne zlepší počasí,“ přeje si Anna Dykovská, jejíž rodina jezdí s kolotoči už několik generací a Žďár patří mezi jejich obvyklé štace. A tak dobře ví, že v období kolem ledových mužů Pankráce, Serváce a Bonifáce bývá počasí hodně nevyzpytatelné.

Provozovatelé atrakcí na začátku týdne obsadili prostranství na Bouchalkách, někteří ve městě parkovali svoje nákladní auta a obytné karavany dokonce už před minulým víkendem.

Podle městského úřadu, který pouť organizuje, je na místě kolem stovky velkých a malých atrakcí a počítají také asi s dvěma sty stánky. Prodejci však většinou napínají plachty až v pátek.

„Návštěvníci na pouti najdou svoje oblíbené atrakce z dřívějška, jako je například visutý kolotoč, Extrembooster, katapult či Factor-X, ti menší například tradiční labutě, akvazorbing, strašidelný zámek či jízdárny s poníky a jiné. Letošní novinkou je obří ruské kolo,“ uvedla Marie Šustrová z odboru komunálních služeb.

Ceny vstupenek na atrakce se pohybují v podobné hladině jako loni. Horská dráha za 50 korun, Factor-X za 80, řetízkový kolotoč za 40. Svezení na obřím ruském kole přijde na 80 korun za pět minut jízdy.

Kolo je vysoké 35 metrů, což je pro srovnání o osm metrů více, než je vyhlídkový ochoz na věži kostela svatého Prokopa v centru města.

„Do otočné gondoly se vejde celá rodina. Kolo se otáčí pomalu a nabízí zajímavý výhled na město,“ popisuje Anna Dykovská z Prahy, která kolotoč provozuje.

„Chlapi atrakci montovali tři až čtyři dny a museli využít i velký jeřáb,“ dodává.

Světští žďárskou pouť hojně vyhledávají, jde o jednu z největších akcí svého druhu v Česku.

„Srovnatelná je například s řípskou nebo kutnohorskou poutí,“ zmiňuje Dykovská. Tyto akce jsou v kalendáři už na konci dubna.

Svatojánská pouť ve Žďáře

• Církevní oslavy v kostele svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře začínají čtvrteční bohoslužbou v 17:00, kterou bude sloužit pomocný brněnský biskup Pavel Konzbul. V sobotu jsou mše v 11:00 a 17:00, v neděli v 6:00, 7:30, 9:00, 10:30 a 14:30.
• Atrakce u zimního stadionu na Bouchalkách budou v provozu dnes do 20:30, v pátek a sobotu do půlnoci, v neděli do 20:00.
• K pouťovému programu patří také trh v Domě kultury (v sobotu od 9 do 16 hodin) nebo zpřístupnění věže kostela svatého Prokopa s průvodcem (v sobotu od 9 do 20 hodin).
• Návštěvníci pouti mohou zaparkovat u Domu kultury, městského úřadu, polikliniky nebo na centrálním parkovišti za Komerční bankou či na sídlišti Klafar, které je však průjezdné pouze ze Žďáru 3. V případě dobrého počasí bude možné auta odstavit také na travnaté ploše na Libušíně (pašijový areál).

Tradice žďárské pouti ovšem sahá až k roku 1722, kdy byl vysvěcen kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře. V barokní éře mířily v procesích na kopec nad Konventským rybníkem tisíce lidí.

Traduje se, že v roce 1779, tedy k padesátému výročí svatořečení, přišlo světce uctít kolem 50 tisíc poutníků. Církevní slavnost tehdy trvala celých pět dní.

Velké oblibě se těšily slavnosti na vodě navalis doprovázené ohňostrojem, později se této akci říkalo benátská noc. Nejnovější díl Žďárského uličníku zmiňuje, že ohňostroj je podle pramenů doložen už v roce 1735.

I když věhlas pouti během staletí kolísal, bývaly stánky ve 20. století rozložené podél celé zámecké zdi v dnešní Santiniho ulici.

Kolotoče stávaly třeba i u barokního mostu před hostincem Táferna nebo pod hrází Konventského rybníka. Hitem ve své době byl například cvičený medvěd, bleší cirkus nebo zápasník s hadem.

V roce 1980 se pak kolotoče přestěhovaly na volné prostranství u sportovišť na Bouchalkách.