Jana sedí u kuchyňského stolu a mechanicky loupe jedno jablko za druhým. „Jsou na přesnídávku,“ vysvětluje, zatímco její spolubydlící Martin a Šárka, která se před chvílí vrátila z práce, skládají u stejného stolu puzzle.
Za chvíli je čeká vaření oběda. Co bude? „Čočka,“ odpovídá stručně sedmadvacetiletá Šárka a běží zkontrolovat své morče Ludmilku. Část zbývajícího mužského osazenstva zatím odešla síct trávu.
Všichni jsou mentálně handicapovanými klienty Domova Háj u Světlé nad Sázavou. Od února však bydlí tato šestičlenná skupina v novém, speciálně upraveném komunitním domě ve Světlé nad Sázavou, v běžné zástavbě rodinných domů. Takovéto komunitní domy má Domov Háj ve Světlé nad Sázavou zatím dva. Do několika let by však měly vyrůst další.
„Chtěli bychom Domov Háj postupně zrušit. Rádi bychom zbývajících 59 klientů přestěhovali do takovýchto rodinných domů. Pokrýt bychom měli celé Havlíčkobrodsko,“ vysvětluje Dana Pajerová, ředitelka Domova Háj u Světlé nad Sázavou.
„Komunitní péče v rodinných domech vrací tyto lidi k běžnému a přirozenému způsobu života. Je to návrat k normalitě. Ačkoli ústavy byly ve své době pokrokovou metodou, jak se postarat o klienty, je to přežitý způsob péče,“ dodává.
Klientům jsou 24 hodin denně k dispozici asistenti
Většina z klientů Domova Háj má za sebou mnohdy i celoživotní zkušenost z velkých kamenných ústavů sociální péče a dětských domovů. Diagnostikované mají lehké, střední až vysoké mentální postižení často v kombinaci s fyzickým.
Teď, mnohdy až ve středním věku, se v komunitním bydlení učí žít téměř plnohodnotný samostatný život jako většinová populace.
Budoucnost komunitních domů na Vysočině
Zdroj: krajský úřad |
Každý má svůj vlastní pokojík, dva partnerské páry mohou žít dokonce společně na dvoulůžkovém pokoji. K dispozici mají obyvatelé domu společný obývák a kuchyň, kde si sami vaří. Nechybí prádelna, venkovní terasa, dílna, zahrada se skleníkem, kde pěstují zeleninu a ovoce.
„Nedávno jsme klientům pořídili i kocourka, který se stal okamžitě miláčkem všech,“ poznamenala Lucie Šormová, vedoucí komunitního bydlení dvou rodinných domů ve Světlé nad Sázavou.
K dispozici je jim 24 hodin denně asistent i aktivizační pracovník. Ti jsou připravení jim kdykoliv pomoct při plnění některých povinností, jako je hygiena, nákupy, praní prádla, vaření či doprovod na vycházky.
Pro mnohé to byl pozitivní šok
I když sociální pracovníci své svěřence na přechod do komunitního bydlení dopředu připravovali, vilku v rekonstrukci navštěvovali a v Domově Háj byli na oddělení, kterému se říká samostatná domácnost, přechod na nový režim byl pro mnohé poněkud šokem.
Z ústavního prostředí, z místa obklopeného hlubokými lesy, kde mohli na procházku maximálně na parkoviště nebo kousek do lesa, se nyní dostali do města, které nabízí množství aktivit. Museli změnit i své dosavadní návyky.
„Ale byl to šok pozitivní. U všech klientů jsme zaznamenali velký progres v některých činnostech a dovednostech. Jsou také samostatnější,“ zdůrazňuje Šormová.
U jedné z klientek se například zcela podařilo odbourat denní pomočování. Snížila se i agresivita a medikace některými léky. „Pobyt ve velkém ústavním zařízení často vede k agresivitě. Zde se nám tyto projevy podařilo oslabit a tím i snížit nebo úplně vysadit některé léky,“ vypočítává pozitiva komunitního bydlení.
