náhledy
„To za našich mladých let bývávaly zimy,“ slýcháme často od pamětníků. Když se zadařilo, na Novoměstsku nebývalo ničím výjimečným, že přívaly sněhu zatarasily železniční trať. Obsluha vlaků se často musela prokousávat závějemi - jako v zimě na přelomu let 1941 a 1942 (z ní zřejmě pochází i tento snímek). Sníh se tehdy držel od konce října až do dubna a ve druhé půlce ledna byla průměrná denní teplota -22 °C. Kvůli nedostatku uhlí a dřeva se také na celé dva měsíce prodloužily zimní prázdniny.
Autor: Archiv Ivana Remeše
Sněhová kalamita brzdila v polovině března 1939 německou armádu při obsazování vysočinských měst. Na snímku vojáci wehrmachtu na náměstí v Havlíčkově (tehdy Německém) Brodě.
Autor: Archiv J. Lakosila a T. Svobody
Na odklízení přívalů sněhu v Pelhřimově byla ve 40. letech minulého století vyhlašována pracovní povinnost pro všechny muže od 17 do 60 let.
Autor: Archiv Muzea Vysočiny Pelhřimov
V roce 1941 trvala pracovní povinnost při úklidu bílé peřiny v Pelhřimově dva dny. Sníh se vozil k řece Bělá a z mostu házel do vody.
Autor: Archiv Muzea Vysočiny Pelhřimov
Odedávna patřily k zimám na Vysočině i nejrůznější sportovní radovánky. Na fotografii z roku 1911 je parta sáňkařů na Bácovickém kopci mezi Pelhřimovem a Červenou Řečicí.
Autor: Archiv Muzea Vysočiny Pelhřimov
Zimy na oblíbeném vrchu Křemešník nedaleko Pelhřimova bývaly vždy pověstné. Poutníci, kteří se sem vydávali do kostela Nejsvětější Trojice, se často museli brodit po kolena ve sněhu. Takto se ocitl v zajetí obřích ledových rampouchů o pár desítek metrů dál stojící Hotel Křemešník například v roce 1969.
Autor: Archiv Muzea Vysočiny Pelhřimov
Karlovo náměstí v Třebíči, jak jej zachytil fotograf 29. prosince roku 1969. Vedle sněhem ozdobené sochy Cyrila a Metoděje náměstí zkrášluje i vánočně vyšňořený smrk.
Autor: Archiv Muzea Vysočiny Třebíč
Pohádkový pohled na zasněženou Jihlavu z Kosovské ulice. Panorama města se strmícím kostelem sv. Jakuba a dalšími čtyřmi věžemi a věžičkami se od pořízení této fotografie v roce 1938 dodnes zásadně neproměnilo. Pouze v údolí po pravé straně přibyl nový Brněnský most.
Autor: Archiv Petra Šány
Závody na ledové ploché dráze ve Žďáře nad Sázavou se podle historika Miloslava Lopaura pravidelně konaly na Pilské nádrži. Kvůli nedostatečně silnému ledu se v polovině 80. let přesunuly na Horní rybník přímo do města. Oblíbený býval také skijöring.
Autor: Archiv Regionálního muzea Žďár nad Sázavou
V zajetí sněhu se v 60. letech ocitla chalupa v Kadově ve Žďárských vrších, odkud je blízko na Devět skal. Z bílé peřiny sotva kouká vršek laťkového plotu.
Autor: Archiv Regionálního muzea Žďár nad Sázavou