„Té technologii je třicet let,“ upozorňují ve vztahu k dukovanské elektrárně rakouští ekologové. V nejzazším případě hovoří až o „šrotu“ a nejradši by byli, kdyby reaktory v Dukovanech již nedostaly licenci k dalšímu provozu.
Společně s německými kolegy zahájili loni petici, pod niž se do současnosti podepsalo přes 60 tisíc lidí. Upozorňují na možná rizika spojená s atomovou energií a požadují zodpovědné a přísné posouzení vlivů elektrárny na životní prostředí - pokud bude nadále umožněn její provoz.
Pro energetickou společnost ČEZ je v letošním roce jednou z priorit podání žádosti k dalšímu provozu nejstaršího prvního reaktorového bloku i po roce 2015.
„Přestože je elektrárna třicet let v provozu, každý rok se v ní investuje řádově víc než miliarda korun na běžnou obnovu zařízení. Instaloval se nový systém kontroly řízení, při zvyšování výkonu před několika lety se velká část zařízení nahradila novým. Takže toto není třicet let stará elektrárna, ale průběžně inovovaná,“ reagoval na argument rakouských ekologů ředitel dukovanské elektrárny Miloš Štěpanovský.
Elektrárnu v Dukovanech celý region podporujeDukovanskou elektrárnu začal stát budovat v roce 1978. Výstavbu dokončil v letech 1985 až 1987. Vyšla v tehdejší měně na 25 miliard československých korun. Drtivá většina obyvatel v okolí si podle náměšťského starosty a předsedy Energoregionu 2020 Vladimíra Měrky přeje další provoz elektrárny. „Rakušané a Němci si hledají jen zástupné problémy, aby se kalila voda,“ řekl. „My tady žijeme, máme pravidelně dobré informace přímo z elektrárny. Viděli jsme výsledky stress testů dělaných po havárii v japonské Fukušimě. Kdybychom měli s Dukovany problém, nepodepisovali bychom memorandum, které podporuje jejich rozšiřování a prodlužování provozu,“ ujistil Měrka. |
„Že jsou reaktory bezpečné, o tom jsem přesvědčený. Kdybychom věděli o reálném riziku, tak bychom tu nebyli, neprovozovali to, nežily by tu naše rodiny,“ dodal současný šéf Dukovan.
Podle ekologů mohou elektrárnu ohrozit řasy i zemětřesení
„Čím starší je reaktor, tím více křehnou díly v primárním okruhu okolo jádra reaktoru, které jsou permanentně zatížené enormním tlakem, horkem a vysokou radioaktivitou,“ upozornili zase ekologové z rakouského sdružení Global 2000.
Další riziko spatřují v tom, že elektrárna je navázaná pouze na jeden vodní zdroj, pokud jde o chlazení: řeku Jihlavu. A poukazují i na řasy, které mohou zanášet technologii.
Chlazení reaktorů v případě vážné havárie Štěpanovský vysvětluje. „Jedna z oblastí stress testů se zabývala tím, kde vzít vodu na uchlazení a jak ji dopravit do zničené technologie. To dnes máme vyřešené. V bazénech chladicích věží je vody obrovské množství.“
Doplnil také, že ČEZ plánuje postupně nahradit stávající bloky v Dukovanech novými. „Ale přesto probíhá analýza, jestli čistit zdroje znečištění na horním toku řeky Jihlavy, aby Dalešická přehrada poskytovala vodu čistší. Ale tak, jak je to dnes, nám to dlouhodobě stačí pro výkon okolo dvou tisíc megawattů,“ řekl Miloš Štěpanovský.
Hrozba případného zemětřesení, to je další zásadní „struna“, na kterou hrají rakouští ekologové. „Aktuálně elektrárna odolá zemětřesení o síle 5,5 stupně Richterovy škály. I v současnosti v okolí probíhá geologický průzkum. Lokalita je tu dlouhodobě klidná,“ reagoval dukovanský ředitel.
Výměna všech bojlerů v Evropě by zavřela 67 reaktorů
Rakouští ekologové mají i doporučení: aby se začalo u toho, jak energií raději šetřit než stavět nové reaktory. „Kdyby se jen všechny staré bojlery na ohřev vody přeměnily na ty s nejmodernější technologií, došlo by v Evropské unii k úspoře 391 terawatthodin energie za rok. To by odpovídalo možnosti uzavřít 67 starých atomových reaktorů v Evropě,“ uvedl Reinhard Uhrig ze sdružení Global 2000 - Friends of the Earth.
„Velký potenciál úspor elektřiny je rovněž na straně průmyslu,“ dodal. Další cestou je podle něj využití obnovitelných zdrojů energie. „Ty by při zmíněných úsporách pokryly spotřebu energie,“ řekl.
Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Petry Roubíčkové má například u větrné energie Česká republika vzhledem ke svým klimatickým a geografickým podmínkám poměrně omezené možnosti.
„Vhodných oblastí se stabilním a silným větrem není moc a nacházejí se většinou v horských, převážně chráněných oblastech,“ řekla a dodala, že jaderná energetika bude pro Česko jedním z pilířů výroby elektřiny i v následujících letech.
Dvě třetiny elektřiny z Dukovan odebírají Rakušané
Dukovanská elektrárna v současnosti pokrývá zhruba pětinu tuzemské spotřeby elektrické energie. Elektřinu odtud odebírají i Rakušané. „Ze slavětické rozvodny, do které vyvádíme celý náš vyrobený výkon a která je hned vedle nás, původně vedlo jedno vedení 400 kilovoltů do Rakouska. Kolem roku 2000 přestala kapacita stačit a přidalo se ještě jedno vedení,“ uvedl ředitel dukovanské elektrárny Miloš Štěpanovský.
„Od roku 2005 křivka množství elektřiny, která je vyváděna ze Slavětic do Rakouska, strmě roste. Celkově dvě třetiny roční výroby elektrárny Dukovany jdou rovnou do Rakouska. V reálu to není elektřina z Polska nebo bůhvíodkud, ale je to dukovanská elektřina,“ dodal Štěpanovský.
„Myslím, že kdyby tohle vedení tady nestálo, rakouská energetická soustava má problémy,“ poznamenal.
Podle jeho názoru by v energetickém mixu České republiky měly vedle jaderných elektráren fungovat modernizované uhelné a možná i nějaká plynová elektrárna. A dále přečerpávací vodní elektrárny.
„Nejsme na tom jako Rakušané, kteří mají podmínky pro své vodní elektrárny. Potenciál pro velké vodní elektrárny je u nás vyčerpaný. Mimochodem, když se Rakušanů zeptáte, jakou seismickou událost vydrží jejich vodní nádrže v Alpách, tak vám neodpoví,“ upozornil Štěpanovský.
Doprava a průmysl potřebují velké zdroje energie
„A v energetickém mixu by pak měl být i podíl deseti až patnácti procent z obnovitelných zdrojů pro maloodběratele z malých lokálních zdrojů. To jsou místní ‚bioplynky‘, kogenerační jednotky, panely na střechách domů, větrníky,“ sdělil ředitel dukovanské jaderné elektrárny.
„Ovšem doprava a průmysl potřebují velké zdroje elektřiny,“ uzavřel debatu o tom, jaké zdroje energie by měla Česká republika mít. Nešel by cestou Německa, které chce postupně odstavit všechny své jaderné elektrárny a zásobit svou ekonomiku obnovitelnými zdroji energie nebo s pomocí uhelných elektráren.
„Technicky je naše dukovanská elektrárna ve velmi dobrém stavu. A vyrábíme elektřinu, o kterou je zájem. Neumím si představit, proč bychom ji měli odstavit? A jestliže je o ten výrobek zájem, potom není důvod ho nevyrábět. Kolik věcí v České republice vyrábíme, o které je velký zájem v zahraničí?“ ptá se Štěpanovský.
„Do posuzování vlivů na životní prostředí (v souvislosti s prodloužením životnosti Dukovan - pozn. redakce) bude Rakousko vtaženo, budeme do diskuse zasahovat,“ uvedl ve svém dřívějším prohlášení ministr životního prostředí u jižních sousedů Andrä Rupprechter. Na dotazy vysočinské MF DNES jeho resort v minulém týdnu neodpověděl.
České ministerstvo životního prostředí stanovisko zaslalo. „V případě prodloužení licence dukovanských bloků považujeme za prvořadé splnění technických a bezpečnostních požadavků nezbytných pro jadernou a radiační bezpečnost,“ uvedla mluvčí Petra Roubíčková.
Petici s tisíci podpisy předají ministru životního prostředí
Rakouská strana je podle ní velice aktivní při sledování vývoje problematiky jaderné energetiky v České republice. „Komunikujeme pravidelně prostřednictvím rakouského velvyslanectví v Praze. Konkrétně v otázce Jaderné elektrárny Dukovany však zatím žádné dotazy z rakouské strany nebyly našimi kolegy zaznamenány,“ řekla Roubíčková.
Rakouští ekologové upozorňují také na to, kdo zaplatí do budoucna skladování vyhořelého jaderného paliva. A to po dobu stovek tisíc let? „Budou to naše děti a vnuci,“ pravil Reinhard Uhrig.
A nejen ti... Nezastává názor, že když dojde k uzavření elektrárny v Dukovanech, region postihne kolaps na trhu práce. „I k zastavování provozu a demontáži technologií budou potřeba vysoce specializovaní odborníci a jaderní technici. Bude to trvat po desetiletí. A za tu dobu se jistě objeví dostatek pracovních míst v oblasti úspor energií a obnovitelných zdrojů,“ řekl Uhrig.
Petici s desítkami tisíc podpisů proti Dukovanům chtějí ekologové předat rakouskému ministru životního prostředí předběžně v půli února. „Podpisy sbíráme v Rakousku i v Bavorsku,“ uvedl muž ze sdružení Global 2000. Na petici se podílí také mnichovský Umweltinstitut, bavorský Bund Umwelt und Naturschutz Bayern a dolnorakouská energetická agentura Energieagentur Niederösterreich.
