Na Horáckém zimním stadionu, který byl postaven v roce 1956, získali jihlavští...

Na Horáckém zimním stadionu, který byl postaven v roce 1956, získali jihlavští hokejisté všech dvanáct titulů mistrů republiky. Teď však stařičká hala nutně potřebuje renovaci - ke konci se blíží hlavně životnost padesát let staré střechy, která má certifikát už jen do roku 2020. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Oprava stadionu se vrací na počátek. Jihlava zvažuje salámovou metodu

  • 22
Tři varianty řešení a zatím žádná shoda. Tak se rýsuje situace kolem rekonstrukce Horáckého zimního stadionu v Jihlavě. Kromě velké opravy staré arény, či případné výstavby zcela nové multifunkční, zvažují jihlavští radní ještě jinou verzi. Nechat stadion opravit salámovou metodou. Každý rok kousek.

„Na tom, jakou cestou se vydat, jsme se ještě neshodli. Ale to se může změnit,“ říká náměstek primátora Jaromír Kalina (KDU-ČSL).

Všechny tři možnosti mají svá pro a proti a vedení magistrátu zjišťuje, že stále nemá dostatek relevantních informací a podkladů na to, aby mohlo učinit definitivní rozhodnutí.

„V podstatě jsme momentálně tam, kde jsme byli před několika lety,“ přiznává primátor Rudolf Chloupek (ČSSD).

Přitom na 11. května je svoláno mimořádné zastupitelstvo, které se bude zabývat výhradně rekonstrukcí chátrající haly. Už nyní je tedy jasné, že na něm nepadne konečné rozhodnutí, jak postupovat.

Zastupitelé tak budou spíše pouze seznámeni s tím, o jakých variantách se uvažuje, jaké jsou jejich klady a zápory.

1 Stavba nové multifunkční haly na jiném místě

Největšími zastánci tohoto řešení jsou zřejmě zástupci hnutí ANO, které od loňského listopadu vládne na jihlavském magistrátu v koalici se sociálními a křesťanskými demokraty.

„Kdybychom věděli, že se opravdu na její stavbě bude finančně jednou třetinou podílet stát, jednou kraj a na město by zůstala jen ta poslední, šla bych do toho,“ nevzdává se naděje Jana Mayerová (ANO), náměstkyně primátora zodpovědná za oblast sportu.

I když například z vedení kraje zaznívá, že na novou multifunkční arénu by bylo ochotno přispět, žádný pevný slib zde ještě není.

Pro stavbu si magistrát vytipoval tři možné lokality - za obchodním domem Tesco, u výpadovky na Pelhřimov a nově i na Bedřichově. Favoritem dlouho byla první parcela. Nevýhodou však je, že v jejím blízkém sousedství by měly vyrůst rodinné domky. Na jejich vybudování už jsou podepsané plánovací smlouvy.

Stavba nového stadionu navíc nemá plnou podporu v magistrátní koalici. Dlouhodobě s ní nesouhlasí zejména lidovecký náměstek Kalina.

„Kromě nákladů na samotné postavení haly a napojení na infrastrukturu musíme vědět, co se starým zimákem. Je v něm zázemí pro vedlejší malý zimáček. A na to, aby město zvládlo ufinancovat tři ledové plochy, by musela Jihlava mít o 15 až 20 tisíc obyvatel víc.“

2 Velká rekonstrukce Horáckého zimního stadionu

Tradice. Genius loci. To jsou hlavní argumenty pro to, aby Dukla neopouštěla svůj „domov“, kde hraje už více než 60 let. Jenže celková oprava má negativa, která jsou dlouhodobě známá.

Tím největším je, že by se stadion nedal poměrně dlouhou dobu využívat. „Bylo by to přerušení provozu na 18 až 24 měsíců,“ odhaduje primátor Chloupek. Během nich by Dukla musela hrát svá domácí utkání v jiných městech.

Pokud by však zastupitelstvo skutečně rozhodlo, že se bude Horácký zimní stadion z gruntu předělávat, nejnovější a nejoptimističtější odhady mluví o tom, že hotovo bude nejdříve na jaře 2019.

3 Postupné opravy Horáckého zimního stadionu

Nově se na jihlavské radnici uvažuje o tom, že by rekonstrukce stařičkého stadionu probíhala salámovou metodou - na etapy.

To znamená, že by se každý rok, pokud možno nejlépe během léta, kdy se nehrají hokejové soutěže, opravila část stadionu.

Mezi výhody tohoto postupu se řadí to, že by se Dukla nemusela nikam stěhovat. Jde také o nejlevnější variantu. Mluví se o tom, že všechny práce by vyšly zhruba na čtvrt miliardy korun. Náklady by se navíc rozložily do čtyř až pěti let.

„Nebude to sice žádný super extra stadion, ale bude použitelný,“ přiznává Chloupek.

Otázkou ovšem je, jak dlouho. Při rekonstrukci za pochodu by se totiž určitě nijak výrazně nezměnila kapacita pro sedící diváky. Ta v současné době činí zhruba 1 700 míst. Pro extraligová utkání však regule předepisují 3 500 sedaček.

Nad tímto parametrem momentálně vedení nejvyšší soutěže přimhuřuje oko a uděluje výjimky. „Nemůžeme ale počítat s tím, že to půjde do nekonečna,“ uvědomuje si náměstek Kalina.

Hlavním negativem však v současné chvíli je, že nikdo neví, zda bude salámová metoda vůbec technicky možná. „Nemáme například statické posudky. Nevíme, co zdi stadionu unesou,“ jmenuje jednu z velkých otázek Jana Mayerová.

Nikdo se také v minulosti nezabýval tím, jak vlastně stadion „naporcovat“, aby se dal v nějakých ucelených blocích postupně opravovat, aniž by se tím omezila jeho funkčnost. Jediné, o čem se nyní ví, že by šlo udělat, je první etapa takto naplánované rekonstrukce. Ta by vyšla asi na 60 milionů korun. Zda by na ni v následujících letech šlo navázat, město zatím netuší.