Poslanec Úsvitu Martin Lank býval v tom lipnickém areálu často. „Ale ještě v době, kdy to byla dětská léčebna ortopedických vad. Pocházím totiž z Lipnice a moje mamka tam svého času pracovala jako vychovatelka,“ vzpomíná.
Později jel pod lipnický hrad jako novinář, kterého zajímalo veřejnosti nepřístupné sídlo zákonodárců. Po zvolení poslancem tam ještě neměl příležitost zavítat. Ví ale, že řada jeho kolegů do Lipnice stále jezdí. „Na rekreaci bych tam asi nejel - logicky, protože v Lipnici žije můj táta. Přišlo by mi trochu divné, kdybych tam přijel a ubytoval se jinde,“ popisuje.
Poslanecký areál s krytým bazénem a kurty slouží pro výjezdní zasedání sněmovních výborů, komisí, klubů a pracovních skupin.
Podle místních je využíván méně než kdysi. „V případě volné kapacity mohou areál využívat i poslanci, zaměstnanci Sněmovny a jejich rodinní příslušníci a hosté. Krytý bazén pravidelně využívá lipnická škola,“ uvedl Roman Žamboch, ředitel tiskového odboru Sněmovny.
Cena za ubytování a stravování je 460 korun na den včetně snídaně, oběda a večeře. „V případě ubytování hostů z okruhu rodinných příslušníků a přátel se cena zvyšuje o padesát procent,“ dodal Žamboch. Pro srovnání: v lipnickém penzionu U České koruny, který provozují potomci spisovatele Jaroslava Haška, stojí jednolůžkový pokoj včetně snídaně 750 korun.
Roční náklady na provoz poslanecké základny jsou čtyři miliony korun. Ta částka je včetně mezd personálu a jejich sociálního a zdravotního pojištění. Objekt má na starost správce Pavel Major, který má k ruce dalších šest lidí. Zajišťují údržbu a provoz. „Všichni jsou místní - buď přímo z Lipnice, nebo z okolí,“ doplnil Žamboch. V dobách léčebny tam bylo 40 pracovních míst.
Místní si postupem času zvykli
V polovině devadesátých let, kdy se o koupi areálu v Lipnici rozhodlo, se odhadovaly náklady na rekonstrukci ve výši 61 milionů korun. Nakonec vše stálo devadesát milionů.
Lipnickým se zpočátku nelíbilo, že budou mít v obci „chalupu“ pro politiky. Postupně si zvykli. Hlavně v prvním desetiletí po otevření pomohla častější přítomnost zákonodárců k dotacím pro obec, místní hrad či třeba pro akci Podlipnické kostely. To už v posledních letech podle starosty Leoše Bláhy není.
Budovu dnešní poslanecké základny stavěli v třicátých letech dělníci Škodových závodů pro své děti. Ke konci druhé světové války krátce sloužil ještě nedokončený objekt jako provizorní lázně pro německé piloty, kteří se léčili z frontových zranění. Již od padesátých let to byla ozdravovna pro děti jako pobočka léčebny v Košumberku. „Po roce 1945 objekt sloužil pro potřeby zdravotnictví,“ sdělil Roman Žamboch, který pochází z Havlíčkova Brodu.
Sám Žamboch si pamatuje ozdravovnu v sedmdesátých a osmdesátých letech. „Jezdil jsem tam navštěvovat svého malého bratránka. Po roce 1980 tam krátce po maturitě pracovaly i některé mé spolužačky z havlíčkobrodského gymnázia,“ vzpomíná ředitel tiskového odboru Sněmovny.
Na konci 80. let přestala ozdravovna fungovat. Po sametové revoluci se budova změnila do podoby léčebny dlouhodobě nemocných, která byla předtím zrušena na zámku v Úsobí. „Objekt ale nebyl pro toto využití vhodný a léčebna opět asi po třech letech skončila,“ popsal místostarosta Lipnice Marek Hanzlík.
Jezdili tam všichni. Gross, Kalousek i Buzková
Pak už budova podle Žambocha jenom chátrala, protože do ní nikdo neinvestoval. Následně bylo sídlo na atraktivním místě v polovině devadesátých let převedeno na Poslaneckou sněmovnu. Ta ho získala bezplatně od Okresního úřadu v Havlíčkově Brodě. Poslanecké středisko bylo po rekonstrukci otevřeno v srpnu roku 1999.
Jezdili tam třeba Miroslav Kalousek ještě jako lidovec, Petra Buzková, Pavel Dostál, Ivan Langer a později často Michal Hašek. A zašli třeba i na lipnický hrad. Dříve tam chodilo více poslanců než dnes. „Protože na Lipnici více jednali,“ popsal kastelán Marek Hanzlík. Stanislav Gross se kdysi bránil tvrzení, že jde v Lipnici o luxusní zařízení. To tam ještě nebyl bazén, ale jen stará nádrž na vodu.
Pod hradem se kdysi jednalo i o kandidátech na prezidenta. A žďárská poslankyně Miroslava Němcová (ODS) před časem navrhla, aby Sněmovna lipnické sídlo prodala, protože ho nepotřebuje. Její návrh ale padl pod stůl. „Když už parlament takovýmto střediskem disponuje, měl by ho také efektivně využívat prioritně pro účely jednání orgánů Sněmovny. I pro zaměstnance, kdykoli to bude vhodné. Pokud by se ovšem objevila výhodná a reálná nabídka – která by třeba přinesla i pracovní místa pro lidi v místě a okolí – prodeji bych se nejspíš nebránil,“ míní poslanec Martin Lank.
I podle jeho brodské kolegyně Jany Fischerové (ODS) jde o to, aby bylo sídlo efektivně využíváno. „Kdyby tento areál bylo možné výhodně prodat a přitom nebyl využíván, tak naprosto souhlasím s prodejem,“ uvedla. Jako poslankyně tam byla na jednání Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. „Současně jsme využili tohoto jednání k setkání se starosty obcí a měst Havlíčkobrodska,“ dodala.
Ještě nikdy nebyl v poslaneckém areálu Josef Kott z hnutí ANO, který žije 30 kilometrů od Lipnice. „Ani se tam nechystám,“ doplnil s tím, že nemá žádné podrobné informace o tom, jak je objekt v současnosti využíván. „Takže nemám názor na případný prodej areálu. Předpokládám, že když k prodeji dojde, bude prodán za aktuální tržní cenu,“ doplnil Kott.
