Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Všude Lenin, Gottwald, Svoboda. A nad nimi visí ukřižovaný Kristus

  17:54aktualizováno  17:54
Řada soch bývalých komunistických funkcionářů se nachází v depozitářích třebíčského muzea. Je jich spousta. Právě tam se odvážely po pádu komunistického režimu. Třeba socha bývalého prezidenta Svobody je v nadživotní velikosti. Pohlaváři se ale asi v hrobě obrací. Ze zdi na ně dohlíží obří Kristus.

Sochy a busty komunistických funkcionářů po Listopadu 1989 zaplnily depozitáře třebíčského muzea. Ilustrační snímek | foto: Archiv města Nymburk

Být doba před třiceti lety, období kolem Velikonoc by se odbývala převážně v duchu bujarého popíjení, pár babiček by ze zvyku zašlo do kostela, ale křesťanský akcent by se tolik nezdůrazňoval.

Schylovalo by se k oslavám kulatých dubnových narozenin Vladimíra Iljiče Lenina. Všude by se povinně oprašovaly sochy a busty tohoto komunisty, pionýři by nacvičovali stokrát omílané verše.

Ta doba už je dávno pryč a s ní i různé podobizny Stalina, Lenina, Gottwalda či Klimenta, které obývaly veřejný prostor.

Kde dnes jsou?

Zlomek těch, které „zdobily“ kanceláře výborů komunistické strany či prostranství, spravuje Muzeum Vysočiny Třebíč. V depozitáři ve Šmeralově rodném domě v Cyrilometodějské ulici jsou na nádvoří na podstavci v bronzu vyvedení předválečný levicový politik a novinář Bohumír Šmeral a poválečný exministr průmyslu Gustav Kliment.

Nadživotního Svobodu do bronzu už nikdo neodlil

Uvnitř pak - tam, kde tisíce Třebíčanů za socialismu slavnostně přebírali červený zápisníček s názvem občanský průkaz - je před deštěm a vlhkem schovaná sádrová podobizna někdejšího prezidenta socialistického Československa Ludvíka Svobody v nadživotní velikosti. Do bronzu už ji nikdo neodlil.

„Jejím autorem je sochař Jan Habarta, vznikla v roce 1987, pak stála v Hroznatíně v rodném domě Ludvíka Svobody v jeho památníku. V roce 2003 byla socha převezena do našeho třebíčského depozitáře“ vysvětlila kurátorka výtvarných sbírek muzea Lucie Pálková.

Zajímavé je zastavit se u sochaře, který Svobodu vypodobnil. Jan Habarta měl jako kunovický rodák v počátku své kariéry, tedy ve 40. letech minulého století, potřebné mecenáše. Rodinu Abrhámových, kteří v Kunovicích vlastnili cihelnu. Tehdy mu coby nadějnému umělci poskytli ateliér a byt a mladý Habarta mimo jiné vytvořil plastiku Pískající chlapec. Neztvárnil nikoho jiného než dnešní českou filmovou hvězdu Josefa Abrháma s jeho tehdy typickou grimasou. Malý Josef si totiž pořád pískal.

Oblíbený rituál - cestou z čaje políbit Klimenta

Ale vraťme se už zase na nádvoří depozitáře muzea v třebíčské Cyrilometodějské ulici. Stojí tam ještě jedna socha od Habarty, tentokrát bronzový Šmeral. Ten míval své místo před „Gagarinkou“, dnešní základní školou v Benešově ulici v Třebíči. Nyní v tom místě po Šmeralovi stojí dům s lékárnou.

Jeho soused v depozitu - předválečný třebíčský starosta, posléze poslanec a po roce 1948 ministr průmyslu Gustav Kliment - původně stál na prostranství v Borovině.

Když se režimu znelíbilo jméno Baťa, dostala znárodněná fabrika na boty v Třebíči přídomek právě po Klimentovi. Bronzová skulptura od roku 1974 trůnila před stejnojmenným závodním klubem, kde bývaly mimo jiné oblíbené taneční večírky - čaje.

„V Třebíči koloval tehdy populární drb, že Husák nenáviděl Klimenta, proto nepřijel na odhalování. Co je na tom pravdy, nevím. Každopádně naši ‚fans‘, když odcházeli z čajů, mívali rituál: po cestě domů políbili Klimenta,“ vzpomíná třebíčský hudebník Pavel Hlaváč.

Socha autorů Miroslava Pangráce a Františka Radvana v roce 1992 bez velkých emocí putovala do depozitu v Cyrilometodějské ulici. Stojí tam i s přimalovanou rudou hvězdou a vyznamenáním. Kdo malůvky dělal, to se neví.

Nečekané vztahy mezi plastikami? Jen náhoda kvůli místu

Druhý depozitář je v Kosmákově ulici. Tady na první pohled příchozího zaujme kontext uložených věcí. Mají tu v nejzazší místnosti na polici v rohu vyskládáno několik sádrových glazovaných bust Lenina, Stalina či Gottwalda. Nad nimi je patro s posmrtnými maskami rodičů rodáka z Biskoupek, básníka Vítězslava Nezvala.

Na vše shlíží ze zdi obří Kristus na kříži. Tyto busty pocházejí z Moravských Budějovic, do muzea se dostaly počátkem 90. let. Jsou tu jako doklad doby, zájem o ně dosud nikdo zvenčí neměl.

„Nečekané vztahy, které se mezi sbírkovými předměty utvořily, vznikly náhodně, především z prostorových důvodů,“ podotkla kurátorka třebíčského muzea Lucie Pálková.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hotel U Modré hvězdy na náměstí v Počátkách je bez lešení zatím jen krátkou...
Hotel známý z Postřižin má konečně novou fasádu a chystá se otevřít

Palackého náměstí v Počátkách má novou ozdobu. Hotel U Modré hvězdy, který znají díky filmařům lidé v celé republice, získal po mnoha letech hezkou fasádu. A...  celý článek

Novým hlavním vývojářem Sportenu pro běžecké lyže je dlouholetý servisman české...
Sporten chce do špičky, na vývoj lyží najal Banka i servismana Fouska

Novoměstská firma se silným investorem v zádech má ambiciózní plán - mít do čtyř let na světové úrovni běžky a poté i sjezdové lyže. Vsadila proto na...  celý článek

Výzkum rajčat v laboratoři
Chemie, biologie, laboratoř. Škola zavádí nový obor Analýza potravin

Kdo z žáků miluje práci v laboratoři, zkoumání pod mikroskopem a má zálibu v biologii a chemických vzorečcích, ten bude mít možnost v Jihlavě studovat nový...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.