Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vysočinský poslanec stojí zhruba dva miliony ročně, ukázala statistika

  15:06aktualizováno  15:06
Vysočinští poslanci za telefonování a internet měsíčně vydají i 4 700 korun. Další náklady mají třeba s ubytováním. Ne všichni dostali místo na ubytovně, a tak za některé platí Sněmovna nájem přes 200 tisíc ročně. I přes tyto výdaje se najdou poslanci, kteří chyběli na 40 procentech hlasování.

Nejvíce vyfakturuje za telefon a internet Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), měsíčně přes 4700 korun. „Vyjednal jsem s operátorem výhodnější tarify pro sebe, své asistenty i kancelář, náklady budou tedy v roce 2015 nižší,“ tvrdí. | foto:  Viktor Chlad, MAFRA

To jsou jen některé detaily, které lze vyčíst ze statistik, které se týkají poslanců z Vysočiny.

Jaké částky si poslanci z Vysočiny vyfakturovali

Antonín (ČSSD) 1 330 579*

Běhounek (za ČSSD) 1 257 800**

Černý (ČSSD) 1 412 001

Fischerová (ODS) 1 441 949

Kaňkovský (KDU-ČSL) 1 457 186

Kott (ANO) 1 132 054*

Kováčik (KSČM) 1 329 000*

Lank (Úsvit) 1 325 921*

Šánová (ANO) poslankyní je až od října 2014 za Věru Jourovou

Tureček (TOP 09) 1 230 314*

Zahradníček (KSČM) 1 356 741*

Pozn. *) Nefakturovali ubytování, protože mají poslaneckou ubytovnu.

**) Nefakturoval ubytování, telefon a internet.

Zdroj: Poslanecká sněmovna

Republikovým rekordmanem není nikdo z nich, přesto účty za telefon a internet lidovce Víta Kaňkovského nebo člena hnutí Úsvit Martina Lanka nepatří mezi ty nízké. Lank za loňský rok státu vyfakturoval celkem 52 163 korun. Může za to prý asistent.

„I když nejsem mezi kolegy ve Sněmovně rozhodně rekordmanem, přiznávám, že výsledná částka mne překvapila. Průběžně jsem to totiž příliš nesledoval, smlouvy a faktury za telefony a internet měl na starosti můj asistent,“ říká na svou obhajobu poslanec Úsvitu. A dodává, že každopádně už přijal potřebná opatření: vyměnil asistenta a od nového roku změnil i smlouvy na služby.

„Podle mého odhadu by náklady měly klesnout o třetinu až polovinu,“ dodává Lank. Teď je u jeho jména uváděn jako asistent bývalý moderátor Hitrádia Vysočina, tedy Lankův kolega z původního zaměstnání, Ondřej Beníček.

Ještě o několik tisíc vyšší sumu za stejné položky vyfakturoval Vít Kaňkovský, celkem 56 527 korun. To je průměrně přes 4 700 korun měsíčně. V době, kdy operátoři výrazně zlevňují.

„Ano, své náklady na telefonní služby a internet považuji za vysoké. Tuto záležitost jsem řešil už loni na podzim a vyjednal jsem s operátorem výhodnější tarify pro sebe, své asistenty i kancelář, náklady budou tedy v roce 2015 nižší,“ reagoval Kaňkovský.

Poslanci-hejtmanovi platí telefony Kraj Vysočina

Naopak hejtman a poslanec za sociální demokracii Jiří Běhounek má u stejné položky nulu. A po vlně kritiky, že souběžně vykonává funkci hejtmana, poslance a navrch ještě sedí ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny, dává část svých příjmů potřebným.

Jaké jsou platy poslanců

Měsíční platy poslanců vycházejí z novely zákona. Od roku 2015 si řadový poslanec vydělá 61 360 korun hrubého. Na Vysočině se tato odměna týká poslanců Antonína, Běhounka, Kotta, Lanka a Šánové. Místopředseda výboru dostává 73 900 Kč, což je případ politiků Černého, Fischerové, Kaňkovského, Kováčika, Turečka a Zahradníčka. Předseda výboru ve Sněmovně bere 86 400 Kč hrubého.

Vysočinu zastupuje v Poslanecké sněmovně 11 politiků . Nejvíce jich je z ČSSD - celkem tři.

„Vzhledem k tomu, že mám pouze jedno telefonní číslo v systému krajského úřadu, přijde mi nemožné si nechat cokoliv platit navíc od jiné instituce. Ve formě darů a podpor jsem věnoval přes 800 tisíc korun, což je více než plat poslance a doplnil jsem to dalšími dary z ostatních příjmů,“ říká Běhounek.

Za členství ve správní radě největší zdravotní pojišťovny bere podle svých slov 25 tisíc korun měsíčně. „Část byla rovněž použita na dary,“ uvedl.

MF DNES odpověděl také na dotaz, kolik profakturoval za telefon vysočinskému krajskému úřadu. „Mobil i internet mám v paušálu na úřadě, platba je v průměru za vše 1 500 korun měsíčně. Doma mám vlastní placenou wi-fi,“ odpověděl.

Například komunista Pavel Kováčik vyfakturoval za telefon a internet za rok 2014 dohromady 42 700 korun. Říká, že jako předseda poslaneckého klubu má přece jen komunikace víc. Také už se připravuje jednání o změnách v tarifech. Kdy nastanou? Tajemnice poslaneckého klubu komunistů jednání připravuje.

Ostatní poslanci z Vysočiny mají výdaje u položky telefon a internet ve výši přes 30 tisíc za rok. Nejméně peněz přitom vynaložil Karel Černý (ČSSD), který vyfakturoval něco přes 27 tisíc korun.

Nedostali se ani na Vinohrady, ani do Nerudovky

V součtu loni profakturovaných poslaneckých náhrad za Vysočinu jsou na čele Jana Fischerová (ODS) a Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).

Oba se hájí tím, že se na ně nedostalo místo v poslanecké ubytovně na Vinohradech nebo v Nerudově ulici na Malé Straně, na rozdíl od většiny poslanců z Vysočiny. A tak si sehnali komerční pronájem, což jim součet navyšuje o položku 204 tisíc korun. Ty však ani nevidí, Sněmovna je totiž proplácí rovnou majiteli bytu. Bez této sumy by Kaňkovský i Fischerová spadli mezi poslance s nižšími náklady.

Na co mají poslanci nárok

Za telefony a internet mohou fakturovat 5 000 Kč měsíčně (loni 7000).

Poslanecké náhrady zahrnují i roční paušály na prezentaci (99 600 Kč) a na cestovné (podle vzdálenosti až 373 200 Kč).

Za administrativu a odborné práce lze vydat až 155 184 korun, za pronájem a vybavení kanceláře podle velikosti města až 386 400 Kč, za asistenty až 430 500 a za ubytování 204 000 Kč (pro mimopražské politiky).

„Poslanci, na které ubytování ve vlastním zařízení Sněmovny nezbylo, ač o něj žádali, což je můj případ, si museli zajistit komerční pronájem. Náklady na něj jsou fakturovány Sněmovně a tato částka se naopak do náhrad započítává. Ubytování tedy mají zajištěné obě skupiny poslanců, ale jedněm se nezapočítává nic, ač jistě Sněmovnu stojí provoz vlastního ubytovacího zařízení nemalé náklady,“ poznamenal Vít Kaňkovský.

Většina vysočinských poslanců se disciplinovaně účastní sněmovních hlasování. Jiří Běhounek a Pavel Antonín (ČSSD) chyběli při čtvrtině.

Antonín uvedl, že se loni léčil s nádorem rohovky oka zrovna při prosincové smršti hlasování. Musel akceptovat nemocnicí nabídnutý termín operace. „A přesto jsem se nechal na klíčové hlasování o rozpočtu přivézt, abych klub podpořil,“ zdůraznil.

Běhounek zase říká, že u všeho zásadního byl. „Pokud je třeba 30 hlasování k programu schůze a zdržíte se, máte smůlu. Nikdo z kolegů mi nic nevytýká,“ uvedl.

„Statistika hlasování neznamená, že se jednání neúčastním“

To Karel Tureček z TOP 09 nehlasoval ve 40 procentech případů. Proč?

„Statistika je věc jedna - vypovídá o tom, kdo ve Sněmovně nejčastěji sedí a hlasuje, případně vystupuje. To, že jsem nepřihlášen nebo jsem nehlasoval či přímo nevystupoval na plénu, neznamená, že jsem se neúčastnil schůze Sněmovny. Mimo jiné, o podobě zákonů se reálně rozhoduje na jednáních výborů,“ pokusil se obhájit svou statistiku.

„Myslím, že u zásadních hlasování jsem nechyběl a že jenom samotná účast poslance na hlasování nevypovídá zcela o jeho pracovitosti,“ je přesvědčený Tureček.

Kapitolou samou pro sebe je řečnění poslanců ve sněmovně. Někteří stojí u pultíku skoro při každé schůzi, jiní tam byli zatím jen jednou.

Největším řečníkem mezi poslanci z Vysočiny je komunista Pavel Kováčik. Za toto volební období promluvil více než 130krát. „Velmi často jsem k vystoupení delegován klubem, nebo vystupuji s přednostním právem předsedy klubu,“ vysvětlil Kováčik.

Na druhou stranu Pavel Antonín a Karel Tureček promluvili jen jednou. „Nemám potřebu rozebírat a dokola se motat v jednáních o stejném problému na plénu. Nechci se zviditelňovat házením hrachu na zeď, protože jako koalice dáváme k hlasování zákony, o kterých se dlouze diskutuje v klubu a výborech,“ řekl k tomu Antonín.

„Nepovažuji se za dobrého řečníka a projevy před kamerami a velkým počtem lidí končí přebrebty a přerušováním. V uzavřené společnosti a bez kamer tento problém nemám. Proto dávám přednost činnosti v pracovních skupinách, na klubech a jednáních na ministerstvu,“ dodal Pavel Antonín s tím, že se tam odborné otázky daleko lépe vyřeší. Pak je prý na velkých „táborových“ řečnících, aby uměli bod prezentovat na veřejnosti.

Karel Tureček uvedl, že pokud má potřebu se k problému vyjádřit, dělá to tehdy, kdy je to smysluplné. „Nemyslím, že voliče zajímají exhibice některých mých kolegů a že jsou vždy přínosem pro dobro věci,“ podotkl.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Takto vypadá budova jihlavského kulturního domu v současnosti. Původním...
Co chybí jihlavskému kulturáku? Plánované náměstíčko s fontánou

Jihlavský dům kultury si architekti Věra a Vladimír Machoninovi „střihli“ před více než 60 lety na rozjezd své kariéry. Pak přišly na řadu i pražský obchodní...  celý článek

Klára Bažoutová s medailemi z atletického mistrovství republiky
Válela v dívčí fotbalové reprezentaci, na olympiádu chce jako atletka

Atletika, nebo fotbal. Před složitou volbou se ocitla patnáctiletá sportovkyně ze Ždírce nad Doubravou Klára Bažoutová. Nakonec dala přednost první možnosti....  celý článek

Na hlavním tahu mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem havarovala tři auta. Zraněno...
Při nehodě tří aut se mezi Jihlavou a Brodem zranilo deset lidí

Hlavní tah z Jihlavy na Havlíčkův Brod uzavřela dopoledne nehoda tří vozidel. Na místě kromě záchranářských sanitek zasahoval i vrtulník. Příčina střetu zatím...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.