Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé se naposledy rozloučili s Jiřím Reynkem, synem světoznámého umělce

  17:11aktualizováno  17:11
Starý petrkovský statek definitivně osiřel. Po Danielu Reynkovi svět opustil i jeho bratr Jiří. Synové básníka a malíře Bohuslava Reynka a francouzské básnířky Suzanne Renaud zemřeli tři týdny po sobě. Pátečního pohřbu Jiřího Reynka ve Svatém Kříží u Havlíčkova Brodu se účastnily desítky lidí.

Pohřeb Jiřího Reynka ve Svatém Kříži u Havlíčkova Brodu. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Poslední rozloučení se zesnulým Jiřím Reynkem se odehrálo v kostele ve Svatém Kříži, místní části Havlíčkova Brodu. Bohoslužbě přihlížel do posledního místa zaplněný kostel. Farář, známý obou bratrů Reynkových, pronesl řeč, v níž mimo jiné zavzpomínal i na společné zážitky.

Před polednem rakev naložili na vůz a odjeli s ní ke hřbitovu. Smuteční události i tam přihlížely davy. Vedle rodiny, známých a sousedů se ho zúčastnili i představitelé havlíčkobrodské radnice či kolegové z umělecké branže. Rakev byla uložena v jiné části, než kde odpočívá Daniel Reynek.

Jinak ale byli oba bratři nerozlučnou dvojicí. Jiří zemřel v 85 letech, Daniel byl jen o rok starší. Závěr života prožili společně a se spoustou koček na petrkovském statku, v osadě jen dva kilometry od Svatého Kříže.

Lásku k umění zdědili po otci, lásku k Francii po matce

Daniel i Jiří se narodili ve francouzském Grenoblu. Po matce zdědili lásku k Francii. Střídavě žili tam i v Petrkově, rodišti svého otce. Po něm měli lásku k umění, vyrůstali mezi otcovými verši a grafikami. Daniel byl fotografem, Jiří se po vzoru otce věnoval grafice, ale také psal prózu a byl překladatelem.

Fotogalerie

Jiří uměl výborně francouzsky, přeložil dílo Henriho Pourrata, za překlad jeho téměř sedmiset stránkového románu Kašpar z hor získal několik ocenění. Do češtiny převedl také Román zajícův od Francise Jammese. Pracoval jako kostelník ve Svatém Kříži nedaleko Petrkova.

Pečoval i o otcův odkaz, v knize Kdo chodí tmami podali s bratrem rozsáhlé svědectví o uměleckém životě, který se protínal u nich doma.

Za druhé světové války byl petrkovský statek zabrán Němci, po únoru 1948 byl zestátněn a Reynkovi mohli jen sledovat, jak chátrá. Zpátky ho dostali až po revoluci. Jiří, Daniel a vnučka Veronika Reynková o něj a o dílo Bohuslava Reynka i Suzanne Renaud pečovali.

.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Větrnému mlýnu v Třebíči dnes chybí tolik charakteristické vrtule či lopaty. Po...
Unikátní mlýn na dřevní kůru má novou střechu, lopaty ale stále chybí

Novou šindelovou střechou svítí do dálky unikátní větrný mlýn v Třebíči. Ten už je několik generací neodmyslitelnou součástí třebíčské části Kanciborek a...  celý článek

Na zlaté slunce na fasádě Staré radnice se obyvatelé Brodu dívají se smíšenými...
Na radnici září „zlaté slunce Inků“. Brod nová malba rozděluje i baví

Říší, nad níž slunce nezapadá, bývalo svého času Španělsko, které ovládlo i říši Inků. Městem, nad nímž se slunce už ani na chvilku neschová, je nově Havlíčkův...  celý článek

Výzkum rajčat v laboratoři
Chemie, biologie, laboratoř. Škola zavádí nový obor Analýza potravin

Kdo z žáků miluje práci v laboratoři, zkoumání pod mikroskopem a má zálibu v biologii a chemických vzorečcích, ten bude mít možnost v Jihlavě studovat nový...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.