Vila sochaře Šejnosta měla mít tři věže. Jejich názvy jsou Severka a Jitřenka,...

Vila sochaře Šejnosta měla mít tři věže. Jejich názvy jsou Severka a Jitřenka, jméno třetí, která však nikdy nebyla ani postavena, se nedochovalo. | foto: Michal Remeš, MF DNES

Pohádkový Větrný zámek za osm desetiletí nebyl dokončen. Dostane šanci

  • 6
Originální stavba Větrného zámku na vrchu Křemešník nad Pelhřimovem se v nejbližších letech změní. Její nový majitel chce romantické sídlo dokončit podle původního návrhu Kamila Hilberta ze 30. let minulého století. Neobvyklý komplex začal stavět sochař a milovník pohádek Josef Šejnost.

„Proč bych měl mít vilu na Ořechovce, když můžu mít zámek na Křemešníku,“ odpověděl prý známý český sochař a medailér Josef Šejnost na výtky rodiny, že se vzdá lukrativních pražských pozemků, na něž mohl od hlavního města získat navíc i úvěr.

A tak ve 30. letech minulého století začalo na Křemešníku, v sousedství poutního kostela Nejsvětější Trojice, vznikat romantické letní sídlo, kde chtěl Šejnost pobývat se svou rodinou a také pracovat.

Kamenná stavba s věžičkami dostala název Větrný zámek. Hlídá ji sedm havranů - originálních plastik podle Šejnostova návrhu.

Sochař nechal zámeček vybudovat na základě návrhu architekta Kamila Hilberta, jenž se podílel i na dostavbě chrámu svatého Víta na Pražském hradě.

Zámek však nikdy nebyl dokončen. Práce se zastavily v roce 1934, Josef Šejnost zemřel o sedm let později.

Žádný jiný architekt lepší návrh, než byl původní, neudělá

Současný majitel Jiří Kovář plánuje, že zámeček dostaví podle původního architektonického plánu. „Chci Hilbertovu a Šejnostovu myšlenku dotáhnout do konce a podle jejich původního návrhu zámeček dostavět. Žádný jiný architekt to totiž líp neudělá,“ říká.

Proto se začal shánět po dobových plánech. Při svém hledání se obrátil i na pelhřimovské Muzeum Vysočiny. „Stávající vlastník se nás přes prostředníka tázal, zda víme, kde jsou původní plány k Větrnému zámku,“ potvrzuje ředitel muzea Ondřej Hájek.

„Víme, že byly uloženy v jednom ze skladů v Praze, který byl ale v zátopové zóně při posledních velkých povodních. Proto se domníváme, že originály už neexistují. Nicméně máme digitální skeny a ty jsme poskytli. Vize na dostavbu zámečku podle původního projektu by byla záslužná věc,“ připomíná Hájek.

Po tom, že by se na zámečku v posledních měsících pracovalo, ale nejsou žádné stopy. Okolí i nádvoří, na něž je možné z ochozu u kostela shlédnout, působí neutěšeně. Kousek od vstupních vrat je složena hromada žulových kostek a podél stavby ční vysoká nesečená tráva. O dřívějších aktivitách řemeslníků svědčí snad jenom nově položená část střechy a snesená omítka na vnitřní části hradební zdi. A také hromady suti a starých tašek uprostřed nádvoří.

Zámek má sloužit k odpočinku a meditaci přátel poutního místa

Jiří Kovář přiznává, že letos práce příliš nepokročily. „Udělali jsme tam základní zásahy, aby nedocházelo k dalšímu poškození budovy. Opravila se střecha, klempířské práce, udělala se elektroinstalace a rozvod vody. Na rekonstrukci se bude pokračovat v dalších letech,“ poznamenal s tím, že stavba by měla sloužit k odpočinku a meditaci přátel a lidí, kteří ke stavbě i k poutnímu místu mají nějaký vztah. „Rozhodně tam nebudou žádné červené lampičky,“ zdůrazňuje.

Nevylučuje ani možnost příležitostných přednášek a výstavu části sádrových forem, které Josef Šejnost používal.

Původně si zámek od vnučky někdejšího majitele koupil Jaroslav Škodák, který se však postupně zadlužil a nemovitost byla pak nabídnuta v dražbě. Z původních více než tří milionů korun spadla vyvolávací cena na méně než milion. Za tuto částku vilu koupil Jiří Kovář, majitel stavební firmy, která se zabývá opravami historických objektů.

Tři věže, problematické sklepy a důmyslný přívod vody

Celá stavba Větrného zámku je poměrně důmyslně řešená. Tvořit ji měly tři věže - nalevo od vstupní brány to je Jitřenka zdobená sedmi plastikami havranů. Další nese název Severka a jméno prostřední věže, která ale nebyla nikdy dostavěna, se nedochovalo.

Křišťálová Lupa 2016

Málokdo také ví, že součástí zámečku jsou rozsáhlé podzemní prostory. „Tím, že byly projektovány Kamilem Hilbertem jako napůl zapuštěné do země a napůl v nadzemí, jsou problematické vzhledem k izolaci a udržení vlhkosti. Došlo k postupnému zanesení odvětrávacích kanálů,“ vysvětluje Hájek.

Návštěvník může podzemní části budovy rozpoznat, pokud se na zámeček podívá směrem od křížové cesty. Při pohledu od kostela jsou ale tyto prostory skryté pod nádvořím. Pod zem situoval Kamil Hilbert původně kuchyň, prádelnu a sklepy.

Důmyslný byl i systém přívodu vody na zámek. „Mezi terasou kostela a severní věží, takzvanou Severkou, která byla určena jako příbytek synů, je vybudovaná velká jímka na dešťovou vodu. Přes pískové filtry se měla přefiltrovat a počítalo se, že se tato voda bude používat pro prádelnu, která se nachází v podzemí této severní věže,“ vysvětluje Ondřej Hájek z pelhřimovského muzea.

Obytné věži chybí dvě patra. Zastřešena je provizorně

Věž Jitřenka byla určena jako ložnice manželů Šejnostových. „V přízemí v úrovni nádvoří se vešlo na schodiště, kde byla i malá místnost s kamny. Tam se topilo, aby pokoj nad ní byl vytápěn horkým vzduchem. Po úzkém a krkolomném schodišti se lze dostat do míst, kde byla na vrcholu schodiště vestavěná šatní skříň. Za dveřmi pak je ložnice,“ řekl Hájek.

Ten prostor je velmi malý a skromný. Jsou tam dvě postele a mezi nimi úzká ulička, kam se vejde jedna židle. Před čely postelí je opět ulička na jednu židli.

„Všechny poličky a skříňky byly zabudované do dřevěného obložení, které bylo doplněno textilními tapetami,“ popisuje historik jedinečný interiér. Doplnil, že v podzemí Jitřenky se nacházel sklípek.

Středová část zámku měla být podle původního návrhu obytnou věží, které chybí ještě dvě patra. Nebyla však nikdy dostavěna. „To, co je zastřešeno sedlovou střechou směrem ke kostelu, je novostavba ze 70. let minulého století, kterou provizorně postavil Zdeněk Šejnost, aby tam mohl žít se svojí manželkou. Tam je situována i současná kuchyně,“ připomíná.

Milovníka pohádek do Pelhřimova přilákala exkluzivní cena

Původně tam měla být čtvercová místnost, nad ní další stejně velké patro a pak podkrovní místnost věže. Zde architekt počítal s tím, že bude vyhlídková věž a že tam Josef Šejnost bude mít svůj ateliér. Pod terasou Kamil Hilbert projektoval garáž pro osobní automobil.

„Josef Šejnost měl odmala vztah k pohádkám a odjakživa toužil vybudoval si svůj zámek. Původně měl stát v jeho rodném Těšenově. Město Pelhřimov mu ovšem nabídlo parcelu na Křemešníku s tím, že mu ji prodali za cenu nižší, než je polovina ceny obvyklé,“ vysvětluje Hájek.

Háček byl v tom, že se sochař musel zavázat, že strpí právo kupní i právo předkupní.

„V té smlouvě bylo napsáno, že Josef Šejnost či jeho potomci smí nabídnout parcelu i stavbu na ní postavenou jenom městu Pelhřimov. Pokud město odmítne, byla tam další klauzule, že koupit tento pozemek i nemovitost smí jen a pouze město Pelhřimov. To, že došlo k prodeji, je záležitost dnešního náhledu na věc. Město nemělo o pozemek ani o stavbu zájem a vzdalo se veškerých závazků,“ popsal historii zámečku Ondřej Hájek, ředitel pelhřimovského Muzea Vysočiny.