Rarášci jsou poměrně běžným jevem při současných vysokých teplotách.
„Vznikají především nad prohřátým povrchem za velmi slabého okolního proudění,“ popisuje server tornáda-cz.
V našich zeměpisných šířkách se vír obvykle vytváří nad sklizenými poli. Cirkulaci vzduchu v tom případě zvýrazňují poletující sláma ze strnišť nebo prach z polí. Vír má obvykle průměr od několika decimetrů do několika málo metrů.
I tyto jevy však mohou výjimečně dosáhnout poměrně silného stádia, kdy jsou schopny ulámat nejen větve stromů, ale i poměrně vzrostlé stromy, případně pobořit chatrnější stavení.
„Většinou mají poměrně krátkou dobu trvání, mohou však přežívat i několik minut,“ píše server.
Tyto prašné a písečné víry si lidé často pletou s tornády. Od nich se ovšem odlišují způsobem vzniku.
„Zatímco cirkulace tornáda vzniká ve vyšších hladinách atmosféry a během vývoje prorůstá směrem k zemi, cirkulace prašných či písečných vírů má svůj původ u přehřátého zemského povrchu a postupně prorůstá směrem vzhůru,“ vysvětluje web.
Tornáda jsou navíc vázána na mohutnou konvektivní oblačnost. Rarášci či čertíci se objevují často za zcela jasné a bezoblačné oblohy.